Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
(Založena nová stránka: ==Informační a komunikační technologie ve vzdělávání== Zlepšování základních dovedností především v oblasti informačních technologií je hlavní priorito...)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
==Informační a komunikační technologie ve vzdělávání==
{{Zkontrolováno|20160516123746|Certifikát MŠMT}}
Zlepšování základních dovedností především v oblasti informačních technologií je hlavní prioritou vzdělávacích systémů Evropské Unie. Cílem[1] je zajištění přístupu k informačním a komunikačním technologiím pro každého, což zahrnuje podporu optimálního využívání inovačních postupů výuky na všech úrovních. Také národní programy plánují dosaženo plné integrace ICT do procesu vzdělávání. Gestorem dvou kapitol Národního programu – „Výchova, vzdělávání a mládež“ a „Věda a výzkum“ – je Ministerstvo školství.
* '''[[/Úvod/]]'''
* [[/Informační a komunikační technologie ve vzdělávání/]]
* '''[[/Co je environmentální vzdělání a vzdělání pro udržitelný rozvoj?/]]''' (vzhledem k možnostem e-learningu na VŠ)
** [[/Co je environmentální vzdělání a vzdělání pro udržitelný rozvoj?/Edukační cíle EV a VUR v e-learningu/|Edukační cíle EV a VUR v e-learningu]]
** [[Environmentální vzdělání]] z Enviwiki
** [[Vzdělávání pro udržitelný rozvoj]] z Enviwiki


Dokumenty VŠ vzdělávací politiky<ref>citované záměry jsou součástí Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011 – 2015, [online] dostupné na http://www.msmt.cz/vzdelavani/dlouhodobe-zamery-a-jejich-aktualizace Tento „Dlouhodobý záměr ministerstva“ se zaměřuje na hlavní principy fungování moderních vysokých škol v náročném konkurenčním prostředí globálního světa a jeho hlavním posláním je zejména prognóza klíčových trendů ovlivňujících systém vysokého školství v ČR a vytýčení strategických cílů pro oblast vysokých škol pro dané období; je vedle dalších skutečností stanovených v § 18 odst. 3 a 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, rozhodný pro stanovení výše příspěvků ze státního rozpočtu a dotací ze státního rozpočtu.</ref> zdůrazňují inovační potenciál e-learningových metod výuky: v Dlouhodobém záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol se v bodě 1.5 Progresivní formy a metody vzdělávání říká, že Ministerstvo „… bude podporovat další rozvoj moderních metod a kreativity vzdělávacích činností (např. projektově orientované metody vzdělávání, e-learning, blended learning) tak, aby odpovídaly také potřebám specifických cílových skupin studentů (studující při zaměstnání, zdravotně či sociálně znevýhodnění)“. Vysokým školám pak doporučuje „… podle charakteru vysoké školy a studijních programů podpořit zavádění neprezenčních forem studia; u těchto forem studia zajistit kvalitu shodnou s prezenční formou…“ 
* '''[[/Co je e-learning?/]]''' Kdy a proč volit e-learningovou metodu? Jaké jsou nástroje e-learningu?
** [[/Co je e-learning?/Důvody pro využití e-learningu/|Důvody pro využití e-learningu]]
** [[/Co je e-learning?/E-learningové nástroje/|E-learningové nástroje]]
** [[/Co je e-learning?/LMS prostředí/|LMS prostředí]]
** [[/Co je e-learning?/Web 2.0 nástroje/|Web 2.0 nástroje]]


E-learningové metody výuky mají velký potenciál především v oblasti distančních forem studia a také co se týče rozšíření možností virtuální mobility studentů (cíle EU v oblasti fyzické mobility studentů jsou totiž extrémně ambiciózní<ref>Cíle EU v oblasti fyzické mobility studentů jsou následující:
* '''[[/Design e-learningových kurzů/]]'''
* v r. 2012 nejméně 15 % (generace 16-29 let), 
** [[/Design e-learningových kurzů/Strategie výuky/|Strategie výuky]]
*v r. 2015 nejméně 30 % 
** [[/Design e-learningových kurzů/Určení etap programu či kurzu/|Určení etap programu či kurzu]]
*v r. 2020 nejméně 50 % (asi 2 900 000 osob této generace ročně)
** [[/Design e-learningových kurzů/Hodnocení programu či kurzu/|Hodnocení programu či kurzu]]
*v r. 2008 to však bylo pouze 5 % (asi 300 000 osob této generace ročně).
 
Report of the High Level Expert Forum on Mobility, 2008, [online] dostupné na http://ec.europa.eu/education/doc/2008/mobilityreport_en.pdf </ref> a tedy jejich naplňování mj. virtuální formou je žádoucí). 
* '''[[/Výuka psaní/]]'''
** [[/Výuka psaní/Návody na psaní/|Návody na psaní]]
Mezi výhody e-learningu patří kromě běžně uváděných předností (časové a finanční úspory) také konzistentní kvalita kurzu a snadný monitoring účasti a pokroku studentů <ref>Holton III, E. F., Coco, M. L., Lowe, J. L., & Dutsch, J. V. (2006). Blended delivery strategies for competency-based training. Advances in Developing Human Resources, 8(2), p.: 214</ref>. Mezi další výhody patří flexibilita, dostupnost, rovné příležitosti (rasové, genderové atd.), rozvoj ICT dovedností.
** [[Nápověda:Jak psát odborný text|Jak psát odborný text]] krok za krokem
** [[Nápověda:Hodnocení textů|Nástroje pro hodnocení studentů]]
Ve světě je e-learning rychle narůstající formou vzdělávání především na vyšších stupních vzdělávacího systému. Například v USA došlo podle zprávy Sloan Foundation v letech 2004-2009 ročně k nárůstu přibližně o 12-14% nově přihlášených na plně on-line vzdělávání v terciárním sytému (pro srovnání: celkový počet zapsaných uchazečů se ve stejném období zvyšoval asi o 2% za rok). Celkově téměř čtvrtina všech studentů tohoto stupně vzdělávání tak bylo v roce 2008 zapsaných v plně on-line kurzech.<ref>Viz: E-learning. (2010, November 25). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 10:06, November 29, 2010, from http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=E-learning&oldid=398864888</ref>
** Důsledky [[/Výuka psaní/Využití Wiki ve výuce/|využití Wiki ve výuce]]
 
Využití e-learningu v oblasti environmentální v ČR souvisí většinou s požadavky na školení různých cílových skupin (státní správy, podnikatelů, managerů) v této problematice<ref>Využití e-learningu v ČR: webportál Eko-net pro environmentální manažery http://www.cir.cz/aktualizovan-webportal-eko-net-pro-environmentalni-manazery a dále http://elearning.cir.cz/ ; http://elearning.eko-net.cir.cz/; aj.</ref>. Výhody pro běžnou vysokoškolskou výuku nebyly dosud systematicky analyzovány.
* '''[[Studenti:Studenti|Příklady z výuky s využitím Wiki]]''' - rozcestník na kurzy organizované pro různé obory
==Metodika==
** [[Studenti:Studenti/Studenti PřF UK|Studenti PřF UK]]
* [[/Co je environmentální vzdělání a vzdělání pro udržitelný rozvoj?/]] (vzhledem k možnostem e-learningu na VŠ)
** [[Studenti:Studenti/Studenti PedF UK|Studenti PedF UK]]
* [[/Co je e-learning?/]] Kdy a proč volit e-learningovou metodu? Jaké jsou nástroje e-learningu?
** [[Studenti:Studenti/Studenti VŠE|Studenti VŠE]]
* [[/Výuka tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/]]
** [http://vcsewiki.czp.cuni.cz/index.php/Student_Area Student Area] – kurzy v angličtině
===Reference===
 
<references/>
{{licence cc|Dlouhá, Jana a kol}}
Na přípravě Metodiky, jejím pilotním testování a využití v praxi se podílel '''autorský kolektiv''':
*Martin Braniš, Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta UK v Praze
*Jana Dlouhá, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze
*Jiří Dlouhý, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze
*Kateřina Jančaříková, Pedagogická fakulta UK v Praze
*Antonín Jančařík, Pedagogická fakulta UK v Praze
*Petr Šauer, VŠE v Praze
Metodika vznikla jako výsledek projektu E-V-Learn vedeného Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze a financovaného MŽP ČR.
 
{{E-V-Learn}}
 
 
[[Kategorie:Metodiky]]
[[Kategorie:Vzdělávání]]
{{Certifikovaná metodika 2012}}

Aktuální verze z 9. 1. 2019, 12:33

Článek byl zkontrolován odborníkem
Podpis: Certifikát MŠMT
Kontrolu článku smějí provádět jen recenzenti a administrátoři.
ikona
Autor(ři): Dlouhá, Jana a kol .
Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Dlouhá, Jana a kol . Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru [online]. Enviwiki, ; [citováno 21. 11.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Metodika_tvorby_text%C5%AF_v_otev%C5%99en%C3%A9m_internetov%C3%A9m_prostoru&oldid=22798>

Na přípravě Metodiky, jejím pilotním testování a využití v praxi se podílel autorský kolektiv:

  • Martin Braniš, Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta UK v Praze
  • Jana Dlouhá, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze
  • Jiří Dlouhý, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze
  • Kateřina Jančaříková, Pedagogická fakulta UK v Praze
  • Antonín Jančařík, Pedagogická fakulta UK v Praze
  • Petr Šauer, VŠE v Praze

Metodika vznikla jako výsledek projektu E-V-Learn vedeného Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze a financovaného MŽP ČR.

Tento článek vznikl v rámci projektu VaV Ministerstva životního prostředí SP/4H6/142/08 E-V-Learn. Více informací o projektu

.

Tento text je součástí metodiky "Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru". Metodika byla certifikována MŽP ČR 31.1.2012, pod č.j. 5782/ENV/12; 154/320/12 a a uplatněna MŠMT

.

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Metodika_tvorby_textů_v_otevřeném_internetovém_prostoru&oldid=22798“