Dříve, než se určí [[../../Určení etap programu či kurzu/|etapy kurzu]] (vyjádřené jednotlivými lekcemi), je třeba '''plánovat postup výuky''' dle zvolených [[..//Co je environmentální vzdělání a vzdělání pro udržitelný rozvoj?/Edukační cíle EV a VUR v e-learningu/|edukačních cílů]], např. takto:
Dříve, než se určí [[../Určení etap programu či kurzu|etapy kurzu]] (vyjádřené jednotlivými lekcemi), je třeba '''plánovat postup výuky''' (mj. dle zvolených [[../../Co je environmentální vzdělání a vzdělání pro udržitelný rozvoj?/Edukační cíle EV a VUR v e-learningu|edukačních cílů]]), např. takto:
# Podpora vzniku sociálních vazeb, a neustálé úvahy o vzájemných interakcích během procesu učení.
# Podpora vzniku sociálních vazeb, a neustálé úvahy o vzájemných interakcích během procesu učení.
# Vyjasnění si osobních hodnot na začátku a průběžné vyjednávání významů, aby se v rámci společné činnosti dosáhlo sdíleného porozumění.
# Vyjasnění si osobních hodnot na začátku a průběžné vyjednávání významů, aby se v rámci společné činnosti dosáhlo sdíleného porozumění.
Řádek 9:
Řádek 10:
# Reflexe výsledků a komunikace o nich, vyhodnocení - jakožto proces probíhající ve společenství studentů a výzkumných pracovníků.
# Reflexe výsledků a komunikace o nich, vyhodnocení - jakožto proces probíhající ve společenství studentů a výzkumných pracovníků.
== Reference ==
== Volba tématu ==
<references/>
[[Obsah vzdělávání pro udržitelný rozvoj|Témata EV a VUR]] zahrnují širokou škálu problémů a oborů; je třeba mít na paměti, že jejich hlavními znaky jsou: [[Dimenze budoucnosti|perspektiva budoucnosti]], [[holistický pohled]], a [[interdisciplinární pojetí výuky]]. Tato hlediska pak jsou teoretickými východisky pro rozvoj kompetencí jako např. kritické myšlení, schopnost spolupráce na řešení problémů, a důraz na hodnotová hlediska.
== Vzdělávací cíle ==
Ve vzdělávacím prostředí určitého stupně (např. akademickém) lze využít přístupy založené na rozvoji (příslušné, např. akademické) gramotnosti<ref>Lea, M. R., & Street, B. V. (1998). Student writing in higher education: An academic literacies approach. Studies in higher education, 23(2), 157–172.</ref>. Viz též [[../../Co je environmentální vzdělání a vzdělání pro udržitelný rozvoj?/Edukační cíle EV a VUR v e-learningu|edukační cíle]].
== E-learningové prostředí ==
Ze široké škály [[../../Co je e-learning?/E-learningové nástroje|e-learningových nástrojů]] je možno vybrat právě ty, které jsou přesně "šité na míru" vzdělávacím cílům daného kurzu.
== Pravidla a požadavky ==
Prostředí e-learningu do jisté míry organizuje výuku a ustavuje určitý řád<ref>Dlouhá, M. (2010). Autorita ve virtuálním vzdělávání (Authority in virtual education). Praha: Univerzita Karlova v Praze, FSV, ISS, 72 pp.</ref>. Dalšími pravidly jsou objektivně dané požadavky na kvalitu výstupů, např. [[Nápověda:Revize textu|kritéria kvality odborných textů]]. Při plánování kurzu však musíte transformovat své zvláštní vzdělávací cíle do přesně specifikovaných požadavků.
== Procesy učení ==
Elektronické prostředí umožňuje sledovat procesy učení, které jsou zachyceny např. v historii stránek.<ref>Zahradník M., Pachmanová L. (2009): Příklad využití wiki-prostředí v environmentálním vzdělávání na vysoké škole: hodnocení kurzu Organizace a řízení v ochraně životního prostředí. Envigogika 2009/IV/3 [online] [cit. 2010-06-16] Dostupné z www: http://www.envigogika.cuni.cz/envigogika-2009-iv-3/priklad-vyuziti-wiki-prostredi-v-environmentalnim-vzdelavani-na-vysoke-skole-hodnoceni-kurzu-organizace-a-rizeni-ochrany-zivotniho-prostredi_cs</ref>.
== Hodnocení ==
[[../Hodnocení programu či kurzu|Nástroje pro hodnocení]] celého kurzu i studentů v jeho rámci je třeba plánovat současně se vzdělávacími cíli - podávají zpětnou vazbu o jejich naplňování. Hodnocení studentů by se mělo přednostně orientovat na ověření míry dosažení kompetencí, demonstrované např. přímo v odevzdaných textech (viz [[Nápověda:Hodnocení textů|hodnocení textů]]).
{{licence cc|Dlouhá, Jana}}
=== Studentské hodnocení ===
Procesy učení ovlivňované individuálními preferencemi studentů lze sledovat pomocí standardizovaných dotazníkových šetření.<ref>Dlouhá, J., Dlouhý, J., Barton, A. Evaluating educational Outcomes in the Interdisciplinary Field of Sustainable Development: Case Study of an E-learning Course in an Interactive (Open) Virtual Space. Knowledge Collaboration & Learning for Sustainable Innovation & ERSCP-EMSU conference, Delft, The Netherlands, October 25-29, 2010</ref>
Dříve, než se určí etapy kurzu (vyjádřené jednotlivými lekcemi), je třeba plánovat postup výuky (mj. dle zvolených edukačních cílů), např. takto:
Podpora vzniku sociálních vazeb, a neustálé úvahy o vzájemných interakcích během procesu učení.
Vyjasnění si osobních hodnot na začátku a průběžné vyjednávání významů, aby se v rámci společné činnosti dosáhlo sdíleného porozumění.
Zavedení pravidel a jejich dodržování - založených na akademických postupech.
Položení základů procesů učení - následná jejich kontinuální reflexe je podmínkou zlepšování kurzu
Výběr společného tématu nebo projektu, na kterém se bude aktivně pracovat ve spolupráci všech (zainteresovaných) účastníků.
Design způsobu hodnocení, které by reflektovalo dosažené výsledky jak z hlediska individuálního výkonu studentů hlediska a také z hlediska celkového přínosu pro vzdělávací komunitu.
Reflexe výsledků a komunikace o nich, vyhodnocení - jakožto proces probíhající ve společenství studentů a výzkumných pracovníků.
Témata EV a VUR zahrnují širokou škálu problémů a oborů; je třeba mít na paměti, že jejich hlavními znaky jsou: perspektiva budoucnosti, holistický pohled, a interdisciplinární pojetí výuky. Tato hlediska pak jsou teoretickými východisky pro rozvoj kompetencí jako např. kritické myšlení, schopnost spolupráce na řešení problémů, a důraz na hodnotová hlediska.
Ve vzdělávacím prostředí určitého stupně (např. akademickém) lze využít přístupy založené na rozvoji (příslušné, např. akademické) gramotnosti[1]. Viz též edukační cíle.
Prostředí e-learningu do jisté míry organizuje výuku a ustavuje určitý řád[2]. Dalšími pravidly jsou objektivně dané požadavky na kvalitu výstupů, např. kritéria kvality odborných textů. Při plánování kurzu však musíte transformovat své zvláštní vzdělávací cíle do přesně specifikovaných požadavků.
Nástroje pro hodnocení celého kurzu i studentů v jeho rámci je třeba plánovat současně se vzdělávacími cíli - podávají zpětnou vazbu o jejich naplňování. Hodnocení studentů by se mělo přednostně orientovat na ověření míry dosažení kompetencí, demonstrované např. přímo v odevzdaných textech (viz hodnocení textů).
↑Lea, M. R., & Street, B. V. (1998). Student writing in higher education: An academic literacies approach. Studies in higher education, 23(2), 157–172.
↑Dlouhá, M. (2010). Autorita ve virtuálním vzdělávání (Authority in virtual education). Praha: Univerzita Karlova v Praze, FSV, ISS, 72 pp.
↑Dlouhá, J., Dlouhý, J., Barton, A. Evaluating educational Outcomes in the Interdisciplinary Field of Sustainable Development: Case Study of an E-learning Course in an Interactive (Open) Virtual Space. Knowledge Collaboration & Learning for Sustainable Innovation & ERSCP-EMSU conference, Delft, The Netherlands, October 25-29, 2010
