Skialpinismus v Českých národních parcích – konflikty s ochranou přírody a tetřívek obecný

Skialpinismus nabírá v posledních letech na oblíbenosti. Jedná se o atraktivní formu vysokohorské turistiky, výšlap s lyžemi a následným sjezdem na lyžích v neupraveném terénu zasněžených hor. Přičemž je důležité znát určitá rizika,omezení spojená s tímto sportem. Skialpinističtí návštěvníci hor ale nejsou vždy plně poučeni, jak se v horách chovat a jaké trasy jim jsou vymezeny.

Národní park Šumava

Šumava dříve patřila mezi chráněná krajinná území (1963), od roku 1991 byla vyhlášeno jako Národní park Šumava a tvoří největší národní park v České republice s nejvyšším bodem Plechý (1378 m n. m.). Od roku 1990 je Šumava zapsána do seznamu UNESCO. Velikou vzácností národního parku jsou rašeliniště, která nabývají mezinárodního významu a jsou zapsány v seznamu Ramsarské úmluvy o mokřadech. Národní park je vymezen zónami danými dle cennosti a stability ekosystému. Tyto zóny prošly novou novelou zákona o ochraně přírody a krajiny č.114 z roku 2017, na kterou se nyní neváže omezení regulující pohyb v národním parku, ten je nyní nařízen dle klidového území Národního parku Šumava.

Návrh klidového území v Národním parku Šumava

online mapa

Krkonošský národní park

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky s nejvyšším vrcholem Sněžka (1603 m n. m.).  Krkonoše byly vyhlášeny jako národní park v roce 1963 a jsou tak nejstarším národním parkem na našem území. Jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů. Horní partie hřebenů porůstá alpínské trávníky, borovice kleč a nacházejí se zde také rašeliniště. Národní park Krkonoše stejně jako Národní park Šumava vymezuje pohyb osob v parku daným tzv. klidovým územím. Klidová území mají za úkol chránit faunu a flóru i neživou přírodou nad nadměrnou zátěží. Krkonoše jsou známé především lyžařskými středisky, se kterými souvisejí i další zimní sporty jako jsou například běžecké lyžování, skialpinismus nebo cyklistika v letních obdobích.

Skialpinismus

Skialpinismus je pohybová aktivita provozována především kvůli možnosti pohybovat se mimo vyznačené turistické trasy, pohyb ve volném terénu. Z tohoto pohybu však nemají radost ochránci přírody, jelikož tito návštěvníci hor narušují chod ekosystému, ve kterém se mohou vyskytovat ohrožené druhy zapsané v Červeném seznamu ohrožených druhů obratlovci. V Národní park Šumava patří mezi kriticky ohrožené obratlovce tetřev hlušec, orel křiklavý, puštík bělavý. Na základě ochrany přírody, ale také častému výjezdu horských záchranářů je v Národní park Šumava vymezeno 7 doporučených skialpinistických tras různé obtížnosti, které jsou vyznačeny žlutými značkami a vyskytují se především v okolí vrcholu Špičák. V Národní park Krkonoše patří mezi ohrožené druhy např. Slavík modráček nebo Tetřívek obecný, který je podrobněji popsán níže. Krkonošský národní park také vymezil osm doporučených tras pro skialpinisty. Mezi další trasy patří například trasa ze Špindlerova Mlýna na Medvědín, dále cesta pokračuje na Šmídovu vyhlídku, kde se letošní zimu (2019) uhnízdil Tetřívek obecný a pohyb v tomto území je zakázán. Krkonošský národní park také vymezuje zákonná omezení na území KRNAP.

Tetřívek obecný

Obr. č.1: Tetřívek obecný

Tetřívek obecný je od roku 1985 je zapsán v červeném seznamu ptáků České republiky jako kriticky ohrožený druh. Krkonoše také díky tetřívkovi spadají do ptačích oblastí, které vymezuje Nature 2000. Území výskytu tetřívka je už pouze v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a národního parku Krkonoše. Na mizení tetřívků kromě člověka a vysokému tlaku turistického a sportovního využití území taky působí úbytek vhodných biotopů. Tetřívek tak přichází o prostředí vhodné k jeho životu. Díky nízkému počtu tetřívků je třeba vybízet návštěvníky hor k pohybu pouze po vyznačených trasách a zamezit nepřiměřenému hluku. Tyto požadavky ale odporují pravému pojetí skialpinismu, jelikož tito návštěvníci hor nechtějí chodit po vyznačených trasách, ale chtějí jít “svou vlastní cestou“ a cestou dolů si udělat svojí vlastní “vlnovku“ (rozuměj stopu od lyží).

Podpora ochrany stanovišť tetřívka obecného

Obr. č.2: Odpovědný skialpinista

Při pohybu v chráněných krajinných oblastech a národních parcích je důležité respektovat zonaci daného území. Ve III. a II. zóně je povoleno se pohybovat zcela volně, oproti I. zóně, kde je pohyb omezen pouze po vyznačené trase, viz online mapa. Návštěvníci také musí respektovat pravidla, která vymezuje Lesní zákon č.289/1995 § 20, který říká, že je zakázáno jezdit mimo lesní cesty a vyznačené trasy na kole, koni, lyžích nebo saních. Jak se říká právním jazykem, nevědomost neomlouvá, a to by mělo platit i zde. Na tuto nevědomost doplácí živočichové a má vliv tedy i následně na celý ekosystém, čemuž se snaží zamezit ochránci přírody a nejen oni. V nedávné minulosti se spustila kampaň na podporu tetřívka v čele s ikonou skialpinismu v ČR panem Grohem a panem Luštincem, majitelem firmy Lusti, ve spolupráci s HUDYsport. Kampaň má prostřednictvím tyčového označení s obrázkem tetřívka a pomocí letáků učit návštěvníky zodpovědnému skialpinismu. Agentura ochrany přírody a krajiny vymezuje roli strážců přírody, ve dvou stupních vymezujících jejich pravomoci – jako zpravodaj a strážce. Strážci kromě jiného mají za úkol udělovat a vybírat blokové pokuty za porušení pravidel na území národního parku, chráněné krajinné oblasti a dalších.

Vycházíme-li z toho, že lidé vlastnící skialpinistické vybavení již mají základní povědomí o pravidlech chování na horách, pak by byla vhodná pomocná ruka od samotných pronajímatelů skialpinistického vybavení. A to slovním poučením personálem půjčovny a vystavením brožurky Desatero pohybu po horách pro skialpinistu.