Dotace a jiné přímé nebo nepřímé podpory dopravy z veřejných rozpočtů

Přestože je cílem dotací podporovat společensky příznivé činnosti, řada organizací v čele s OECD již několik desetiletí upozorňuje na existenci tzv. environmentálně nepříznivých dotací (Environmentally Harmful Subsidies, EHS), které poškozují životní prostředí, a nevedou proto ke zvyšování blahobytu společnosti.

Dotace jsou „takový nástroj, který udržuje ceny pro spotřebitele pod tržní úrovní, nebo pro výrobce nad tržní úrovní“. Tato definice tak zahrnuje i tzv. skryté dotace. To jsou „dotace“ v podobě např. regulací, kdy pro sektor, který více poškozuje životní prostředí, jsou tyto regulace méně přísné, než pro sektor méně škodící životnímu prostředí. Jako příklad lze uvést nákladní dopravu, kdy uživatelé silnic jsou zvýhodněni zadarmo poskytovanou infrastrukturou oproti těm, kteří používají environmentálně příznivější železniční dopravu, z které však platí náklady za využívání železniční dopravní cesty.

Environmentálně nepříznivé dotace (EHS) jsou „všechny druhy finančních podpor a regulací, které jsou poskytovány, aby ovlivnily konkurenceschopnost určitých výrobků, procesů nebo regionů, a tak, společně s existujícím daňovým režimem (necíleně) diskriminovaly praktiky příznivější k životnímu prostředí“.

V nejširším pojetí si EHS můžeme rozdělit do čtyř skupin:

1. přímé a nepřímé státní dotace: granty ze státního rozpočtu, pobídky ze státních fondů, snížené daňové sazby atd.;
2. využívání přírodních zdrojů pod jejich hodnotou: případy, kdy jsou přírodní zdroje oceňovány na nerealisticky nízké úrovni, takže jejich užívání představuje skrytou dotaci (např. těžba);
3. neinternalizovaná škoda: všechny případy, kdy jsou následky znečišťování životního prostředí nebo znečišťující aktivity přenášeny na ostatní, tj. kde vznikají externí náklady, a jestliže byl znečišťovatel podpořen dotací ve výši odpovídající negativním externím nákladům;
4. veřejně poskytované zboží či služby nebezpečné pro životní prostředí: např. dálnice nebo odvoz odpadu za dumpingové-dotované ceny.

Dle zdrojů OECD jsou EHS široce rozšířeny a v průměru dosahují výše okolo 5 % HDP. Z toho tvoří dvě třetiny EHS podpory producentům v zemědělství. Odstranění takovýchto dotací je často považováno za příznivé řešení jak pro životní prostředí, tak pro zvýšení ekonomické efektivity. Odstranění EHS totiž odrazuje od určitého typu chování (nepříznivého pro životní prostředí) jeho relativním znevýhodněním, přičemž dále nepodporuje environmentálně nepříznivé chování, snižuje vládní výdaje, čímž vede ke snížení deficitů veřejných rozpočtů, snižuje distorze na trhu a nekonzervuje stávající stav, ale tlačí k technologickému rozvoji a inovacím.

Jedním z příkladů environmentálně nepříznivých dotací v dopravě v ČR je vratka spotřební daně zemědělcům z titulu tzv. "zelené nafty". Tuto podporu lze považovat za nepříznivou vůči životnímu prostředí, neboť je podporováno spalování fosilního paliva.

Jiným příkladem environmentálně nepříznivé dotace s mezinárodní působností je osvobození od spotřební daně na paliva a maziva používaná jako pohonná hmota pro vnitrostátní a mezinárodní obchodní leteckou dopravu a letecké práce (kerosínu). Tato dotace zvýhodňuje leteckou dopravu oproti jiným druhům dopravy (pozemní dopravě), a to i přesto, že externí náklady letecké dopravy jsou výrazně vyšší než externí náklady pozemní dopravy.

Témata

Dotace a jiné přímé nebo nepřímé podpory dopravy z veřejných rozpočtů - dopady