Krkonošský národní park a možnosti pro lyžování

Oficiální znak KRNAPu

Krkonošský národní park, též KRNAP, je chráněné území nalézající se na geomorfologickém celku Krkonoše v severní části České republiky. Díky jeho geografické poloze ve vyšší nadmořských výškách to je oblíbené místo turistů pro trávení volného času a užívání si zimních radovánek jako je lyžování, snowboarding a běžecké lyžování. Tento národní park se rozkládá z největší části na územích okresu Trutnov, ale také i Semil či Jablonce nad Nisou. Severní hranicí KRNAPu je pak státní hranice s Polskem, která jej zároveň odděluje od podobně chráněného území na polské straně Krkonoš, tedy  Karkonoskiego Parku Narodowego.

Rozlehlejší plocha parku spadá do geomorfologického celku Krkonoše (podcelky Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy a Vrchlabská vrchovina), část ochranného pásma patří již do celku Krkonošského podhůří (s podcelky Železnobrodská vrchovina a Podkrkonošská pahorkatina).

Rozmanitost přírody a krajiny Krkonoš se odráží ve velmi rozsáhlém spektru činností, které musí Správa KRNAP jako zákonný správce tohoto území plánovat, zajišťovat a vyhodnocovat. Zákon č. 114/1992 Sb. k tomu účelu zavádí instrument zvaný plán péče. Pro územní ochranu hodnot evropského významu, s cílem udržení biologické rozmanitosti naší přírody, bylo celé území KRNAPu i jeho pásma vymezeno jako evropsky významná lokalita Krkonoše či vytyčena Ptačí oblast Krkonoše. Nejen tato soustava chráněných území spadá pod správní orgán chráněných míst NATURA 2000. Jedná se o soustavu chráněných území, určených k ochraně nejcennějších částí přírodního prostředí na území členských státu Evropské unie.

Na tomto území se i mimo jiné nachází nejvyšší hora ČR – Sněžka (1602 m n.m.). V rámci KRNAPu jsou pak vyhlášena maloplošná zvláště chráněná území Krkonoš.

Rozsáhlejší informace o KRNAPu lze nalézt v článku Krkonošský národní park na české Wikipedii.

Flora

Všivec krkonošský

Hranice alpínského lesa se pohybuje v nadmořské výšce 1250 až 1350 m. Ve vysokých polohách se nachází několik druhů, které jsou glaciálními relikty (tzn. rostliny, které tu přežily od posledního zalednění). Jsou to např. všivec krkonošský, lomikámen sněžný, ostružiník moruška, rašeliník Lindbergův aj. Krkonošská květena náleží do oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum) a společně s Rýchorami patří do podoblasti sudetské flóry (Sudeticum). Hercynská pohoří mají květenu výrazně chudší ve srovnání s alpskými a karpatskými pohořími.

Krkonoše však představují v tomto směru výjimku, vzhledem ke své významné biogeografické poloze. V minulosti došlo v oblasti Krkonoš k opakovaným setkáním severské, alpské a středoevropské květeny. Druhová rozmanitost krkonošské květeny je nejvyšší ze všech okolních středoevropských pohoří a vyznačuje se vysokým zastoupením glaciálních reliktů a endemických druhů.

Problémy rostlinné říše v Krkonoších souvisí i s odebíráním vody z vodních zdrojů v méně vodných měsících, přičemž se zároveň zkracuje vegetační období flory na sjezdovkách a jejich okolí, díky změně mikroklimatu. (Zasněžování a životní prostředí, Kafka Jan, zatím nepublikoval)

Více o vegetačních stupních KRNAPu se dozvíte na FLORA KRKONOŠ

Lyžování v Krkonoších

Na prvním místě mezi zimními sporty v Krkonoších je lyžování. Krkonoše nabízí vysoký standart služeb, který se dle tuzemských lyžařů a návštěvníků z jiných zemí (zejména z Polska) dá srovnávat se zahraničními středisky.

Správa KRNAP spolu se Svazkem měst a obcí Krkonoše, skiareály a krkonošskými boudaři udržují bezmála 600 km běžeckých tras pod názvem Krkonoše – lyžařský běžecký ráj. V Krkonoších lze najít široký sortiment služeb, přes půjčovny, snow-parky, lyžařská centra, školičky až po noční lyžování či wellness.

Seznam lyžařských areálů v Krkonoších

Seznam sjezdovek

Skialpinismus v KRNAPu

Tetřívek obecný

Lyžařské omezení v KRKANPu

Roční pohyb turistu v Krkonoších se počítá na 5,4–6 milionů návštěvníků, samozřejmě že ne všichni se vydávají na hřebeny, ale i tak je návštěvnost hor, při pouhé rozloze 550 km², v řádech milionů k zamyšlení. Je tedy nutné stanovit určitá omezení a doporučený pohyb po prostorách našeho přírodního skvostu. Charakterem reliéfu jsou Krkonoše v prvé řadě stvořené pro běžecké lyžování a pouze několik lokalit svou geomorfologickou stavbou představuje menší „velehorský“ terén.

Tato místa jsou navíc nejcennějšími partiemi národního parku. Jsou domovem řady zajímavých, včetně zákonem chráněných, živočichů. Pro řadu lidí představuje pohyb ve volném terénu krásný a obohacující zážitek, ale musíme si uvědomit, že svou přítomností bohužel často narušujeme (i nechtěně) klidové zóny živočichů a jejich přirozenou vegetaci.

Jízda ve vzrostlém lese je určitě adrenalinovým zážitkem pro mnoho freeridistů, ale také velkým nebezpečím pro vegetaci, především zmlazující se podrost keřů, které se skrývají pod vrstvou prašanu. Právě mezi vzrostlými stromy dorůstají za pomoci člověka znovu navrácené mladé stromky: buky a jedle. Při jejich poškození hranou lyží či snowboardu se otvírá brána infekci, oslabuje se či deformuje růst stromku a je tak zmařena lidská práce i peníze odváděné z daní občanů ČR.

Kromě rostlinstva jsou ovšem ohrožení také živočichové, v Krkonoších se jedná hlavně o tetřívka obecného, který se po celou dobu zdržuje v horních rozvolněných partiích lesa. Je dokázáno, že opakovaným vyrušováním, kterým může být například provoz vozidel a zásobování ve večerních a ranních hodinách, v období zimního spánku, se tetřívek může vysílit natolik, že zemře vyčerpáním, nebo se díky oslabení stane potravou predátora. Problém jsou i provozovatelé vleků a lyžařských lanovek – v místech výskytu tetřívků je tak vhodné označit lany, a mimo lyžařskou sezónu zradidly (plašidla, fáborky, pruhy látky), které letícího tetřívka, ale nejen jeho, upozorní na překážku. V Krkonoších je také provozován skialpinismus - o problémech ve vztahu k tetřívkovi najdete podrobnosti na stránce Skialpinismus v Českých národních parcích – konflikty s ochranou přírody a tetřívek obecný.

Dalším ohroženým druhem je sokol stěhovavý přilétající do Krkonoš již koncem ledna. Během února si hledá hnízdiště a březnu hnízdí. Je velmi plachý a při vyrušení opustí vybrané hnízdo dokonce i se snesenými vejci. Samička v ČR snáší okolo března a dubna. Během hnízdění bývá velmi citlivá na vyrušování. Tito dravci si hnízda nestaví, většinou využívají stará hnízda jiných ptáků, například krkavců nebo vran. Je proto důležité nechávat prázdná hnízda na svém místě a nebrat si je jako přírodní suvenýr domů na okrasnou zahrádku.

Z výše uvedených důvodů, je tedy vhodné vyvodit fakt, že lyžováním v chráněné oblasti KRNAPu významně zasahujeme do koloběhu místní fauny a flory. Je nutné si uvědomit, že lyžování mimo sjezdovky, pro tyto účely určeným, je rizikem. Ale lyžování, které dbá na pravidla a ochranu přírody, má pozitivní následky. Díky lyžování, se totiž udržují louky, které by jinak zarostly stromy či vzrostlými keři. Po uvědomění si takového faktu a dodržování předpisů, lze sjednotit ohleduplné chování k přírodě a zimní radovánky, mezi které lyžování bezesporu patří.

Literatura

• ŠTURSA, JAN, 1943-. Krkonošská tundra. Vrchlabí: [s.n.] 207 stran s. Dostupné online. ISBN 9788075350565, ISBN 8075350561. OCLC 1056248574 
• FLOUSEK, JIŘÍ (1957- ). Ptáci Krkonoš : atlas hnízdního rozšíření, 2012-2014. Vrchlabi: Správa Krkonošského národniho parku 479, [1] s., [2] s. luz. s. Dostupné online. ISBN 9788087706893, ISBN 8087706897. OCLC 939889376 
• HORÁKOVÁ, VIERA. Natura 2000 v Krkonoších : "příroda lidem, lidé přírodě". Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku 32 s. s. Dostupné online. ISBN 8086418553, ISBN 9788086418551. OCLC 190397082 

Odkazy

Související články na Enwiki

• Skialpinismus v Českých národních parcích – konflikty s ochranou přírody a tetřívek obecný
• Vegetační stupňovitost
• Územní plánování – Současná legislativní úprava
• Program OSN Člověk a biosféra (MAB)

Externí odkazy

• Vegetační stupně a flora na české Wikipedii
• Krkonoše na stránkách KČT Tábor
• Správa KRNAP - Flora a vegetace
• Správa KRNAP - Turismus v KRNAP
• Správa KRNAP - proč se nedá lyžovat všude
• Správa KRNAP - Leták Natura 2000

• Informace o Krkonošském národním parku na polské Wikipedii
• Oficiální stránky KRNAPu
• KRNAP na webu krkonose.eu
• KRNAP na aktualne.cz,
• KRNAP na idnes.cz
• KRNAP na facebooku
• Fotky na #krnap