Trhy meziproduktů, služeb a technologií
Kromě obchodu s produkty a službami je třeba věnovat také pozornost trhům polotovarů, dílů, součástek, protože i ty jsou dnes organizovány v globálním měřítku, a část z nich jako součást vnitrokoncernové kooperace uvnitř nadnárodních korporací, tedy mezi filiálkami jedné vlastnické skupiny, která ovšem operuje v různých daňových a celních systémech různých zemí a na různých kontinentech. Zde vzniká závažný problém s oceňováním těchto transakcí: trh, který jinak generuje cenové informace, je zde „vertikální integrací“ vyřazen z provozu. OECD sdružující třicítku nejvyspělejších zemí světa zastává zásadu „měřit všem stejným metrem“ (tzv. „arm´s length principle“), který zavazuje nadnárodní korporace a jejich složky používat při oceňování vnitropodnikových transferů „cen srovnatelných s trhem“ – tedy stejných cen, jakoby nepatřily do stejné vlastnické skupiny. Tento princip – ohrožovaný nedostatkem informací a všudypřítomným oportunismem – by měl státům, kde filiálky sídlí, zajistit spravedlivý podíl na daních. Ale to je normativní princip: jak by věci být měly. O pokušení „daňové optimalizace“ ze strany nadnárodních korporací viz již subkapitolu 2.
Problém "copyrightu"[editovat | editovat zdroj]
Jedním z důležitých faktorů, které „přepnuly spínače evoluce“ na vývoj směrem k multinacionálním společnostem byly (a jsou) potíže s ochranou duchovního vlastnictví (patenty, vynálezy, obchodní značky, licence, „know how“). Jako „odezvu“ soukromé sféry na tyto potíže lze pozorovat rostoucí „vnitřní obchod s licencemi“ uvnitř nadnárodních společností a přímé investice spojené s difůzí technického a technologického pokroku. Odhaduje se, že dnes cca 80 % veškerých mezinárodních poplatků za technologie má povahu „vnitřního obchodu“ uvnitř transnacionálních korporací. Kontrola a regulace tzv. „transferových cen“ těchto operací je ze strany národních vlád ještě obtížnější, než na trzích produktů a meziproduktů.