Problém odpadů v kontextu cirkulární ekonomiky a možné řešení na místní úrovni

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Problém odpadů[editovat | editovat zdroj]

Odpady mají výrazný negativní dopad na znečistění životního prostředí (skládky, spalovaní odpadů). Likvidace odpadu má značný negativní vliv na znečistění řek, půdy a vzduchu. Odpady jsou zejména velkým problémem a výzvou v obcích (třídění a kompostování).

Odpadové hospodářství prochází v současnosti revolucí z důvodu plánovaného zákazu skládkovaní (s účinností od roku 2030). Obyvatelstvo je podněcováno k třídění odpadů v zájmu co nejmenší produkce směsného komunálního odpadu (cíl MŽP je recyklovat 60 % odpadu v roce 2030). Přirozený koloběh přírodních zdrojů, v jehož rámci docházelo k jejich spotřebování a obnově, byl námi zastavený.

Dle dat z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za rok 2018, v ČR se vrací jenom 7,6 % materiálů zpátky do oběhu.[1]

Cirkulární ekonomika – jako řešení odpadové „krize“[editovat | editovat zdroj]

Cirkulární ekonomika, na rozdíl od lineárního ekonomického systému, bere v úvahu celý životní cyklus produktu, a má za cíl opětovné použití nebo recyklaci všech materiálů, které jsou v něm použity nebo se stávají odpadem ve všech jeho fázích. Cirkulární ekonomika tak přináší změnu v myšlení v celém procesu výroby: od těžby/nákupu surovin až po hledání cest, jak tyto suroviny dostat zpět do oběhu na konci životního cyklu výrobku.

Z pohledu zdrojů lze definovat cirkulární ekonomiku jako ekonomický model zaměřený na zvyšování efektivního využívání zdrojů prostřednictvím snižování produkce odpadu, snižování použití primárních zdrojů, uzavření toku produktů a materiálu s ohledem na environmentální a socioekonomické přínosy s cílem dlouhodobosti a udržitelnosti (Morseletto, 2020).[2]

Cirkulární ekonomika společně s novými odpadovými a recyklačními zákony bude reprezentovat polovinu snah EU k dosáhnutí uhlíkové neutrality do roku 2050, stane se prioritou číslo jedna nadcházející Evropské zelené dohody a napomůže k plnění cílů nulových emisí do roku 2050.[3]  

Schéma lineární a cirkulární ekonomie

Cirkulární ekonomika a její příležitosti[editovat | editovat zdroj]

Cirkulární ekonomika nabízí mnohé ekonomické příležitosti:[4]

  1. Snížení emisí CO2: příspěvek k naplňování Pařížské klimatické dohody a Green Deal;
  2. Propojení různých aktérů při práci na společných projektech – podnikatelů, zástupců na místní úrovni (starostů, MAS, neziskových organizací), samosprávy a vědeckých a státních institucí;
  3. Využití odpadů jako nového zdroje;
  4. Prodlužování životního cyklu produktů;
  5. Ochrana životního prostředí a neobnovitelných zdrojů: cirkulární ekonomika se zaměřuje na zpracování výrobků tak, aby co v největší míře zabezpečila cirkularitu (oběh) výrobků, zvýšila jejich životnost a šetřila neobnovitelné zdroje;
  6. Digitalizace – v rámci sběru odpadů a vznikajícího systému nabídky a poptávky surovin.
  7. Příklady dobré praxe

Obce, kraje a podnikatelé na místní úrovni mohou aplikovat cirkulární ekonomiku zejména v oblastech:[5]

Kompostování a zpracování bio-odpadů[editovat | editovat zdroj]

Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Obce by měli podporovat zpracovaní bio-odpadů z domácností, i bio-odpad z místní krajiny (tráva, ovoce atd.) do místní kompostárny. Kompost lze využít obchodně pro prodej anebo ho obce mohou nabídnout pro své obyvatele (do vlastní zahrádky).

Lokální výroba a její podpora[editovat | editovat zdroj]

Lokální výroba a spotřeba je klíčem k nastartování procesů spojených s péčí o krajinu, její udržitelnost a zabezpečení cirkulární ekonomiky na místě. Zároveň nabízí nové pracovní příležitosti a přináší lokalitě rozvoj a nové peněžní toky, o kterých můžeme mluvit například při využití tzv. lokálního multiplikátoru, kdy každá spotřebovaná koruna pro místní potřeby přináší nové peníze do místní ekonomiky.

Veřejné výběrové řízení[editovat | editovat zdroj]

Veřejné výběrové řízení umožňuje nastavit požadavky již u poptávky po výrobcích (např. kancelářské vybavení, auta, stroje atd.), tak aby splňovali kvalitativní kritéria udržitelnosti a cirkularity, tj. aby byla možná opravitelnost výrobku, vhodná recyklace a aby materiál byl, pokud je možné, alespoň z části z recyklovaných materiálů.

Re-use centra[editovat | editovat zdroj]

Re-use centra[6] jsou místa, kam občané mohou odevzdat věci, které již nepotřebují, ale které zároveň ještě mohou posloužit někomu jinému. Legislativně se tak liší od sběrných dvorů, kam patří pouze odpad. Re-use centra umožňují dát nový život nábytku, vybavení domácností, spotřebnímu zboží, hračkám, oblečení atd. Funguje na principu „blešího trhu“, ale je v kamenné prodejně, a tedy není časově omezen

Swapy a burza oblečení[editovat | editovat zdroj]

Swap je definován jako nefinanční výměna oblečení, funguje na principu: přinesu vlastní nevyužité oblečení a odnesu si co se mi líbí. Swap je oblíbená akce zejména pro ženy a pro maminky na mateřské dovolené pro výměnu dětského zboží.

Využití digitálních technologií[editovat | editovat zdroj]

Digitální technologie mohou pomoci snížit náklady na svoz komunálního odpadu, snížit produkované množství odpadu, a to tím, že budou působit jako motivační faktor pro obyvatele (čím méně komunálního směsného odpadu vyprodukuji, tím méně zaplatí). Digitální technologie je vhodné využít pro materiálové zhodnocení odpadů. Jedním z příkladů je digitální platforma Cyrkl - odpadové tržiště CYRKL, na kterém je možné zdarma přímo nabídnout své odpady, nevyužívané materiály a produkty, stejně jako druhotné suroviny a vedlejší produkty výroby. Cílem platformy je zajistit vhodné obchodní partnery a jejich vzájemné propojení z hlediska nabídky a poptávky.[7]>

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Institut cirkulární ekonomiky – We close the loop [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (česky) 
  2. MORSELETTO, Piero. Targets for a circular economy. Resources, Conservation and Recycling. 2020-02, roč. 153, s. 104553. Dostupné online [cit. 2020-11-18]. DOI:10.1016/j.resconrec.2019.104553. (anglicky) 
  3. SIMON, Frédéric. Circular economy erected as ‘number one priority’ of European Green Deal. www.euractiv.com. 2019-11-13. Dostupné online [cit. 2020-11-18]. (en-GB) 
  4. JONÁŠOVÁ, Soňa. Cirkulární veřejné zadávání a zelené dohody [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  5. INCIEN. Zajímej.se [online]. 2020-06-23 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (česky) 
  6. ŠKRDLÍKOVÁ, Marie. Zajímej.se [online]. 2020-06-15 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (česky) 
  7. Cyrkl.cz - Digitální odpadové tržiště. www.cyrkl.com [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

https://incien.org/

https://zajimej.se/

https://incien.org/odpad-zdrojem-2020/

https://zajimej.se/category/mesta-a-obce/

Www.motivP.com

https://www.uplatni.se/

http://sovz.cz/

https://www.cyrkl.com/cs/