Ekologicky šetrná vozidla

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Mezi ekologicky šetrná vozidla, angl. green vehicle, eco-friendly vehicle patří vozidla, která do ovzduší produkují méně škodlivých látek než vozidla poháněná klasickým spalovacím (naftovým či benzinovým) motorem.

Za taková vozidla obecně považujeme vozidla využívající alternativní pohon nebo alternativní paliva. Za alternativní pohon je považován elektromotor nebo motor hybridní kombinující elektromotor se spalovacím motorem. Mezi alternativní paliva řadíme LPG (Liquid Petroleum Gas – zkapalněný ropný plyn), CNG (Compress Nature Gas – stlačený zemní plyn) a vodík.

Alternativní pohon[editovat | editovat zdroj]

Elektromobily jsou často vnímány jako automobily zcela ekologické a k životnímu prostředí šetrné. Je zde ale mnoho faktorů, které tento pohled minimálně upravují, v některých případech až vyvrací.

Při výrobě lithium-iontového akumulátoru do elektromobilu je spotřebováváno o min. 70 % více CO2 než při výrobě konvenčního spalovacího motoru. Ve srovnání s automobilem na naftový motor trvá elektromobilu 10 let bezemisního fungování, než vykompenzuje tuto ekologickou zátěž způsobenou při samotné výrobě. V dnešní době přicházejí do výroby elektromobily s ještě většími akumulátory, než které byly testovány ve výzkumu spol. Bloomberg, což znamená, že jejich ekologická stopa se tím může zvýšit až na dvojnásobek. Navíc z odhadů světových zásob nerostných surovin vychází, že při pokračování současného trendu elektromobilů dojdou kolem roku 2030 zásoby kobaltu, který se také využívá na výrobu akumulátorů.

Bude záležet hlavně na tom, jakým způsobem budou poháněné továrny, ve kterých se tyto akumulátory budou vyrábět, a elektrárny dodávající energii na samotný provoz elektromobilů. Bude-li i nadále výroba pokračovat převážně ve státech jako Čína, Thajsko nebo Polsko, kde jsou zejména elektrárny spalující uhlí, nebude se ekologičnost elektromobilů v nejbližší době měnit, natož zvyšovat.

Hybridní pohon umožňuje řidiči volit mezi třemi jízdními režimy – jízdu pouze na spalovací motor, pohon pouze elektromotorem nebo kombinaci obou motorů. K provozu používají hybridy akumulátory vyráběné z niklu a kadmia.

Například tisíce tun niklu ročně sloužící k výrobě baterií do aut Toyota Prius je těženo v kanadském Ontariu, kde v širokém okolí továrny vznikla takzvaná mrtvá zóna, kde díky absenci jakéhokoliv života může NASA zkoušet měsíční vozidla. Vezmeme-li již zmíněnou Toyotu Prius jako nejznámější a nejrozšířenější hybridní vozidlo, zcela enviromentálně nešetrnou těžbou niklu to zdaleka nekončí. Vytěžený nikl je v kontejnerech přepravován do Evropy, kde je čištěn a dále přepravován do Číny, kde probíhá výroba niklové pěny, ta je konečně posílána do Japonska, kde dochází k finální výrobě baterie. Tato cesta kolem světa předchází vyrobení každé baterie, je tedy na zvážení, zda po takovémto výrobním procesu je ještě možné toto auto považovat za ekologicky šetrné.

Alternativní paliva[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejrozšířenější alternativní paliva patří LPG, jedním z důvodů je fakt, že se jedná o nejsnáze dostupné alternativní palivo – v ČR až 900 čerpacích stanic disponuje právě tímto typem paliva. Motor fungující na zkapalněný ropný plyn nevylučuje dým, prach, saze, oxidy síry, olovo a produkuje méně oxidu uhelnatého a nespalitelných uhlovodíků.

LPG vzniká jako doprovodný produkt při těžbě zemního plynu nebo rafinací ropy. Míra jeho ekologičnosti je v tomto bodě rozporuplná vezmeme-li v potaz fakt, jak úzce souvisí s těžbou a zpracováním ropy. V rámci konceptu „zdroj-spotřeba“ (neboli od vytěžení produktu po spálení v poháněném motoru) produkuje ale LPG společně s CNG na ujetých 100 km ze všech analyzovaných paliv nejnižší emise skleníkových plynů – nižší než benzín i diesel a v Severní Americe o 12% nižší emise než alternativní ethanol E85 vyráběný z místní kukuřice.

CNG je vůbec nejlevnější pohonnou hmotou. Jedná se o dnes již Evropskou unií schválený obnovitelný zdroj – stlačený zemní plyn neboli metan. Je tvořen z 98% metanem CH4 s atomy uhlíku a vodíku zastoupenými v poměru 1:4, což je nejpříznivější poměr ze všech současných pohonných hmot. Emituje v průměru ještě o 5% méně škodlivých látek a je tedy ekologičtější než LPG. Stejně jako LPG nevylučuje dým, prach, saze, oxidy síry, olovo a produkuje nízké množství oxidu uhelnatého a nespalitelných uhlovodíků.

V dnešní době stoupá zájem o vozy na CNG pohon a zvyšuje se i počet čerpacích stanic, které disponují tímto typem paliva. Momentálně je jich v ČR ale pouze 60, což výrazně snižuje praktičnost provozu těchto vozidel.

Vodíkové auto je vlastně elektromobil. Místo baterie má ale nádrž vodíku a svazek palivových článků, kde při slučování vodíku s kyslíkem vzniká elektřina. Z výfuku pak vychází čistá vodní pára. Jde o zařízení podstatně skladnější a lehčí než je klasická elektromobilová baterie.

Vodíkový pohon se již rozšířil téměř do všech druhů dopravních prostředků, ať už ve formě prototypů, nebo sériových produktů. Existují vozidla, letadla i plavidla s vodíkovým pohonem. Nejrozšířenější jsou vodíkové automobily a vodíkové autobusy. V Evropě je „vodíkovou velmocí“ Německo. V České republice nejsou vodíková vozidla zatím moc rozšířena zejména proto, že se  u nás nachází pouze jedna čerpací stanice, a to v Neratovicích, Ministerstvo dopravy ale v nejbližší době finančně podpoří výstavbu dalších.

Reference[editovat | editovat zdroj]

http://www.hybrid.cz

https://cdr.cz

https://www.auto.cz

https://www.tipcars.com/magazin/nase-tema/lpg-ano-ci-ne.html

https://www.cng.cz

https://www.ecofuture.cz

http://www.vitejtenazemi.cz

https://ekolist.cz

https://elektrickevozy.cz

https://www.bloomberg.com/europe