Anoxické čištění odpadních vod

Proces, který probíhá ve vodním prostědí za nepřístupu kyslíku a pomocí činnosti mikroorganizmů.Je součástí biologického stupně čištění odpadních vod.

Pojmy editovat

Čištění komunálních odpadních vod editovat

Komunální odpadní vody(dále jen KOV) se svádí kanalizací do čistírny odpadních vod, kde probíhá čištění nebo-li odstraňování nečistot. V čistírně projde voda několika stupni (fázemi) čištění, pro které jsou typické určité metody a postupy. Dochází k odstraňování mechanických nečistot i nečistot organického původu, přítomných ve vodě v různých formách (rozpuštěné, suspendované, nerozpuštěné atd.). Vyčištěná voda odchází po kontrole jejích vlastností do recipientu (obvykle do řeky).

Obecné postupy čištění KOV editovat

Znečištění je možno odstraňovat několika technologickými postupy: buď samostatnými, nebo častěji na sebe navazujícími. K čištění vod se nejčastěji používají tyto postupy (metody čištění):

Mechanické čištění editovat

(fyzikálně-chemické) zahrnuje předčistění pomocí lapáků písku, česlí. Dále sem patří sedimentace kalu a nečistot v usazovacích nádržích, k odstranění tuků a olejovitých látek se používají lapáky olejů a tuků. V dosazovácích pak probíhá nejjemnější sedimentace (poslední fáze čištění - sedimentuje vodárenský kal , než voda odteče do recipientu).

Biologické čištění editovat

využívá schopností mikroorganismů rozkládat organickou hmotu. Jedná se o urychlení samočistících pochodů, které probíhají v přírodních povrchových vodách, pomocí aktivovaného kalu a vytvoření vhodných podmínek pro jeho činnost.

Chemické čištění editovat

se u KOV uplatňuje méně. Jeho hlavní použití je při čištění průmyslových odpadních vod. Jde o procesy jako je např. srážení nebo neutralizace.

Biologické čištění KOV editovat

Nebo-li také bilogický stupeň čištění, který následuje za mechanickým předčištěním. Jeho úkolem je odstranění koloidních a rozpuštěných organických látek pomocí kolonií mikroorganismů tzv. aktivovaného kalu. Aktivovaný kal se přidává do znečištěné vody v tzv. aktivačních nádržích.

V čištěné vodě "jsou uměle navozeny podmínky pro růst heterotrfních mikroorganismů tvořících biomasu. Podmínky odpovídají poměru koncentrací BSK5 : N : P = 100 : 5 : 1 při dostatečné koncentraci kyslíku ve vodě." [2] Proces negativně ovlivňují toxické látky, příliš vysoké nebo nízké pH, teplotní výkyvy aj. Biologické čištění probíhá za aerobních nebo anaerobních podmínek.

"Za aerobních podmínek, tj. za přístupu vzduchu dochází k oxidaci organických látek. Součástí je také nitrifikace (přeměna amonných iontů a dusíku na dusičnany a dusitany) a přeměna sloučenin fosforu na fosofrečnany." [2] Aerobní prostředí je zajišťováno stálým provzdušňováním za pomocí různých technologií.

"Za anaerobních podmínek, tj. za nepřístupu vzduchu dochází k redukčním procesům. Dochází zde k denitrifikaci (dusičnany se mění na dusík) a k redukci síranového aniontu na síru nebo sulfid. Hovoříme o mineralizaci - vznik anorganických sloučenin z organických." [2]

Anoxické čištění editovat

K anoxickému čištění dochází při anaerobním biologickém čištění vod. Je to zvláštní případ anaerobního procesu, který je specifický chybějícím rozpuštěným kyslíkem ve vodě a činností anoxických bakterií (součástí aktivovaného kalu), které rozkládají rozpuštěné organické látky.

První etapou je defosfatace, nebo-li odbourávání fosforu. Druhou etapu tvoří denitrifikace, tedy redukce dusičnanů (NO3) na oxid dusný(N2O) a dále až na molekulový dusík (N2). Jak už bylo řečeno výše, jedná se o mineralizaci látek.

Střídáním podmínek během biologického procesu dosáhneme přeměny rozpuštěných organických látek na látky anorganické nerozpustné, které se dají odstranit sedimentací v tzv. dosazovácích.

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • [1] Herle J. & Bareš P.(1990): Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění, Praha s.78-85[Citováno 2008-11-26]
  • [2] Richter M.(2005): Technologie ochrany ŽP, část I. Čištění odpadních vod, skripta FŽP, Ústí n. L.[Citováno 2008-11-26]

Související stránky editovat

Externí odkazy editovat