Ekologie
Ekologie - odvozeno z řeckého "oikos", což znamená domov; má tedy být studiem "domácího života organismů". Zabývá se vzájemným působením mezi organismy a jejich prostředím.
Ekologie si uvědomuje životně důležité vazby mezi organismy a jejich prostředím (rostliny, na nich závislí živočichové, s nimi spojené toky chemických látek a působení fyzikálních faktorů prostředí nebo biotopu). Zavádí pojem ekosystém - rozumí jím holisticky uchopenou a prakticky rozeznatelnou entitu.
Předmět ekologie: organismy, populace (skupina jedinců téhož druhu na určitém území) a společenstva (soubor druhů, které se vyskytují společně v prostoru a čase).
Ekologický přístup (vycházející z metodiky ekologie) se ukázal jako vhodná cesta především pro holistické vyjádření organizace (tj. struktury + funkce), projevující se v mnoha komplexitách a dimenzích.
Etika: ekologické principy ochrany přírody
Biologie ochrany přírody je založena na ekologických principech, které se staly etickými imperativy[1]. Nejsou sice bezvýhradně přijímány všemi vědci (biology ochrany přírody), jde však o rozumné důvody, proč se chovat eticky:
- Rozmanitost druhů a společenstev by měla být zachována
- Mělo by se zabránit předčasnému vymírání populací a druhů - vymírání je sice přirozeným jevem, doklad o tom poskytuje paleontologie, nicméně lidská činnost v posledních desetiletích zvýšila rychlost vymírání až desetinásobně.
- Ekologická komplexita (složitost) by měla být zachována. V přirozených podmínkách vznikají složité vztahy mezi organismy, které jsou základem adaptací těchto organismů na místní podmínky i na sebe navzájem.
- Evoluce by měla pokračovat. Postupné přizpůsobování se podmínkám prostředí umožňuje vývoj populací. Pokud je populace zmenšena pod určitou hranici, její schopnost se vyvíjet je omezena.
- Biologická rozmanitost jako taková má svou vnitřní hodnotu., která nezávisí na významu pro lidskou společnost. Tato hodnota je dána evoluční historií, ekologickou rolí a vlastní existencí druhů a společenstev.
Témata
Ekologie a utváření sociálního klimatu
Využití ekologických principů za hranicemi discipliny
Příklady pro výuku
Zdroje:
- ↑ Primack, R. B., Kindlmann, P., Jersáková, J., Kučera, T., & Urban, F. (2001). Biologické principy ochrany přírody. Praha: Portál.
- Kovář, P. (2001): Geobotanika (Úvod do ekologické botaniky). Univerzita Karlova v Praze - nakladatelství Karolinum.