Enviwiki

Ekokomunity

Ekokomunita je komunita založená na společné snaze všech členů o trvale udržitelný život v souladu s přírodou. Často je do značné míry nezávislá na zbytku společnosti.

Celkový pohled na ekokomunitu u dásnké obce Hjortshøj

KomunityEditovat

Komunita (z lat. cum – spolu, mezi sebou a munere – darovat) je společenství živých bytostí, které sdílejí určitou oblast (omezenou prostorově, jejich společnými zájmy apod.). Jednotlivé živé bytosti mohou být rostliny, zvířata nebo lidé, kteréhokoliv druhu nebo velikosti. [1]

Ze sociologického pohledu je komunita vnímána jako společenství lidí, snažících se žít alternativním způsobem života mimo hlavní proud společnosti.[2]

Hlavní rysy komunit,[3] platné i pro ekokomunity:

  1. Nejsou postavené na rodinných vztazích
  2. Mají minimálně 3 – 5 dospělých členů
  3. Vstup do komunity je dobrovolný
  4. Geografická a psychologická separace od hlavního proudu společnosti
  5. Společná ideologie členů
  6. Nějaká forma společného vlastnictví
  7. Zájmy skupiny přesahují zájmy jednotlivce – nadřazenost komunity

Důvody vzniku komunit: [4]

  • Možnost žít život dle svého.
  • Alternativa pro lidi, kteří se rozhodli žít život nezávisle na společnosti, nebo za nějakým cílem – trvalá udržitelnost apod.
  • Jako protest proti různým jevům v lidské společnosti – komercionalizaci, vlivu médií, odosobnění, odklonu od přírody, netoleranci a podobně.
  • Často je motivem též udržování tradic, nebo návrat k přírodě.

EkokomunityEditovat

Ekokomunity vznikají často na odlehlých místech, kde se lidé snaží najít trvale udržitelný životní styl. Cílem je co nejmenší závislost na zbytku společnosti a potravní, materiální a energetická soběstačnost. Z toho důvodu pracuje většina členů výhradně uvnitř komunity.[4] Nejčastěji mají podobu novodobých vesnic (Ekovesničky), ale mohou být i součástí běžné obce.

  • Zemědělství je provozováno na okolních polích a lukách bez využití umělých hnojiv a nejmodernější mechanizace. Využívá se i síly hospodářských zvířat.
  • Energie je z velké části získávána z obnovitelných zdrojů – spalováním biomasy, využitím solární energie pro ohřev vody či výrobu elektrické energie.
  • Vznikající odpad je důsledně tříděn, bioodpad se kompostuje, odpadní voda je zpracovávána v biologických čistírnách odpadních vod. Oproti běžným domácnostem zde vzniká méně odpadu díky nižšímu množství obalů a nekonzumnímu způsobu života.
  • Voda bývá z vlastních zdrojů. Pitná voda se využívá výhradně pro přípravu potravy a pití, na ostatní činnosti včetně praní se používá voda dešťová (závisí na místních podmínkách).
  • Důležitá bývá i samotná architektura. Stavby splňují nároky zelené architektury, lze však vysledovat několik odlišných přístupů, které se mohou různě prolínat.
    • Tradiční – využívá hlavně tradičních stavebních postupů – nepálené cihly, dřevo, slaměné domy, slaměné střechy.
    • Minimalistický – využití libovolných materiálů s co nejnižšími náklady – zbytkové či odpadní materiály, místní zdroje.
    • Moderní – využívá i moderní postupy a materiály s cílem co největších energetických úspor.

V některých komunitách si obyvatelé staví své obydlí sami (např. Friland[5]) případně s pomocí ostatních členů, čímž se utužují vazby uvnitř komunity, která je pak architektonicky velmi pestrá.

Odlišnosti od ostatních komunitEditovat

  • Na rozdíl od jiných komunit mají ekokomunity velmi pestrou skladbu členů, kteří zvládají různé profese.
  • Díky tomu jsou mnohem soběstačnější a méně závislé na zbytku společnosti a také jsou přirozenější.
  • Velmi často aktivně působí ve společnosti s cílem informovat o možnostech trvale udržitelného života, organického zemědělství nebo návratu k přírodě.
  • Pomáhají udržovat tradice a zvyky a tím udržují kulturní historii své země.
  • Společná ideologie je široká, jelikož každý může mít vlastní pohled na řešení různých problémů.
  • Také si vyměňují zkušenosti a informace mezi sebou díky osobním návštěvám v rámci Global Ecovillage Network [6], jelikož mnohé tradiční postupy byly zapomenuty.
  • Aktivně zajišťují standardizaci alternativních stavebních postupů a navrhují výjimky ze zákonů s cílem podpory Zelené architektury. [7]
  • Některé komunity se snaží dosáhnout 50-150 členů, což odpovídá sociologickým a antropologickým výzkumům o ideálním množství lidí, které je člověk schopen si společensky zapamatovat.[8]

ZdrojeEditovat

  1. ↑ Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Komunita [online]. c2008 [Citováno 2009-01-11]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Komunita&oldid=3391580
  2. ↑ Poldervaart, S. (2001): The Concepts of Utopianism, Modernism and Postmodernism, Community and Sustainability. In: S. Poldervaart, H. Jansen & B. Kesler, ed., Contemporary Utopian Struggles. Communities between Modernism and Postmodernism, s.11–30. Amsterdam: Aksant Academic Publishers.
  3. ↑ Shenker, B. (1986), Intentional Communities. Ideology and Alienation in Communal Societies. London/Boston/Henley: Routledge and Kegan Paul.
  4. ↑ 4,0 4,1 L.Meijering, P. Huigen, B. Van Hoven (2007): Intentional Communities in rural spaces. Economische en Sociale geografie 98(1): s. 42-52. Blackwell Publishing Ltd.
  5. ↑ Friland – Komunita u dánského města Ronde http://www.dr.dk/DR2/Friland/Oplev+Friland/ (dánsky) [Citováno 2008-10-20]
  6. ↑ GEN – Global Ecovillage Network http://gen.ecovillage.org (anglicky) [Citováno 2008-10-19]
  7. ↑ Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/[Citováno 2008-10-20]
  8. ↑ Hill, R. and Dunbar, R. (2002). "Social Network Size in Humans." Human Nature, 14 (1), s. 53-72.

OdkazyEditovat

Související stránkyEditovat


Externí odkazyEditovat

  • Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Ecovillage na anglické Wikipedii.
 
Autor(ři): Brůna, Josef .
Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Brůna, Josef . Ekokomunity [online]. Enviwiki, ; [citováno 21. 12.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekokomunity&oldid=24817>
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekokomunity&oldid=24817“