Environmentální vzdělání
Environmentální vzdělání se nově orientuje na praktickou péči o stav světa. Tzv. "environmentální gramotnost" znamená základní porozumění systémům přírodního světa, vztahům a interakcím mezi živým a neživým prostředím, a dále schopnost citlivě zacházet s problémy, které zahrnují vědecké důkazy i neurčitost a vyžadují ekonomický, estetický a etický přístup[1].
Environmentální gramotnost se netýká vytváření jednotlivých poznatků, ale zahrnuje celý komplex vědění. Tímto věděním rozumíme vše, co je třeba vědět v rovině teoretické i pro praktický přístup. Vědění je širším pojmem než věda, a dokonce i než samotné poznání. Nejde už o pouhý soubor poznaných skutečností, mísí se do něj i představy dovednosti, správného chování, umění naslouchat atd. Netýká se jednoho určitého druhu výpovědí, například výpovědí kognitivních, s vyloučením ostatních. Vědění je vše, co umožňuje „dobré“ výkony ve vztahu k různým předmětům diskurzu: v souvislosti s poznáním, s rozhodováním, s hodnocením, přetvářením[2]
Čtyři elementy
Ve vzdělání, které klade zvláštní důraz na prostředí, je kurikulární oblast vymezena čtyřmi elementy, které těsně souvisejí s východisky a součástmi environmentálního vzdělání [3].
- Empirický element – zahrnuje ty aspekty prostředí, které se samy nabízejí k objektivnímu pozorování a analýze. Cílem je poskytnout příležitost k přímému kontaktu s prostředím k pozorování, měření, interpretaci a diskusi toho, co bylo pozorováno.
- Synoptický element – cílem je zprostředkovat představu o komplexní povaze prostředí, přivést studenty k představě neoddělitelnosti jednotlivých složek prostředí a jejich vzájemné provázanosti.
- Estetický element – učí, že důležité vlastnosti prostředí jsou spíše kvalitativní povahy, a také tomu, že neexistuje jediná správná odpověď na problémy prostředí – že řešení je vždy spíše kompromisem.
- Etický element – pěstuje vědomí odpovědnosti, aby lidské jednání bylo morálně ospravedlnitelné.
Témata
Pro výuku
Zdroje
- ↑ The Environmental Literacy Council, 2005. Washington ©2002. In: http://www.enviroliteracy.org
- ↑ Lyotard, J.F., (1993): O postmodernismu. Postmoderno vysvětlované dětem. Postmoderní situace. Filosofický ústav AV ČR, Praha, ISBN 8070070471
- ↑ Palmer, J., Neal, P. (1994): The Handbook of Environmental Education. Routlege, London, New York, ISBN 0-415-09313-9, ISBN 0-415-09314-7 (brož.)
Literatura
- Palmer, J.A. (1998): Environmental Education in the 21st Century. Theory, Practise, Progress and Promise.RoutledgeFalmer, London, ISBN 0-415-13196-0, ISBN 0-415-13197-9 (brož.).
Odkazy
Externí odkazy
- Centrální evidence sbírek muzejní povahy (CES) Ministerstva kultury České republiky. Informační systém sbírek, které jsou spravovány podle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Kulturní bohatství v expozicích a na výstavách ve stovkách muzeí a galerií v celé České republice.
