Globální environmentální problémy

Úvod

Hlavní ekologické problémy vymezila Konference OSN ve Stockholmu v roce 1972:

  • nebezpečné odpady plynné (emise) tekuté (odpadní vody) a tuhé (toxické, radioaktivní a jiné odpady) přesahující únosnou míru;
  • narušení životodárných planetárních systémů, jako např. hydrologického cyklu, stratosférické ozónové vrstvy, klimatického systému atmosféry a oceánu;
  • globální problémy spojené s atmosférou:
    • skleníkový efekt
    • narušení ozonové vrstvy
    • znečištění ovzduší;
  • nadměrné čerpání neobnovitelných zdrojů (nerostné suroviny) i obnovitelných (živé organismy, voda, půda);
  • poškození půdy, jako např. eroze půdy, vysoušení povrchové vrstvy, v některých oblastech až postupná přeměna na poušť, přemírou zavlažování dochází k zasolování půdy, rozmělňování humusové složky – špatné hospodaření může mít katastrofické následky pro produkci potravin; získávání půdy např. kácením deštných pralesů vede ke vzniku další ekologické katastrofy.
  • globální ohrožení biodiverzity - genetické základny jednotlivých druhů rostlin a živočichů, počtu druhů i rozmanitosti ekosystémů.

Konference OSN vycházela z vědomí globální povahy ohrožení životního prostředí, které překonalo hranice jednotlivých států.

Historie

Popis problémů

Koncepty a rámce

Strategie řešení problémů

Zdroje