Freecycling
Freecycling je specifickou formou spoluspotřebitelství, úzce souvisí se sdílenou ekonomikou. Ve svém překladu znamená "svobodný, volný koloběh" - volný koloběh věcí, které jsou nabízeny zcela zdarma.[1] Spoluspotřebitelství je sociální hnutí, které se zaměřuje na výměnu, pronajímání a darování věcí místo tradičního nákupu a prodeje hmotného (např. auta), nebo nehmotného zboží (např. hudba). Pro spoluspotřebitelství jsou intenzivně používány digitální média.[2]
Historie
Freecycling bylo založeno v roce 2003 Deronem Bealem v rámci jeho zaměstnání v recyklační firmě, kdy na základě iniciativy zaměstnanců začali věci z odpadu, které byly v perfektním stavu, nabízet různým neziskovým organizacím. Vznikla tak první šíť, kde mohl kdokoliv ve městě dávat a dostávat nechtěné věci zdarma. V roce 2006 se z tohoto projektu stala nezisková organizace s názvem The Freecycle Network (TNT) www.freecycling.org. Síť měla původně 30 členů v městě Tuscus a rozrostla se na více, než 9 milionů členů, organizovaných ve více, než 5 300 regionálních skupinách po celém světě (stav ze srpna 2018).[3] Chod celé organizace zajišťují převážně dobrovolníci. Peníze na provoz získává síť převážně od dobrovolných dárců a z grantů a také z reklamy.[1]
The Freecycling Network si stanovila za poslání vybudování celosvětového darovacího hnutí, které bude redukovat odpady, chránit vzácné zdroje a přinese členům výhody zapojení se v širší komunitě. Podle stránek TNT zabrání denně členové TNT vzniku 500 tun odpadu. Motto celé komunity je "měníme svět dárkem jednou za čas".BALHAROVÁ, Eliška. Svépomocná nepeněžní ekonomika na internetu. Brno, 2010 [cit. 2018-08-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce [[Šablona:UČO na článek|Naděžda Johanisová]]. Dostupné online.
Principy
Základem freecycling sítí je neplacené předávání zboží jako nábytek, hračky a knihy.[4] Členové sítě mohou předměty jak poskytovat, tajk i přijímat. Fungování členů sítě lze identifikovat jak jako sobecké (darují předměty, aby se jich zbavili, přijímají dary, aby ušetřili peníze), tak i jako altruistické (darují předměty aby pomohli ostatním, berou si předměty, aby šetřili životní prostředí).[5] Freecycle hnutí je tak označováno jako win/win příležitost s přidaným sociálním vlivem.[6] Navíc samotné předávání věcí mezi dárcem a příjemcem často mění názory dárců a jejich uvažování se posunuje od sobeckého (zbavit se nepotřebného) k altruistickému (např. udělat někoho šťastným) a k dalšímu zapojení do Freecycle komunity.[7] Freecycle hnutí také podporuje koncept lokální udržitelnosti (např. krátké přepravní vzdálenosti).[8]
Pro existenci freecyclingu je zásadní využívání internetu – většinou na serverech, které sdružují registrované členy. Tyto servery zdůrazňují, že hlavním posláním je redukce odpadu a šetření životního prostředí, některé servery zdůrazňují také sociální aspekt.[1]
Freecycling sítě
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 HAVLOVÁ, Klára. Nevyhazuj to (.cz) Environmentální souvislosti internetového přenechávání věcí. Brno, 2012 [cit. 2018-08-03]. 86 s. diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií. Vedoucí práce Hana Librová. Dostupné online. (česky)
- ↑ BELK, Russell. You are what you can access: Sharing and collaborative consumption online. Journal of Business Research. 2014-08, roč. 67, čís. 8, s. 1595–1600. Dostupné online [cit. 2018-08-02]. ISSN 0148-2963. DOI:10.1016/j.jbusres.2013.10.001.
- ↑ 3,0 3,1 KLUG, Katharina. A gift for a stranger: freecycling as a current lifestyle of sustainable consumption.. In: Sustainability in a Digital World. Cham: Springer, 2017. Dostupné online. S. 201-207. (anglicky)
- ↑ ARSEL, Zeynep. Hybrid pro-social exchange systems: The case of Freecycle. ACR North American Advances. 2011. Dostupné online.
- ↑ NELSON, Michelle R.; RADEMACHER, Mark A.; PAEK, Hye-Jin. Downshifting Consumer = Upshifting Citizen? An Examination of a Local Freecycle Community. The ANNALS of the American Academy of Political and Social Science. 2007-05, roč. 611, čís. 1, s. 141–156. Dostupné online [cit. 2018-08-02]. ISSN 0002-7162. DOI:10.1177/0002716206298727. (anglicky)
- ↑ HUTTER, Katharina; HOFFMANN, Stefan; MAI, Robert. Carrotmob. Business & Society. 2016-07-27, roč. 55, čís. 7, s. 1059–1077. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. ISSN 0007-6503. DOI:10.1177/0007650315576367. (anglicky)
- ↑ APTEKAR, Sofya. Gifts Among Strangers: The Social Organization of Freecycle Giving. Social Problems. 2016-05-01, roč. 63, čís. 2, s. 266–283. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. ISSN 0037-7791. DOI:10.1093/socpro/spw005. (anglicky)
- ↑ EDEN, Sally. Blurring the boundaries: Prosumption, circularity and online sustainable consumption through Freecycle. Journal of Consumer Culture. 2015-05-28, roč. 17, čís. 2, s. 265–285. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. ISSN 1469-5405. DOI:10.1177/1469540515586871. (anglicky)