Freecycling je specifickou formou spoluspotřebitelství, úzce souvisí se sdílenou ekonomikou. Spoluspotřebitelství je sociální hnutí, které se zaměřuje na výměnu, pronajímání a darování věcí místo tradičního nákupu a prodeje hmotného (např. auta), nebo nehmotného zboží (např. hudba). Pro spoluspotřebitelství jsou intenzivně používány digitální média.[1] Literatura uvádí, že komunita Freecycling byla založena v roce 2003 Deronem Bealem jako síť www.freecycling.org. Síť měla původně 30 členů v městě Tuscus a rozrostla se na více, než 9 milionů členů, organizovaných ve více, než 5 300 regionálních skupinách po celém světě (stav ze srpna 2018).[2]

Základem freecycling sítí je neplacené předávání zboží jako nábytek, hračky a knihy.[3] Členové sítě mohou předměty jak poskytovat, tajk i přijímat. Fungování členů sítě lze identifikovat jak jako sobecké (darují předměty, aby se jich zbavili, přijímají dary, aby ušetřili peníze), tak i jako altruistické (darují předměty aby pomohli ostatním, berou si předměty, aby šetřili životní prostředí).[4]

Odkazy

Reference

  1. BELK, Russell. You are what you can access: Sharing and collaborative consumption online. Journal of Business Research. 2014-08, roč. 67, čís. 8, s. 1595–1600. Dostupné online [cit. 2018-08-02]. ISSN 0148-2963. DOI:10.1016/j.jbusres.2013.10.001.  
  2. KLUG, Katharina. A gift for a stranger: freecycling as a current lifestyle of sustainable consumption.. In: Sustainability in a Digital World. Cham: Springer, 2017. Dostupné online. S. 201-207. (anglicky)
  3. ARSEL, Zeynep. Hybrid pro-social exchange systems: The case of Freecycle. ACR North American Advances. 2011. Dostupné online.  
  4. NELSON, Michelle R.; RADEMACHER, Mark A.; PAEK, Hye-Jin. Downshifting Consumer = Upshifting Citizen? An Examination of a Local Freecycle Community. The ANNALS of the American Academy of Political and Social Science. 2007-05, roč. 611, čís. 1, s. 141–156. Dostupné online [cit. 2018-08-02]. ISSN 0002-7162. DOI:10.1177/0002716206298727. (anglicky)