Enviwiki

Strategie udržitelného rozvoje v Kanadě

Verze z 23. 11. 2014, 21:31, kterou vytvořil Eduard (diskuse | příspěvky)




V přípravě

Strategie udržitelného rozvoje v Kanadě
[[Soubor:
|250px|]]
Základní informace
Místo a rozsah Kanada
Téma Implementace strategie udržitelného rozvoje v Kanadě
Princip konfliktu nebo spolupráce krátký popis konfliktu
Časový údaj časový údaj
Komunikace
Probíhá komunikace? probíhá/neprobíhá
Jaká je komunikace konstruktivní/smíšená/konfliktní
Forma komunikace tváří v tvář/zprostředkovaná
Úloha vědy a vědců
aktivní zapojení/ omezené zapojení/ bez možnosti zapojení do rozhodování
Výsledek
Kauza dořešena/nedořešena
Dopad na žp pozitivní/smíšený/negativní dopad na žp
Dopad na místní komunitu pozitivní/smíšený/negativní dopad na místní komunitu
Další info
tady má být další info
Kontakt

Podstata případu

Kanada patří k hospodářsky silným a zároveň environmentálně uvědomělým zemím. Díky své poloze - a sociokulturní i ekonomické provázanosti - spolupracuje i na řešení společných environmentálních problémů s USA (znečištění vzduchu a vody, společná řešení zaměřená na přeshraniční pohyb divoké zvěře). Federální vláda přistupuje k politice zaměřené na udržitelný rozvoj specifickým způsobem. Namísto jediné strategie deleguje zodpovědnost za kroky vedoucí k udržitelným řešením na jednotlivé složky státní správy, které spolu vzájemně spolupracují. Toto usnesení je zakotveno ve vládnou schváleném programu (tzv. Auditor General Act).[1] Ústavní rozdělení pravomocí pak přenáší na provincie přinejmenším stejně důležitou úlohu při podpoře udržitelného rozvoje jako má federální vláda. V roce 1995 vláda vydala Průvodce zelené vlády (A Guide to Green Government), který vymezuje očekávání federální vlády, co se týče obsahu dílčích strategií. Průvodce byl schválen napříč ministerstvy a deklaruje, že ,,pro dosažení udržitelného rozvoje je nezbytná komplexní, integrovaná, otevřená a odpovědná veřejná politika".[2]

Průvodce zelené vlády pak definuje pět hlavních zásad pro udržitelný rozvoj, které by měly sloužit jako opěrné body dílčích strategií udržitelného rozvoje:[3][4]

  • Udržitelné využívání přírodních zdrojl: udržitelné pracovní příležitosti, komunity a průmyslová odvětví
  • Ochrana zdraví kanadských obyvatel a ekosystémů
  • Plnění mezinárodních závazků
  • Podpora rovných šancí a příležitostí
  • Zlepšování kvality života a blahobytu

Jednotlivé aspekty zakotvené v Průvodci zelené vlády z roku 1995 jsou pak zakotveny v dílčích strategiích udržitelného rozvoje - v různých modifikacích - až do současnosti. Na Auditor General Act navázaly další programy, v roce 2008 Federální zákon o udržitelném rozvoj (Federal Sustainable Development Act), který žádal přijetí nového strategického rámce udržitelného rozvoje v podobě komplexní Federální strategie udržitelného rozvoje (Federal Sustainable Development Strategy), jenž naváže na dosavadní Strategie udržitelného rozvoje (Sustainable Development Strategy) a bude aktualizována každé tři roky (stejně jako výstupy z předešlých strategií). První Federální strategie udržitelného rozvoje byla zpracována na období 2010 - 2013 a schválena parlamentem v říjnu 2010 pod názvem Plánování pro udržitelnou budoucnost: Federální stragie udržitelného rozvoje pro Kanadu Planning for a Sustainable Future: A Federal Sustainable Development Strategy for Canada.[5] Strategie představovala důležitý krok vpřed pro plánování a hodnocení opatření směřujících k udržitelnému rozvoji v Kanadě. Demonstrovala důležitost jakou přikládá podpoře environmentální udržitelnosti kanadská vláda, stejně tak zlepšila transparentnost a odpovědnost rozhodování v oblasti životního prostředí. Tento nový přístup byl etablován díky pomoci běžných Kanaďanů a zúčastněných stran, Komisaře pro životní prostředí a udržitelný rozvoj a pomocí osvědčených postupů z různých částí světa.[6]


  • Co se stalo, odkud a kam to vedlo
  • O co v PS jde a z jakého úhlu případ popisujeme
  • Průběh (stručně)

Aktéři – místní hráči

  • vyjmenovat a stručně popsat: roztříděni primárně podle vztahu k řešení = jejich zájmu a cíle:

pozitivní/negativní dopad na žp nebo regionální rozvoj (předmět kauzy)

+ nevyhranění(ambivalentní), zdůraznit roli aktérů, pokud to lze identifikace: 1. iniciátora řešení a 2. toho, kdo má pravomoc rozhodnout

Komunikace

  • mezi jednotlivými aktéry (mezi aktérem, který má moc rozhodnout a ostatními aktéry), stručně popsat, pro informační rámeček kategorizovat:

(pro informační rámeček volíme tu variantu, která měla vliv na výsledek procesu, např. komunikace může zároveň být konfliktní i konstruktivní, ale pokud nedospěla k alespoň návrhu konsensuálního řešení, považujeme ji za primárně konfliktní)

a) probíhá/neprobíhá

b) konstruktivní/smíšená/konfliktní

c) forma: tváří v tvář / zprostředkovaná (např. přes média, protestní akce – srážky znesvářených skupin se nepovažují za komunikaci tváří v tvář)

Úloha vědy a vědců

  • stručně popsat, pro informační rámeček kategorizovat: aktivní zapojení v rozhodovacím procesu (ať už v jeho zprostředkování nebo přímá účast na rozhodování) / omezené zapojení – dodání informací, úloha poradců a konzultantů / bez možnosti zapojení, ovlivnění rozhodování, nejsou přizváni (i když mají zájem)

Závěr

  • Popsat výsledný stav kauzy: dopady na životní prostředí, region a místní komunitu, vč. pozitivních a negativních aspektů UR
  • Pro potřeby informačního rámečku kategorizovat:

a) kauza dořešená/nedořešená

b) pozitivní/smíšený/negativní dopad na žp (zejména na ochranu žp)

c) pozitivní/smíšený/negativní dopad na místní komunitu (sociální = zda byl konflikt vyřešen, přetrvává, nebo dokonce prohlouben či vyvstal nový)

  • Podstatné a nepodstatné faktory, které ovlivnily současný stav
  • Případně srovnání s obdobnými případy


Odkazy/Literatura

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Sustainable Development Strategy in Canada na anglické Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Auditor General Act na anglické Wikipedii.

Použité zdroje - Externí odkazy

Reference

  1. ↑ http://laws-lois.justice.gc.ca/eng/acts/A-17/index.html
  2. ↑ https://www.iisd.org/pdf/2004/measure_sdsip_canada.pdf
  3. ↑ http://www.publications.gc.ca/site/eng/52535/publication.html
  4. ↑ https://www.iisd.org/pdf/2004/measure_sdsip_canada.pdf
  5. ↑ http://www.ec.gc.ca/dd-sd/default.asp?lang=En&n=CD30F295-1
  6. ↑ http://www.ec.gc.ca/dd-sd/default.asp?lang=En&n=C1DD1312-1



Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje

 

<!dočasně deaktivováno> </noinclude> -->

 
Autor(ři): Eduard Petiška, Jr .
Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Eduard Petiška, Jr . Strategie udržitelného rozvoje v Kanadě [online]. Enviwiki, ; [citováno 25. 11.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Strategie_udr%C5%BEiteln%C3%A9ho_rozvoje_v_Kanad%C4%9B&oldid=14188>
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Strategie_udržitelného_rozvoje_v_Kanadě&oldid=14188“