Rozvojová agenda po roce 2015
Rozvojová agenda po roce 2015 (Post-2015 Development Agenda) se vztahuje k připravované koncepci udržitelného rozvoje, která by měla implementovat Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals - SDGs) a navázat na Rozvojové cíle milénia (Millennium Development Goals - MDGs).
Návaznost na Rozvojové cíle milénia
Osm Rozvojových cílů milénia se stalo důležitým milníkem v národních i globálních snahách o Udržitelný rozvoj. Tato koncepce nejdůležitějších cílů udržitelného rozvoje napomohla k uvědomění si - následných řešení a pokusů o vyřešení - nejpalčivějších problémů, kterým lidstvo v současnosti čelí.[1] Přes značné úsilí pověřených orgánů Organizace spojených národů je dosažení těchto cílů velice problematické, v globálním měřítku nerovnoměrné a do roku 2015 nereálné. Ve snaze o dosažení některých bodů rozvojových cílů Milénia bude tedy potřeba pokračovat i poté.
Závěrečný dokument schválený v roce 2010 na Vrcholovém setkání Valného shromáždění OSN zaměřeného na Rozvojové cíle milénia (High-level Plenary Meeting of the General Assembly on the MDGs) žádá Generálního tajemníka OSN, aby začal pomýšlet na Rozvojovou agendu po roce 2015 a zahrnul svá doporučení ohledně zrychlení pokroku, co se týče Rozvojových cílů milénia své výroční zprávě.
Implementace Cílů udržitelného rozvoje
Závěry, které vzešly z Konference Rio+20 (Rio+20 Conference) záhajily mezivládní proces vedoucí k přípravám souboru Cílů udržitelného rozvoje. Podle vyjádření OSN panuje široká shoda na potřebách vzájemného propojení mezi oběma procesy (MDGs a SDGs) a jejich implementaci v jednu globální rozvojovou agendu pro období po roce 2015, v jejímž centru bude stát Udržitelný rozvoj.[2]
V návaznosti na k úspěch při posuzování uskutečnování MDGs prostřednictvím Výročního ministerského hodnocení (the Annual Ministerial Review - AMR)[3], byl také zde ustanoven dozorčí orgán v podobě Ekonomické a Sociální Rady (the Economic and Social Council - ECOSOC), který bude hrát hlavní roli v přípravách, implementaci a prosazování rozvojové agendy po roce 2015.[4] Kromě toho, byl zahájen dialog prostřednictvím Fóra pro rozvojovou spolupráci (Development Cooperation Forum - DCF)[5] o možných rysech obnoveného globálního partnerství pro rozvoj, jejich monitorování a rozdělení zodpovědnosti. Zástupci vlád, občanské společnosti, dobročinných organizací, akademické obce a soukromého sektoru jsou zapojeni do této diskuze, která rovněž zkoumá širší důsledky pro rozvojovou spolupráci v návaznosti na rozvojovou agendu po roce 2015.
Skupina OSN pro systémové úkoly
Generální tajemník zřídil Skupinu OSN pro systémové úkoly (the UN System Task Team) zaměřenou na Rozvojovou agendu po roce 2015. Předsedá mu Oddělení pro ekonomické a sociální záležitosti (the Department of Economic and Social Affairs) a Rozvojový program OSN (the United Nations Development Programme), ve skupině spojuje své síly více než 60 úřadů a mezinárodních organizací při OSN.
Skupina pro systémové úkoly se v současnosti zaměřuje na analýzu globálního partnerství pro rozvoj a monitorování, indikátory a prostředky financování udržitelného rozvoje. Navíc, Skupina pro technickou podporu (the Technical Support Team) poskytuje vstupy do Otevřené pracovní skupiny (Open Working Group) Valného shromáždění zaměřené na SDGs, která byla zřízena pod křídly Skupiny pro systémové úkoly k tomu aby zajistila včasné sblížení procesů týkající se SDGs a Rozvojové agendy po roce 2015
Ve své první zprávě Generálnímu tajemníkovi v květnu 2012, připravující Budoucnost, kterou chceme pro všechny, popisuje System Task Team vizi proRozvojovou agendu po roce 2015 a navrhuje čtyři klíčové dimenze sestávající z ekonomického a sociálního rozvoje, udržitelného rozvoje životního prostředí a míru a bezpečí. Členové skupiny také připravují soubor 18 návrhů, které zkoumají jak mohou být rozdílná témata reflektována v novém rámci.
Task Team vydal v březnu 2013 druhou zprávu zaměřenou na obnovené globální partnerství pro rozvoj A Renewed Global Partnership for Development. Tato zpráva navrhuje doporučení na klíčové dimenze a možný rozměr pro globální partnerství v období následujícím po roce 2015. Podává doporučení, že partnerství by mělo zahrnovat univerzální závazky ,,volající po akci" ze všech zemích, v souladu s jejich situací. Mělo by být vybudováno na již existujících závazcích jako jsou MDGs, Konzensu z Monterey (the Monterey Consensus), a Realizační plán z Johannesburgu (the Johannesburg Plan of Implementation), za předpokladu, že bude rozšířen a posílen o konkrétní body, týkající se širokého množství globálních problémů, které před námi stojí v současné době.
Vrcholový panel významných osobností
V červnu 2012 Generální tajemník ustanovil svůj Vrcholový panel významných osobností (High‐Level Panel of Eminent Persons) k zajištění poskytnutí informací a doporučení týkající se rozvojové agendy následující po roce 2015. Panelu předsedá prezident Indonésie a Libérie a ministerský předseda Velké Británie. Jeho 27 členů zahrnuje představitele ze soukromého sektoru, akademické sféry, občanské společsnosti a místních úřadů. 27. května se tento panel sešel na Bali a vydal svoji první zprávu.
Spolupráce
Státní konzultace zaměřené na rozvojovou agendu po roce 2015 probíhají ve více než 70 zemích. Rozvojová skupina při OSN (The United Nations Development Group) organizuje soubor jedenácti tematických konzultací zaměřených na: konflikty a nestabilitu; vzdělání; udržitelnost životního prostředí; správu věcí veřejných; růst a zaměstnanost; zdraví; hladovění; potraviny a výživu; nerovnosti; populační vývoj; energii; vodu. Zpráva s předběžnými zjištěními z národních a tematických konzultací byla zveřejněna v březnu 2013.
V září 2013 bylo oznámeno datum setkání Mezinárodního sympózia zaměřeného na rozvojovou agendu po roce 2015 a Cíle udržitelného rozvoje (International Symposium on the Post 2015 Agenda & The Sustainable Development Goals), na kterém proběhne reflexe dosavadního jednání a jeho závěrů. Uskuteční se 12. a 13. listopadu 2014 v australském Sydney.[6]