Rozvojová agenda po roce 2015
Rozvojová agenda po roce 2015 (Post-2015 Development Agenda) se vztahuje k připravované koncepci udržitelného rozvoje, která by měla implementovat Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals - SDGs) a navázat na Rozvojové cíle milénia (Millennium Development Goals - MDGs).
Návaznost na Rozvojové cíle milénia
Osm Rozvojových cílů milénia se stalo důležitým milníkem v národních i globálních snahách o Udržitelný rozvoj. Tato koncepce, nejdůležitějších cílů udržitelného rozvoje, napomohla k uvědomění si - následných řešení a pokusů o vyřešení - nejpalčivějších problémů, kterým lidstvo v současnosti čelí.[1] Přes značné úsilí pověřených orgánů Organizace spojených národů je dosažení těchto cílů velice problematické, v globálním měřítku nerovnoměrné a do roku 2015 nereálné. Ve snaze o dosažení některých bodů rozvojových cílů Milénia bude tedy potřeba pokračovat i poté.
Závěrečný dokument schválený v roce 2010 na Vrcholovém setkání Valného shromáždění OSN zaměřeného na Rozvojové cíle milénia (High-level Plenary Meeting of the General Assembly on the MDGs) žádá Generálního tajemníka OSN, aby začal pomýšlet na Rozvojovou agendu po roce 2015 a zahrnul svá doporučení na zrychlení pokroku, co se týče Rozvojových cílů milénia své výroční zprávě. Závěry, které vzešly z Konference Rio+20 (Rio+20 Conference) záhajily mezivládní proces vedoucí k přípravám souboru Cílů udržitelného rozvoje. Podle vyjádření OSN panuje široká shoda na potřebách vzájemného propojení mezi oběma procesy (MDGs a SDGs) a jejich implementaci v jednu globální rozvojovou agendu pro období po roce 2015, v jejímž centru bude stát Udržitelný rozvoj.[2]
V návaznosti na úspěch při posuzování uskutečnování MDGs prostřednictvím Výročního ministerského hodnocení (the Annual Ministerial Review - AMR)[3], Ekonomická a Sociální Rada (the Economic and Social Council - ECOSOC) by měla hrát hrát hlavní roli v přípravách, implementaci a následování, co se týče rozvojové agendy následující po roce 2015.[4] Kromě toho, byl zahájen dialog prostřednictvím Fóra pro rozvojovou spolupráci (Development Cooperation Forum - DCF)[5] o možných rysech obnoveného globálního partnerství pro rozvoj, jejich monitorování a rozdělení zodpovědnosti. Zástupci vlád, občanské společnosti, dobročinných organizací, akademické obce a soukromého sektoru jsou zapojeni do této debaty, které rovněž zkoumá širší důsledky pro rozvojovou spolupráci v návaznosti na rozvojovou agendu následující po roce 2015.
Generální tajemník zřídil Skupinu pro systémové úkoly OSN (the UN System Task Team) zaměřenou na Rozvojovou agendu po roce 2015. Předsedá mu Oddělení pro ekonomické a sociální záležitosti (the Department of Economic and Social Affairs) a Rozvojový program OSN (the United Nations Development Programme), ve skupině spojuje své síly více než 60 úřadů a mezinárodních organizací při OSN.
Skupina pro systémové úkoly se v současnosti zaměřuje na analýzu globálního partnerství pro rozvoj a monitorování, indikátory a prostředky financování udržitelného rozvoje. Navíc, Skupina pro technickou podporu (the Technical Support Team) poskytuje vstupy do Otevřené pracovní skupiny (Open Working Group) Valného shromáždění zaměřené na SDGs, která byla zřízena pod křídly Skupiny pro systémové úkoly k tomu aby zajistila včasné sblížení procesů týkající se SDGs a Rozvojové agendy po roce 2015
Ve své první zprávě Generálnímu tajemníkovi v květnu 2012, připravující Budoucnost, kterou chceme pro všechny, popisuje System Task Team vizi proRozvojovou agendu po roce 2015 a navrhuje čtyři klíčové dimenze sestávající z ekonomického a sociálního rozvoje, udržitelného rozvoje životního prostředí a míru a bezpečí. Členové skupiny také připravují soubor 18 návrhů, které zkoumají jak mohou být rozdílná témata reflektována v novém rámci.
The Task Team published a second report on A Renewed Global Partnership for Development in March 2013. The report provides recommendations on key dimensions and a potential format for a global partnership in the post-2015 era. It advises that the partnership should include universal commitments calling for actions from all countries, according to their national capabilities. It should build on existing commitments such as those reflected in the MDGs, the Monterey Consensus and the Johannesburg Plan of Implementation, but must also be broadened and strengthened to address the large array of global challenges we face today.
In July 2012, the Secretary-General launched his High-level Panel of Eminent Persons to provide guidance and recommendations on the post-2015 development agenda. The panel is chaired by the Presidents of Indonesia and Liberia and the Prime Minister of the United Kingdom. Its 27 members include representatives from the private sector, academia, civil society and local authorities. The Panel will publish its report in May 2013.
National consultations on a post-2015 development agenda are under way in more than 70 countries. The United Nations Development Group has organized a set of eleven thematic consultations, on conflict and fragility; education; environmental sustainability; governance; growth and employment; health; hunger, food and nutrition; inequalities; population dynamics; energy; and water. A report with the preliminary findings from the national and thematic consultations was launched in March 2013.