Koloběh síry: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Síra v životním prostředí == | == Síra v životním prostředí == | ||
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje | V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje převážně jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů, v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv]. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry je vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu. | ||
== Koloběh síry == | == Koloběh síry == |
Verze z 2. 9. 2009, 21:19
Koloběh síry zahrnuje biologické i chemické děje, na kterých se podílejí mikroorganismy, rostilny i živočichové. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a ve vodě.
Síra v životním prostředí
V životním prostředí se síra vyskytuje převážně jako síranový anion SO42-. Největší zásobárnou síry je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do životního prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je také součástí organismů, v nichž se podílí hlavně na stavbě proteinů. Dále se do životního prostředí dostává spalováním fosilních paliv. Exhalace ze spalování jsou z atmosféry je vymývány srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu.
Koloběh síry
Anaerobní organismy využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do biomasy, kde se stává součástí bílkovin. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá sulfan (sirovodík) H2S, který se v atmosféře oxiduje převážně až na oxid siřičitý SO2.
Fáze koloběhu
Atmosféra
V atmosféře (Atmosféra) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO3. SO3 vzniká oxidací H2S.
Další původ SO3 jsou průmyslové exhalace.
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: H2S + O2 přeměna na SO2 + O2 dále na SO3. SO3 se do vody a půdy dostává mokrým spadem. SO3 + H2O dá vzniknout kyselině sírové H2SO4, která s deštěm padá k povrchu.
Voda a půda
Voda a půda obsahuje (disociovaný) síranový aniont SO42-, který je přístupný rostlinám a mikroorganismům (MO).
Rostliny a MO redukují SO42- na R – SH skupinu (organická síra). Síra je používána pro tvorbu enzymů a bílkovin.
Po rozkladu těl se organicky vázaná síra uvolňuje zpět do prostředí, kde podléhá mineralizaci. Vzniká H2S.
Sorg + 2H+ + 2e- = H2S
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek (Anaerobní podmínky) probíhá mikrobiální rozklad fermentace.
Některé MO za anaerobních podmínek dýchají SO42-. Probíhá redukce SO42- na plynný H2S.
Vzniklý H2S
1. Jako plynná sloučenina uniká do atmosféry.
2. Navázání H2S do anorganické sloučeniny pyrit.
3. Oxidace H2S na S a dále na SO42- – fotosyntéza chemolitotrofními bakteriemi. 2H2S + O2 = 2S + 2H2O + energie
Síra v atmosféře
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu.
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem - Atmosferická depozice. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje kyselé deště.
Sirné bakterie
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1]
Zdroje
Odkazy
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry
Související stránky
Externí odkazy
- Autotrofie
- Oxid siřičitý na české Wikipedii
- Sulfur dioxide na anglické Wikipedii
- Síra na české Wikipedii
- Síra na anglické Wikipedii
Koloběhy - biogeochemické cykly |
---|
Koloběh uhlíku - Koloběh vodíku - Koloběh dusíku |
Koloběh kyslíku - Koloběh fosforu - Koloběh síry - Koloběh vody - Antropogenní cykly škodlivých látek |
Literatura
Lelák J, Kubíček F, Hydrobiologie, 1991, Karlova Univerzita, Praha