Syndromy změn v prostředí: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
''Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.'' (Hák, Rynda, 2001) | ''Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.'' (Hák, Rynda, 2001) | ||
*[[Globální environmentální problémy]] | *Zátěž prostředí se projevuje v globálním měřítku - viz [[Globální environmentální problémy]] | ||
*Projevy změn v [[Krajina|krajině]] jsou patrné i regionálně a lokálně | |||
== Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka == | == Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka == | ||
Řádek 14: | Řádek 12: | ||
*[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Katastrofy za posledních 20 000 let] | *[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Katastrofy za posledních 20 000 let] | ||
== „Syndromový přístup“ == | == „Syndromový přístup“ k nápravě == | ||
Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. Syndromový přístup naopak chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni). Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Tedy v tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům. | Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. Syndromový přístup naopak chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni). Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Tedy v tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům. | ||
Řádek 24: | Řádek 22: | ||
*Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49. | *Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49. | ||
{{upravit}} | |||
{{upravit | |||
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]] | [[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]] | ||
[[Kategorie:Antropogenní rizika]] | [[Kategorie:Antropogenní rizika]] |
Verze z 3. 3. 2008, 11:08
Změny = poškození prostředí
„Během minulých sta let neslo přírodní prostředí zátěž způsobenou čtyřnásobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným růstem světové výroby. Uvážíme-li, že počet obyvatel Země může do roku 2050 vzrůst ze současných 6 miliard na téměř 9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prostředí více než zjevná.“
Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti. (Hák, Rynda, 2001)
- Zátěž prostředí se projevuje v globálním měřítku - viz Globální environmentální problémy
- Projevy změn v krajině jsou patrné i regionálně a lokálně
Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka
„Syndromový přístup“ k nápravě
Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. Syndromový přístup naopak chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni). Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Tedy v tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům.
Viz též Syndromy globálních změn
Zdroje
- In: Hák, T., Rynda, I. (eds.) (2001): Lidé a ekosystémy. Sborník přednášek, COŽP a STUŽ. ISBN 80-902635-6-9.
- Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49.