Půjčování městských kol: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m (+ kategorie) |
||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
<references/> | <references/> | ||
[[Kategorie:Podpora nemotorové dopravy]] | [[Kategorie:Podpora nemotorové dopravy]][[Kategorie:Doprava ve městech]] | ||
{{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}} | {{licence cc|Brůhová-Foltýnová, Hana}} | ||
{{upravit}} | {{upravit}} | ||
{{pasdel}} | {{pasdel}} |
Verze z 15. 10. 2008, 12:03
Poskytování městských kol je mezi městy stále oblíbenější, a to také díky rozvoji techniky, která umožňuje systém půjčování městských kol co nejvíce automatizovat, zjednodušovat a zároveň bránit jeho zneužívání (především krádeži kol). Půjčování kol využívají především nepravidelní cyklisté, ti, kteří předtím aktivně na kole nejezdili a chtějí si to nejprve „vyzkoušet“, aniž by museli investovat do nákupu jízdního kola, a v neposlední řadě také turisté. Například v prvním ilustračním městě Kodani (viz dále v textu) se kolo stalo oblíbeným symbolem města. Podíváme-li se na internetové stránky města, kodaňských hotelů a dalších zařízení pro turisty, informace o cyklistice a možnostech vypůjčení kol nikdy nechybí. Kodaň si tak přirozeně rozšiřuje image „cyklistického města“.
V roce 2001 bylo ve světě okolo 50 měst, která poskytují veřejně městská kola (tzv. Public-Use Bicycles, PUBs)[1]. Většinou se jedná o města evropská, některá najdeme i v severní Americe a v Asii.
Koncept PUBs začal v roce 1968 v Amsterodamu[1]. Amsterodamská radnice umístila několik městských kol, která volně kolovala po městě. Tento program však byl zrušen, protože obyvatelé Amsterodamu si kola brali k sobě domů pro osobní použití, v horším případě skončila v některém z amsterodamských kanálů. Podobný program byl spuštěn na konci 70. let v Miláně (s 1.000 kol), ale kvůli krádežím skončil i tento pokus.
I když takovýto systém poskytování veřejných kol – šlo o klasická kola natřená stejnou barvou, bez pevných stanovišť – je velmi levný, kvůli krádežím se neosvědčil.
Proto byla u další „generace“ PUBs zvolena jiná taktika, i když dražší – konstrukce speciálních kol, která každý okamžitě odliší od klasických kol. Dále byla vybrána stanoviště pro kola, kde jedině mohla být půjčena a vrácena. Tato kola byla navíc zajištěna zámkem, kam se hází mince v určité nominální hodnotě jako depozit. Takovýto systém vznikl například v Kodani.
Nejnovější systémy PUBs mají moderní speciální design (viz např. dále městská kola v Helsinkách), přičemž zámek na kolo je sofistikovanější, velmi často na kartu s magnetickou páskou. S těmito systémy se setkáme např. ve francouzském Rennes nebo v Singapuru. Pro městská kola s tímto systémem se často používá název „SmartBikes“. (Více o historii PUBs viz mimo jiné http://www.ibike.org/encouragement/freebike.htm.)
Příklady
- Praha
- Německo - Berlín, Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem, Stuttgart, Mnichov, Karlsruhe
- Paříž
- Kodaň
- Trento
- Helsinki
- Caen - Stránky provozovatele systému V´eol
Další podobné systémy najdeme v těchto městech: Aix-en-Provence, Rouen, Barcelona (Bicing), Brusel, Lyon (Vélo'v), Nantes (Bicloo), Toulouse, Stockholm, Pamplona, Reading/Farnborough/Southampton (OYBike), Aarhus, Oslo, Sandnes, Sevilla (Sevici), Vídeň, Portsmouth (Bikeabout).
Zdroje a poznámky