Anoxické čištění odpadních vod: Porovnání verzí
m (added Category:Odpadové hospodářství using HotCat) |
|||
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Proces, který probíhá ve vodním prostědí za nepřístupu kyslíku a pomocí činnosti mikroorganizmů.Je součástí biologického stupně čištění odpadních vod. | Proces, který probíhá ve vodním prostědí za nepřístupu kyslíku a pomocí činnosti mikroorganizmů.Je součástí biologického stupně čištění odpadních vod. | ||
==Pojmy== | |||
*ČOV – [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod] | |||
ČOV – [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod | *KOV – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpadn%C3%AD_voda Komunální odpadní vody] | ||
KOV – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpadn%C3%AD_voda | |||
==Čištění komunálních odpadních vod== | |||
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Odpadn%C3%AD_voda Komunální odpadní vody](dále jen KOV) se svádí kanalizací do [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod čistírny] odpadních vod, kde probíhá čištění nebo-li odstraňování nečistot. V čistírně projde voda několika stupni (fázemi) čištění, pro které jsou typické určité metody a postupy. Dochází k odstraňování mechanických nečistot i nečistot organického původu, přítomných ve vodě v různých formách (rozpuštěné, suspendované, nerozpuštěné atd.). Vyčištěná voda odchází po kontrole jejích vlastností do [[wikipedia:cs:Recipient_(vodohospodářství)|recipientu]] (obvykle do řeky). | |||
===Obecné postupy čištění KOV=== | |||
Znečištění je možno odstraňovat několika technologickými postupy: buď samostatnými, nebo častěji na sebe navazujícími. K čištění vod se nejčastěji používají tyto postupy ([http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod metody čištění]): | |||
===Mechanické čištění=== | |||
(fyzikálně-chemické) zahrnuje předčistění pomocí lapáků písku, česlí. Dále sem patří sedimentace kalu a nečistot v usazovacích nádržích, k odstranění tuků a olejovitých látek se používají lapáky olejů a tuků. V dosazovácích pak probíhá nejjemnější sedimentace (poslední fáze čištění - sedimentuje [[vodárenský kal]] , než voda odteče do recipientu). | |||
===Biologické čištění=== | |||
využívá schopností mikroorganismů rozkládat organickou hmotu. Jedná se o urychlení samočistících pochodů, které probíhají v přírodních povrchových vodách, pomocí aktivovaného kalu a vytvoření vhodných podmínek pro jeho činnost. | |||
===Chemické čištění=== | |||
se u KOV uplatňuje méně. Jeho hlavní použití je při čištění průmyslových odpadních vod. Jde o procesy jako je např. srážení nebo neutralizace. | |||
==Biologické čištění KOV== | |||
Nebo-li také bilogický stupeň čištění, který následuje za mechanickým předčištěním. Jeho úkolem je odstranění [http://cs.wikipedia.org/wiki/Koloid koloidních] a rozpuštěných organických látek pomocí kolonií mikroorganismů tzv. aktivovaného kalu. Aktivovaný kal se přidává do znečištěné vody v tzv. aktivačních nádržích. | |||
V čištěné vodě "jsou uměle navozeny podmínky pro růst heterotrfních mikroorganismů tvořících biomasu. Podmínky odpovídají poměru koncentrací [[BSK5]] : N : P = 100 : 5 : 1 při dostatečné koncentraci kyslíku ve vodě." [2] Proces negativně ovlivňují toxické látky, příliš vysoké nebo nízké [http://cs.wikipedia.org/wiki/PH pH], teplotní výkyvy aj. | |||
V čištěné vodě "jsou uměle navozeny podmínky pro růst heterotrfních mikroorganismů tvořících biomasu. Podmínky odpovídají poměru koncentrací [[BSK5]] : N : P = 100 : 5 : 1 při dostatečné koncentraci kyslíku ve vodě." [2] Proces negativně ovlivňují toxické látky, příliš vysoké nebo nízké pH, teplotní výkyvy aj. | |||
Biologické čištění probíhá za aerobních nebo anaerobních podmínek. | Biologické čištění probíhá za aerobních nebo anaerobních podmínek. | ||
"Za aerobních podmínek, tj. za | "Za aerobních podmínek, tj. za přístupu vzduchu dochází k oxidaci organických látek. Součástí je také [http://cs.wikipedia.org/wiki/Nitrifikace nitrifikace] (přeměna amonných iontů a dusíku na dusičnany a dusitany) a přeměna sloučenin fosforu na fosofrečnany." [2] Aerobní prostředí je zajišťováno stálým provzdušňováním za pomocí různých technologií. | ||
"Za anaerobních podmínek, tj. za nepřístupu vzduchu dochází k redukčním procesům. Dochází zde k denitrifikaci (dusičnany se mění na dusík) a k redukci síranového aniontu na síru nebo sulfid. Hovoříme o mineralizaci - vznik anorganických sloučenin z organických." [2] | "Za anaerobních podmínek, tj. za nepřístupu vzduchu dochází k redukčním procesům. Dochází zde k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Denitrifikace denitrifikaci] (dusičnany se mění na dusík) a k redukci síranového aniontu na síru nebo sulfid. Hovoříme o [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci] - vznik anorganických sloučenin z organických." [2] | ||
== Anoxické čištění == | ==Anoxické čištění== | ||
K anoxickému čištění dochází při anaerobním biologickém čištění vod. Je to zvláštní případ anaerobního procesu, který je specifický chybějícím rozpuštěným kyslíkem ve vodě a činností anoxických bakterií (součástí aktivovaného kalu), které rozkládají rozpuštěné organické látky. | |||
K anoxickému čištění dochází při anaerobním | |||
První etapou je defosfatace, nebo-li odbourávání fosforu. Druhou etapu tvoří denitrifikace, tedy redukce dusičnanů (NO3) na oxid dusný(N2O) a dále až na molekulový dusík (N2). | První etapou je defosfatace, nebo-li odbourávání fosforu. Druhou etapu tvoří denitrifikace, tedy redukce dusičnanů (NO3) na oxid dusný(N2O) a dále až na molekulový dusík (N2). | ||
Řádek 44: | Řádek 39: | ||
Střídáním podmínek během biologického procesu dosáhneme přeměny rozpuštěných organických látek na látky anorganické nerozpustné, které se dají odstranit sedimentací v tzv. dosazovácích. | Střídáním podmínek během biologického procesu dosáhneme přeměny rozpuštěných organických látek na látky anorganické nerozpustné, které se dají odstranit sedimentací v tzv. dosazovácích. | ||
== Literatura == | ==Odkazy== | ||
===Literatura=== | |||
*[1] Herle J. & Bareš P.(1990): Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění, Praha s.78-85[Citováno 2008-11-26] | |||
*[2] Richter M.(2005): Technologie ochrany ŽP, část I. Čištění odpadních vod, skripta FŽP, Ústí n. L.[Citováno 2008-11-26] | |||
== | ===Související stránky=== | ||
*[[Voda]] | |||
*[[Ochrana vod]] | |||
*[[Hospodaření s vodou v budově]] | |||
*[[Kořenová čistírna odpadních vod]] | |||
===Externí odkazy=== | |||
Wikipedie: | *Enviweb: Water: Archive of articles: Biotechnologické postupy při čištění odpadních vod[online]. c2008 [citováno 26. 11. 2008]. Dostupný z WWW http://www.enviweb.cz/?env=_archiv_gdiib_en&search=anoxi | ||
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod | *Topolwater: Terminologický slovník[online]. c2008 [citováno 26. 11. 2008]. Dostupný z WWW http://www.topolwater.com/cov-slovnik.htm | ||
*Wikipedie: Čistírna odpadních vod[online]. c2008 [citováno 26. 11. 2008]. Dostupný z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod | |||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Vodní hospodářství]] | ||
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]] | |||
[[Kategorie:Odpadové hospodářství]] |
Aktuální verze z 25. 2. 2019, 17:14
Proces, který probíhá ve vodním prostědí za nepřístupu kyslíku a pomocí činnosti mikroorganizmů.Je součástí biologického stupně čištění odpadních vod.
Pojmy[editovat | editovat zdroj]
- ČOV – Čistírna odpadních vod
- KOV – Komunální odpadní vody
Čištění komunálních odpadních vod[editovat | editovat zdroj]
Komunální odpadní vody(dále jen KOV) se svádí kanalizací do čistírny odpadních vod, kde probíhá čištění nebo-li odstraňování nečistot. V čistírně projde voda několika stupni (fázemi) čištění, pro které jsou typické určité metody a postupy. Dochází k odstraňování mechanických nečistot i nečistot organického původu, přítomných ve vodě v různých formách (rozpuštěné, suspendované, nerozpuštěné atd.). Vyčištěná voda odchází po kontrole jejích vlastností do recipientu (obvykle do řeky).
Obecné postupy čištění KOV[editovat | editovat zdroj]
Znečištění je možno odstraňovat několika technologickými postupy: buď samostatnými, nebo častěji na sebe navazujícími. K čištění vod se nejčastěji používají tyto postupy (metody čištění):
Mechanické čištění[editovat | editovat zdroj]
(fyzikálně-chemické) zahrnuje předčistění pomocí lapáků písku, česlí. Dále sem patří sedimentace kalu a nečistot v usazovacích nádržích, k odstranění tuků a olejovitých látek se používají lapáky olejů a tuků. V dosazovácích pak probíhá nejjemnější sedimentace (poslední fáze čištění - sedimentuje vodárenský kal , než voda odteče do recipientu).
Biologické čištění[editovat | editovat zdroj]
využívá schopností mikroorganismů rozkládat organickou hmotu. Jedná se o urychlení samočistících pochodů, které probíhají v přírodních povrchových vodách, pomocí aktivovaného kalu a vytvoření vhodných podmínek pro jeho činnost.
Chemické čištění[editovat | editovat zdroj]
se u KOV uplatňuje méně. Jeho hlavní použití je při čištění průmyslových odpadních vod. Jde o procesy jako je např. srážení nebo neutralizace.
Biologické čištění KOV[editovat | editovat zdroj]
Nebo-li také bilogický stupeň čištění, který následuje za mechanickým předčištěním. Jeho úkolem je odstranění koloidních a rozpuštěných organických látek pomocí kolonií mikroorganismů tzv. aktivovaného kalu. Aktivovaný kal se přidává do znečištěné vody v tzv. aktivačních nádržích.
V čištěné vodě "jsou uměle navozeny podmínky pro růst heterotrfních mikroorganismů tvořících biomasu. Podmínky odpovídají poměru koncentrací BSK5 : N : P = 100 : 5 : 1 při dostatečné koncentraci kyslíku ve vodě." [2] Proces negativně ovlivňují toxické látky, příliš vysoké nebo nízké pH, teplotní výkyvy aj. Biologické čištění probíhá za aerobních nebo anaerobních podmínek.
"Za aerobních podmínek, tj. za přístupu vzduchu dochází k oxidaci organických látek. Součástí je také nitrifikace (přeměna amonných iontů a dusíku na dusičnany a dusitany) a přeměna sloučenin fosforu na fosofrečnany." [2] Aerobní prostředí je zajišťováno stálým provzdušňováním za pomocí různých technologií.
"Za anaerobních podmínek, tj. za nepřístupu vzduchu dochází k redukčním procesům. Dochází zde k denitrifikaci (dusičnany se mění na dusík) a k redukci síranového aniontu na síru nebo sulfid. Hovoříme o mineralizaci - vznik anorganických sloučenin z organických." [2]
Anoxické čištění[editovat | editovat zdroj]
K anoxickému čištění dochází při anaerobním biologickém čištění vod. Je to zvláštní případ anaerobního procesu, který je specifický chybějícím rozpuštěným kyslíkem ve vodě a činností anoxických bakterií (součástí aktivovaného kalu), které rozkládají rozpuštěné organické látky.
První etapou je defosfatace, nebo-li odbourávání fosforu. Druhou etapu tvoří denitrifikace, tedy redukce dusičnanů (NO3) na oxid dusný(N2O) a dále až na molekulový dusík (N2). Jak už bylo řečeno výše, jedná se o mineralizaci látek.
Střídáním podmínek během biologického procesu dosáhneme přeměny rozpuštěných organických látek na látky anorganické nerozpustné, které se dají odstranit sedimentací v tzv. dosazovácích.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- [1] Herle J. & Bareš P.(1990): Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění, Praha s.78-85[Citováno 2008-11-26]
- [2] Richter M.(2005): Technologie ochrany ŽP, část I. Čištění odpadních vod, skripta FŽP, Ústí n. L.[Citováno 2008-11-26]
Související stránky[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Enviweb: Water: Archive of articles: Biotechnologické postupy při čištění odpadních vod[online]. c2008 [citováno 26. 11. 2008]. Dostupný z WWW http://www.enviweb.cz/?env=_archiv_gdiib_en&search=anoxi
- Topolwater: Terminologický slovník[online]. c2008 [citováno 26. 11. 2008]. Dostupný z WWW http://www.topolwater.com/cov-slovnik.htm
- Wikipedie: Čistírna odpadních vod[online]. c2008 [citováno 26. 11. 2008]. Dostupný z WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod