Ekologická stopa: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
(Doplněn link)
 
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Highlight Findings of the WA S0E 2007 report .gif|thumbnail|right|Ekologická stopa a lidský blahobyt]]
__NOTOC__


== Úvod ==
Požadavky lidí na ekosystémové služby se neustále zvyšují a mnohé naznačuje tomu, že tyto požadavky možná přesahují regenerační schopnost a absorpční kapacitu biosféry. Limitujícím faktorem lidského rozvoje se tak stále více stává produktivita přírodního kapitálu. Je proto třeba vytvořit standardizované způsoby měření, které by sledovaly požadavky lidí na regenerační schopnost a absorpční kapacitu pro odpady v rámci biosféry a také dostupnost této regenerační schopnosti, resp. absorpční kapacity. Jedním z takovýchto standardizovaných způsobů měření je ekologická stopa, která vyjadřuje míru lidského přivlastnění si ekosystémových produktů a služeb z hlediska množství bioproduktivní půdy a plochy moří, které jsou třeba k poskytování těchto služeb.


Ke svému životu potřebujeme pravidelný přísun jídla, energie, spotřebního zboží. To všechno se musí nejprve odebrat z přírody. Pokud se však odebírá více, než se v přírodě stačí znovu obnovovat, může to mít v budoucnosti nepříznivé důsledky. Jaké množství přírodních zdrojů je možné spotřebovávat, aniž by se snížila schopnost ekosystémů poskytovat nadále své statky a služby v dostatečné míře a kvalitě, však není dobře známo. Přírodní obnovitelné zdroje a jejich využívání udržitelným způsobem se proto pro lidskou společnost jeví jako klíčové: jsme závislí na přírodním kapitálu, ze kterého je teprve pak vytvořen kapitál ekonomický.
[[Soubor: Ökologischer Fußabdruck.png | thumb | right | 400px | Ekologická stopa (v gha dle zemí)<br />
(Údaje z roku 2007, zveřejněno dne 13. října 2010) <ref name="Footprintnetwork"> Footprint Network [http://www.footprintnetwork.org/images/uploads/2010_NFA_data_tables.xls Excel file] </ref>
{| border="0" cellspacing="0" cellpadding="0" style="background: transparent; width:100%"


Tuto závislost vyjadřuje číselně v plošných jednotkách indikátor zvaný „ekologická stopa“ (ES). Odpovídá na otázku, jak veliké plochy produktivní země dodávající materiály a zpětně vstřebávající odpady je zapotřebí k pokrytí našich potřeb. Ekologická stopa (Ecological Footprint, ES) je souhrnný (agregovaný) environmentální indikátor na velmi vysoké úrovni abstrakce, jehož smyslem je „jedním číslem“ vyjádřit trvalou (ne)udržitelnost rozvoje daného státu, regionu, komunity, atd. Přestože kvůli svému zjodnodušujícímu charakteru je terčem kritiky, jde o jednoduchý a progresivní indikátor vhodný například k informování veřejnosti, ke srovnávání, plánování, k demonstračním účelům, atd. Základní otázkou, na niž ES odpovídá, je, zda dané území je schopno trvale unést materiální požadavky civilizace na něm žijící, neboli, jaká je ES konkrétní populace ve vztahu k tzv. nosné kapacitě prostředí.
| Zarovnat="right" |
{{legenda|#b10026| 5,4 - 10,7}}
{{legenda|#e31a1c| 4,7 - 5,4}}
{{legenda|#fc4e2a| 4,0 - 4,7}}
| Zarovnat="right" |
{{legenda|#fd8d3c| 3,2 - 4,0}}
{{legenda|#feb24c| 2,5 - 3,2}}
{{legenda|#fed976| 1,8 - 2,5}}
| Zarovnat="right" |
{{legenda|#ffeda0| 1,1 - 1,8}}
{{legenda|#ffffcc| 0,4 - 1,1}}
{{legenda|#cccccc| údaje nejsou k dispozici}}
|}]][[Ekologická stopa]] je ukazatelem ([[Indikátory udržitelného rozvoje|indikátorem]]), který stanovuje množství [[w:cs:přírodní zdroj|přírodních zdrojů]], které jednotlivec, město, region nebo stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používají údaje o spotřebě lidské společnosti, která se přepočítává na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při použití daných technologií. Různé kategorie lidské spotřeby (spotřeba energie, potravin, dopravy, bydlení atd.) vyžadují k zajištění společenského metabolizmu a stávající úrovně spotřeby různé biologicky produktivní plochy, které jsou nezbytné k zajištění [[přírodní služby|přírodních služeb]] (zásobování potravinami a vlákny, regulace [[klima|klimatu]] i úrodnosti půd i asimilaci odpadních produktů). Protože lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje i velmi vzdálená místa, tvoří ekologická stopa součet všech ploch z různých částí Země, jež ke své spotřebě využíváme. V souhrnu pak lze ekologickou stopu vyjádřit jako „počet planet“, které lidstvo potřebuje pro zajištění svých zdrojů.


== Definice a vztahy ==
[[Ekologická stopa]] vyjadřuje nároky lidských aktivit na obnovitelnou kapacitu [[Portál:biosféra|biosféry]]. Vychází tak z jednoduchého předpokladu dlouhodobé ekologické udržitelnosti, že biologické zdroje nemohou být využívány rychleji, než se obnovují. Jedná se v podstatě o typ účtu, nikoliv však vedeného v penězích, ale v přírodních prostorových jednotkách. Výsledkem tohoto ekologického účetnictví jsou účty ekologické stopy a biokapacity. Vzájemným porovnáním dostupné nabídky biologicky produktivních ploch a poptávky po spotřebě produktů biologického původu je možné zhodnotit udržitelnost dané socioekonomické jednotky, například domácnosti, města či státu.


Ekologická stopa definované populace (jednotlivec, město, stát...) je celková plocha ekologicky produktivní země a vodní plochy, využívaná výhradně k zajištění zdrojů a asimilaci odpadů produkovaných danou populací, při používání běžných technologií. Ekologická stopa je vyjadřována v jednotkách plošné míry.
O ekologické stopě lze tedy hovořit jako o nástroji „[[ekologické účetnictví|ekologického účetnictví]]“. Zatímco běžné účetnictví používá pro zobrazení stavů, toků a výsledků určité činnosti peněžní jednotky, ekologická stopa pracuje s plošnými jednotkami biologicky produktivní země (v tomto případě [[globální hektar|globálními hektary]] - gha). Plošné jednotky jsou v případě „zeleného účtování“ alternativou k peněžní hodnotě či hmotnosti materiálů protékajících ekonomikou. Převedeme-li přírodní zdroje na odpovídající plochu biologicky produktivní země, což je podstatou analýzy ekologické stopy, získáme uchopitelnou a vysoce relevantní jednotku.


'''Vztah k nosné kapacitě prostředí'''
Ukazatel a účty ekologické stopy a biokapacity jsou v současnosti rozvíjeny zejména organizací [[wikipedia:en:Global Footprint Network|Global Footprint Network]]<ref>GFN (2008). Calculation methodology for the National Footprint Accounts, 2008 edition. Global Footprint Network, Oakland</ref>.  a jejími partnerskými organizacemi. Podrobné vysvětlení ekologické stopy podává CENIA (2009)<ref>CENIA (2009) Životní prostředí - prostředí každého z nás? ISBN 978-80-85087-71-0 Online https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2019/04/ZP_Prostredi_kazdeho_z_nas_CR_2009.pdf</ref>.


Nosná kapacita je v klasických biologických vědách definována jako velikost populace, kterou je dané území schopno uživit neomezeně dlouho bez ztráty svých produkčních funkcí. To pro člověka vzhledem k jeho schopnostem dovážet si zdroje odjinud neplatí. Ekologická stopa převrací obvyklý význam pojmu nosné kapacity prostředí – stanovuje rozlohu země, která jedince či populaci živí, přičemž nároky na potřebnou plochu produktivní země sumarizuje. Výsledkem je plocha území, které nemusí splývat s domovským regionem a v mnoha případech je v důsledku zmíněného přemisťování ekologických statků rozptýlené v různých částech planety.
==Témata==


== Témata ==
*[[Environmentální stopy]]
*[[Kalkulačka uhlíkové stopy]]
*[[Biologicky produktivní plochy]]
*[[Standardizace bioproduktivních ploch – od hektarů ke globálním hektarům]]
*[[Kolik produktivní plochy společnost potřebuje?]]
*[[Ekologický přebytek a deficit]]
*[[Ekologická stopa České republiky]]
*[[Ekologická stopa různých činností]]


[[Pojmy spojené s konceptem ekologické stopy]]
==Zdroje==
<references />


[[Výpočet ekologické stopy]]
==Odkazy==
===Externí odkazy===


[[Využití indikátoru „ekologická stopa“|Využití indikátoru ES]]
*[http://www.footprintnetwork.org Global Footprint Network], síť organizací zabývajících se ekologickou stopou, odkazy, metodika, příklady, rejstřík, atd.
*[http://www.ekologickastopa.cz/ Stránky Ekologická stopa COŽP UK] Stránky Centra pro otázky životního prostředí UK zaměřené na ekologickou stopu a širší souvislosti, indikátory udržitelnosti, metodika ekologické stopy, aplikace.
*[http://www.bestfootforward.com Best Foot Forward], organizace sídlící v anglickém Oxfordu a zabývající se výpočtem ekologické stopy na různých úrovních.
*[http://www.ekostopa.cz/ Stránky Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR)], ekologická stopa města, ekologická stopa ve výuce, místní udržitelný rozvoj.
*[[w:cs:Ekologická stopa|Ekologická stopa]] na české Wikipedii
*[[w:en:Ecological footprint|Ecological footprint]] na anglické Wikipedii


== Zdroje ==
{{licence cc|Vačkář, David}}
 
Metodu ekologické stopy navrhli v devadesátých letech vědci z Univerzity v Britské Kolumbii v Kanadě – Mathis Wackernagel a William Rees. Jejich základní kniha „Our Ecological Footprint“ s podtitulem „Reducing Human Impact on the Earth“ vyšla v roce 1996. Kniha získala brzy po svém vydání značný ohlas. Autory brzy následovala řada vědců, kteří se snaží tuto metodu dále zdokonalovat a rozvíjet.
 
Best Foot Forward (2002) City Limits; A resource flow and ecological footprint analyses of Greater London. www.citylimitslondon.com
 
Kušková, P. (2001) Ekologická stopa České republiky. Diplomová práce, Přírodovědecká fakulta UK, Praha. 60 str.
Wackernagel, M. et. Rees, W. (1996) Our Ecological Footprint. Reducing Human Impact on the Earth. Gabriola Island, BC, New Society Publishers: 160 str.
 
''Téma zpracovala Petra Kušková'' Viz též:
 
Petra Kušková [http://www.essentia.cz/index.php?obsah=6&id=45 Ekologická stopa jako indikátor udržitelného rozvoje]
 
== Odkazy ==
 
'''zahraniční'''
 
[http://www.rprogress.org Redefining Progress], organizace zabývající se mimo jiné ekologickou stopou, je zde možné nalézt i počitadlo ekologické stopy pro jednotlivce.
 
[http://www.bestfootforward.com/  Best Foot Forvard], organizace sídlící v anglickém Oxfordu.
 
[http://www.ire.ubc.ca/ecoresearch/ftprbook.html Upoutávka na první knihu o Ekologické stopě] autorů Mathise Wackernagela a Williama Reese.
 
Craig Simmons a Mathis Wackernagel [http://www.ecologicalfootprint.com/ Sparing Nature´s Interest autorů Nicky Chamberse] - upoutávka na knihu + počitadlo ES.
 
[http://news.bbc.co.uk/hi/english/static/in_depth/world/2002/disposable_planet/quiz/ Stránky Britské zpravodajské BBC], které nabízejí výpočet vlastní ekologické stopy každému.
 
[http://www.sbs.utexas.edu/resource/WhatIs/ecofootprint.htm Univerzita v Texasu]
 
[http://www.earthday.net/footprint/index.asp# Počitadlo ekologické stopy.]
 
[http://www.panda.org/livingplanet/lpr02/  World Wild Funds – Living Planet Report 2002]
 
http://www.panda.org/news_facts/publications/general/livingplanet/index.cfm
 
http://www.unesco.org/education/tlsf/theme_b/uncofrm_b.htm
 
'''české'''
 
http://www.czp.cuni.cz/Indik/ekologicka_stopa.htm Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
 
http://www.iris-ops.cz/ekostopa.php Internetový průvodce výstavou o ES
 
Rázgová, E. Ekologická stopa. Velikost „pastviny“ potřebné k uživení ekonomiky. In: http://www.vesmir.cz/cteni.htm
 
[http://www.rprogress.org/programs/sustainabilityindicators/ef/ef_household_0203.xls Příklady], jak využít ES k hodnocení spotřeby]


[[Kategorie:Ukazatele stavu prostředí]]
[[Kategorie:Ukazatele stavu prostředí]]
[[Kategorie:Udržitelná spotřeba]]
[[Kategorie:Informační systémy a nástroje]]

Aktuální verze z 12. 11. 2022, 10:37


Požadavky lidí na ekosystémové služby se neustále zvyšují a mnohé naznačuje tomu, že tyto požadavky možná přesahují regenerační schopnost a absorpční kapacitu biosféry. Limitujícím faktorem lidského rozvoje se tak stále více stává produktivita přírodního kapitálu. Je proto třeba vytvořit standardizované způsoby měření, které by sledovaly požadavky lidí na regenerační schopnost a absorpční kapacitu pro odpady v rámci biosféry a také dostupnost této regenerační schopnosti, resp. absorpční kapacity. Jedním z takovýchto standardizovaných způsobů měření je ekologická stopa, která vyjadřuje míru lidského přivlastnění si ekosystémových produktů a služeb z hlediska množství bioproduktivní půdy a plochy moří, které jsou třeba k poskytování těchto služeb.

Ekologická stopa (v gha dle zemí)
(Údaje z roku 2007, zveřejněno dne 13. října 2010) [1]
      5,4 - 10,7       4,7 - 5,4       4,0 - 4,7       3,2 - 4,0       2,5 - 3,2       1,8 - 2,5       1,1 - 1,8       0,4 - 1,1       údaje nejsou k dispozici

Ekologická stopa je ukazatelem (indikátorem), který stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město, region nebo stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používají údaje o spotřebě lidské společnosti, která se přepočítává na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při použití daných technologií. Různé kategorie lidské spotřeby (spotřeba energie, potravin, dopravy, bydlení atd.) vyžadují k zajištění společenského metabolizmu a stávající úrovně spotřeby různé biologicky produktivní plochy, které jsou nezbytné k zajištění přírodních služeb (zásobování potravinami a vlákny, regulace klimatu i úrodnosti půd i asimilaci odpadních produktů). Protože lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje i velmi vzdálená místa, tvoří ekologická stopa součet všech ploch z různých částí Země, jež ke své spotřebě využíváme. V souhrnu pak lze ekologickou stopu vyjádřit jako „počet planet“, které lidstvo potřebuje pro zajištění svých zdrojů.

Ekologická stopa vyjadřuje nároky lidských aktivit na obnovitelnou kapacitu biosféry. Vychází tak z jednoduchého předpokladu dlouhodobé ekologické udržitelnosti, že biologické zdroje nemohou být využívány rychleji, než se obnovují. Jedná se v podstatě o typ účtu, nikoliv však vedeného v penězích, ale v přírodních prostorových jednotkách. Výsledkem tohoto ekologického účetnictví jsou účty ekologické stopy a biokapacity. Vzájemným porovnáním dostupné nabídky biologicky produktivních ploch a poptávky po spotřebě produktů biologického původu je možné zhodnotit udržitelnost dané socioekonomické jednotky, například domácnosti, města či státu.

O ekologické stopě lze tedy hovořit jako o nástroji „ekologického účetnictví“. Zatímco běžné účetnictví používá pro zobrazení stavů, toků a výsledků určité činnosti peněžní jednotky, ekologická stopa pracuje s plošnými jednotkami biologicky produktivní země (v tomto případě globálními hektary - gha). Plošné jednotky jsou v případě „zeleného účtování“ alternativou k peněžní hodnotě či hmotnosti materiálů protékajících ekonomikou. Převedeme-li přírodní zdroje na odpovídající plochu biologicky produktivní země, což je podstatou analýzy ekologické stopy, získáme uchopitelnou a vysoce relevantní jednotku.

Ukazatel a účty ekologické stopy a biokapacity jsou v současnosti rozvíjeny zejména organizací Global Footprint Network[2]. a jejími partnerskými organizacemi. Podrobné vysvětlení ekologické stopy podává CENIA (2009)[3].

Témata[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Footprint Network Excel file
  2. ↑ GFN (2008). Calculation methodology for the National Footprint Accounts, 2008 edition. Global Footprint Network, Oakland
  3. ↑ CENIA (2009) Životní prostředí - prostředí každého z nás? ISBN 978-80-85087-71-0 Online https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2019/04/ZP_Prostredi_kazdeho_z_nas_CR_2009.pdf

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

ikona
Autor(ři): Vačkář, David .
Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Vačkář, David . Ekologická stopa [online]. Enviwiki, ; [citováno 22. 11.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekologick%C3%A1_stopa&oldid=26181>
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ekologická_stopa&oldid=26181“