Povinnosti podnikatele vyplývající z legislativy ŽP

Zákon č.76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování

IPPC – Integrated Pollution Prevention and Control Cílem zákona je omezit znečišťování vznikajícího činnostmi uvedenými v příloze č.1 a zřídit a provozovat integrovaný registr znečišťování životního prostředí. Pro podnikatele vyplývá ze zákona zejména povinnost zajištění a řízení provozu podle podmínek integrovaného povolení, ohlašovací povinnost a s ní spojené vedení evidence podkladů.

Činnosti vyžadující integrované povolení

Činnosti vyžadující integrované povolení jsou uvedeny v příloze č.1 zákona Kategorie průmyslových zařízení a rozděluje je do 6 kategorií; v příloze č.2 je uveden seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování emisních limitů. Předmětem zákona nejsou činnosti – znečištění způsobené vniknutím radioaktivních látek do životního prostředí, vypouštění radioaktivních látek do životního prostředí a emisní limity stanovení pro tyto látky zvláštním právním předpisem a nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle zvláštního právního předpisu.

Příloha č.1 k zákonu č.76/2002 Sb. Kategorie průmyslových činností

1. Energetika
1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW.
1.2. Rafinerie minerálních olejů a plynu.
1.3. Koksovací pece.
1.4. Zařízení na zplyňování a zkapalňování uhlí.

2. Výroba a zpracování kovů
2.1. Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy).
2.2. Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu.
2.3. Zařízení na zpracování železných kovů
a) válcovny za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu,
b) kovárny s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde je tepelný výkon větší než 20 MW,
c) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu.
2.4. Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně.
2.5. Zařízení
a) na výrobu surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy,
b) na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů (rafinace, výroba odlitků apod.), o kapacitě tavení větší než 4 t denně u olova a kadmia nebo 20t denně u všech ostatních kovů,
2.6. Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li objem lázní větší než 30 m

3. Zpracování nerostů
3.1. Zařízení na výrobu cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větších než 50 t denně
3.2. Zařízení na výrobu azbestu, produktů s obsahem azbestu.
3.3. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně.
3.4. Zařízení na tavení minerálních materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně.
3.5. Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 t denně anebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3.

4. Chemický průmysl U kategorií průmyslových činností uvedených v této části se "výrobou" rozumí výroba v průmyslovém měřítku pomocí chemických procesů, podle výčtu v oddílech 4.1 až 4.6.
4.1. Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou
a) jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické),
b) kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice,
c) organické sloučeniny síry,
d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany,
e) organické sloučeniny fosforu,
f) halogenderiváty uhlovodíků,
g) organokovové sloučeniny,
h) základní plastické hmoty (syntetická vlákna na bázi polymerů, vlákna na bázi celulózy),
i) syntetické kaučuky,
j) barviva a pigmenty,
k) povrchově aktivní látky.
4.2. Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek, jako jsou:
a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid,
b) kyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá,
c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný,
d) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný,
e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku.
4.3. Chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných).
4.4. Chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů.
4.5. Zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických produktů.
4.6. Chemická zařízení na výrobu výbušnin.

5. Nakládání s odpady
5.1. Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními, oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně.
5.2. Zařízení na spalování komunálního odpadu o kapacitě větší než 3 t za hodinu.
5.3. Zařízení na odstraňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně.
5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu.

6. Ostatní průmyslové činnosti
6.1. Průmyslové závody na výrobu
a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů,
b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně.
6.2. Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 10 t denně.
6.3. Závody na vydělávání kůží a kožešin, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně.
6.4. a) jatka o kapacitě porážky větší než 50 t jatečně opracovaných těl denně,
b) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv
- z živočišných surovin (jiných než mléka), o výrobní kapacitě větší než 75 t hotových výrobků denně,
- z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí),
c) zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok).
6.5. Zařízení na odstraňování nebo využití konfiskátů živočišného původu a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně.
6.6. Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat mající prostor pro více než
a) 40 000 kusů drůbeže,
b) 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg), nebo
c) 750 kusů prasnic.
6.7. Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, o spotřebě organického rozpouštědla větší než 150 kg za hodinu nebo větší než 200 t za rok.
6.8. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací.

Proces vydání integrovaného povolení

Prvním krokem pro vydání integrovaného povolení (dále „IP“) je podání žádosti na příslušný krajský úřad („úřad“), a to v elektronické podobě, případně i listinné. V případě zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí je příslušným úřadem Ministerstvo životního prostředí (MŽP). K procesu vydání IP se vyjadřují všichni účastníci řízení specifikovaní zákonem §7:

(1) Účastníky řízení o vydání integrovaného povolení jsou vždy:
a) provozovatel zařízení,
b) obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno,
c) kraj, na jehož území je nebo má být zařízení umístěno,
d) občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy nebo hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů, dále obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně přihlásily úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění stručného shrnutí údajů stručného shrnutí údajů ze žádosti podle §8.
(2) Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jím byl podle zvláštních předpisů, není-li jeho postavení účastníka vymezeno v odstavci 1.

Dnem, kdy byla žádost na úřad doručena je zahájeno řízení o vydání IP. Strukturu a naplnění žádosti stanovuje zákon a upřesňuje průvodní právní předpis - vyhláška č.554/2002 Sb., vzor žádosti o vydání integrovaného povolení. Úřad do 20 dnů ověří úplnost žádosti a dodaných podkladů, které musí splňovat náležitosti v souladu s požadavky na ostatní rozhodnutí, které může IP nahradit. Pokud žádost obsahuje všechny náležitosti, zašle ji úřad do 7 dnů (od jejich kontroly) k vyjádření všem účastníkům řízení, příslušným úřadům a dotčeným státům. Dále zajistí zveřejnění stručného shrnutí žádosti a vyvěšení na příslušných místech po dobu 30 dní, během kterých se mohou zasílat vyjádření. (Lhůta pro vyjádření správního úřadu je stanovena rovněž na 30 dní – od obdržení žádosti.) Během procesu vydání IP je možné požádat o vyjádření odborně způsobilou osobu, jejichž seznam je spravován Ministerstvem životního prostředí. Ta jej vypracuje do 45 dní od žádosti úřadu. Po uplynutí lhůty na obdržení vyjádření správního úřadu nebo vyjádření odborně způsobilé osoby (pokud bylo požadováno) může úřad uspořádat ústní jednání a je povinen ho uspořádat vždy, když o něj požádá účastník procesu vydání IP ve stanovené lhůtě. Dalším krokem je rozhodnutí o žádosti, které musí být vydáno do 45dnů od ukončení předchozího kroku procesu. Ve složitých a odůvodněných případech může úřad lhůtu prodloužit o dalších 45 dnů. Závěrem rozhodnutí je vydání nebo zamítnutí žádosti. Pokud je IP vydáno, pak obsahuje dané náležitosti, mezi které patří např. emisní limity, opatření k vyloučení rizik, opatření pro hospodárné využívání surovin a energie, opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich následků, apod. Součástí vydání IP je i vypořádání všech zaslaných vyjádření. Do IP musí být zapracovány i další požadavky a podmínky – např. podmínky vyjádření příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, požadavky k ochraně životního prostředí uvedené ve stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí. Rozhodnutí o vydání IP zveřejní úřad do 5 dnů od nabytí právní moci po dobu 60 dní na portálu veřejné správy a dalších příslušných místech. Krajský úřad je povinen rozhodnutí zaslat rovněž Ministerstvu životního prostředí, a to do 7 dnů od nabytí jejich právní moci. Přezkum závazných podmínek IP se provádí minimálně 1krát za 8 let. O výsledcích přezkumu se informuje inspekce a krajská hygienická stanice. Na jejich základě se rozhodne o nápravě, změně IP nebo až o zastavení provozu. Pokud nastane v podmínkách IP podstatná změna v provozu zařízení, probíhá obdobný proces jako u vydání rozhodnutí IP, pokud není nutná podstatná změna v provozu zařízení, ale je nutná změna IP, provede změnu IP úřad. Úřad zašle změnu Ministerstvu životního prostředí do 7 dnů ode dne nabytí právní moci od změny IP. Zánik IP je možný na základě stanovených podmínek zákona.

Povinnosti provozovatele zařízení a uživatele registrovaných látek

Při stanovování podmínek provozu v IP se vychází se současných BAT (Best Available TechniquefBREFs), které jsou specifikovány v BREF zprávách. Pokud není provozovatel schopen dosáhnout standardu životního prostředí s použitím BAT, úřad mu stanoví doplňují povinnosti k uskutečnění dodatečných podmínek. BREFy jsou pro jednotlivá průmyslová odvětví významným pomocníkem. Jestliže tedy určitý subjekt žádá o povolení provozu v souvislosti se splněním podmínek IPPC, pak je předkládaná technologie posuzována nikoliv jen z hlediska nejnižších možných ukazatelů znečištění, nýbrž v souvislostech a s využitím následujících kritérií.

Provozovatel musí zajistit, že během provozu zařízení bude:

• využito nejlepší dostupné techniky k omezení znečištění,
• minimalizován vznik odpadů a zajištěna jejich recyklace či zhodnocování,
• hospodárně využívána energie a suroviny,
• zajištěna prevence emisí hluku a vibrací,
• minimalizována rizika související s vážnými haváriemi zařízení,
• po ukončení provozu bude území, které zařízení k provozu využívá, uvedeno opět do uspokojivého stavu.

Základní povinnosti provozovatele zařízení jsou stanoveny v zákonu §16:
(1) Provozovatel zařízení je povinen:
a) provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným podle tohoto zákona,
b) ohlásit úřadu plánovanou změnu v provozu zařízení,
c) spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek integrovaného povolení,
d) neprodleně hlásit úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí,
e) vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu integrovaného povolení, s to způsobem a formou stanovenou prováděcím právním předpisem.
(2) Provozovatel zařízení nesmí bez platného integrovaného povolení zařízení provozovat. Tím nejsou dotčena ustanovení §42 a 44.

IP je povinné rovněž pro právního nástupce provozovatele zařízení, který je povinen ohlásit přechod IP do 10 dnů příslušnému úřadu od převzetí.

Součástí zákona je i integrovaný registr znečišťování, který spravuje Ministerstvo životního prostředí. Ze zákona vyplývá pro všechny uživatele registrovaných látek evidence množství registrovaných látek, kterou musí odevzdávat na MŽP do 15.2. každého roku; přičemž tuto lhůtu může MŽP prodloužit o 60 dní. Při odevzdání lze některé údaje označit za předmět obchodního tajemství, není to však možné v případě identifikace a množství ohlašované látky v emisích do ovzduší, vody a půdy. Uživatel registrované látky vede evidenci podkladů pro splnění ohlašovací povinnosti, jejíž obsah a strukturu upřesňuje právní předpis. Uživatel je povinen tyto údaje uchovávat po dobu minimálně 5 let. Za porušení nebo neplnění zákonných povinností je možné udělit pokuty. Pořádková pokuta za nespolupracování s příslušnými správními úřady při kontrole plnění povinností vyplývajících z IP může činit 100 000 – 1 000 000 Kč. Za správní delikty, podle typu a rozsahu, je možné udělit pokutu v rozsahu 500 000 – 7 000 000 Kč. Hlavní kontrolní činnost plnění podmínek IP provádí Inspekce, která je, mimo jiné, zplnomocněna rozhodnout o omezení nebo zastavení provozu. Tuto pravomoc má i krajský správní úřad, krajská hygienická stanice a příslušná ministerstva.

Zdroje

Zákon č.76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování

www.ippc.cz