Rozvojová agenda po roce 2015: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 71 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Rozvojová agenda po roce 2015''' (''Post-2015 Development Agenda'') se vztahuje k připravované koncepci udržitelného rozvoje, která by měla implementovat [[Cíle udržitelného rozvoje|Cíle udržitelného rozvoje]] a navázat na [[Rozvojové cíle milénia|Rozvojové cíle milénia]].
[[Soubor:Flag of the United Nations.svg|200 px|right]]
'''Rozvojová agenda po roce 2015''' (''Post-2015 Development Agenda'') je chystaný koncept cílů, dohod a závazků, týkající se [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]], kterou připravuje [[Organizace spojených národů|Organizace spojených národů (OSN)]]. Tato koncepce vzniká současně s etablováním [[Cíle udržitelného rozvoje|Cílů udržitelného rozvoje]] (''Sustainable Development Goals - SDGs''), které navazují na [[Rozvojové cíle milénia|Rozvojové cíle milénia]] (''Millennium Development Goals - MDGs'').


== Návaznost na Rozvojové cíle milénia ==
== Návaznost na Rozvojové cíle milénia ==


Osm Rozvojových cílů Milénia (''Millennium Development Goals - MDGs'') se stalo důležitým milníkem v národních i globálních snahách o [[Udržitelný rozvoj|Udržitelný rozvoj]]. Tato koncepce, nejdůležitějších cílů udržitelného rozvoje, napomohla k uvědomění a řešení nejpalčivějších problémů, kterým lidstvo v současnosti čelí.<ref>http://www.un.org/millenniumgoals/</ref> Přes značné úsilí pověřených orgánů [[Organizace spojených národů|Organizace spojených národů]] je dosažení těchto cílů velice problematické, v globálním měřítku nerovnoměrné a do roku 2015 nereálné.
Osm Rozvojových cílů milénia se stalo důležitým milníkem v národních i globálních snahách o [[Udržitelný rozvoj|udržitelný rozvoj]]. Tato koncepce nejdůležitějších cílů udržitelného rozvoje napomohla k tomu, že si lidstvo uvědomilo a následně se pokouší řešit nejpalčivější problémy, kterým v současnosti čelí.<ref>http://www.un.org/millenniumgoals/</ref> Přes značné úsilí pověřených orgánů OSN je dosažení těchto cílů velice problematické, v globálním měřítku nerovnoměrné a do roku 2015 nereálné. Ve snaze o dosažení některých bodů Rozvojových cílů milénia bude tedy potřeba pokračovat i poté.


V [http://www.un.org/en/mdg/summit2010/pdf/outcome_documentN1051260.pdf Závěrečném dokumentu] schváleném v roce 2010 na Vrcholovém setkání Valného shromáždění OSN zaměřeného na Rozvojové cíle milénia (''High-level Plenary Meeting of the General Assembly on the MDGs'') je kladen požadavek na [[w:cs:Generální tajemník OSN|Generálního tajemníka OSN]], aby začal pomýšlet na Rozvojovou agendu po roce 2015 a zahrnul svá doporučení ohledně zrychlení pokroku (co se týče Rozvojových cílů milénia) ve své výroční zprávě.


== Implementace Cílů udržitelného rozvoje ==


Závěry, které vzešly z [[Konference Rio+20|Konference Rio+20]] ([http://sustainabledevelopment.un.org/rio20.html ''Rio+20 Conference'']) záhajily mezivládní proces vedoucí k přípravám souboru [[Cíle udržitelného rozvoje|Cílů udržitelného rozvoje]]. Podle vyjádření OSN panuje široká shoda v uvědomění si potřeby vzájemného propojení mezi oběma procesy (MDGs a SDGs) a jejich implementaci v jednu globální Rozvojovou agendu pro období po roce 2015, v jejímž centru bude stát [[Udržitelný rozvoj|udržitelný rozvoj]].<ref>http://www.un.org/en/ecosoc/about/mdg.shtml</ref>


V návaznosti na úspěch při posuzování realizace MDGs prostřednictvím Výročního ministerského hodnocení (''the Annual Ministerial Review - AMR'')<ref>http://www.un.org/en/ecosoc/amr/index.shtml</ref>, byl také zde ustanoven dozorčí orgán v podobě Ekonomické a Sociální Rady (''the Economic and Social Council - ECOSOC''), který bude hrát hlavní roli v přípravách, implementaci a prosazování rozvojové agendy po roce 2015.<ref>http://www.un.org/en/ecosoc/</ref>
Kromě toho, byl zahájen dialog prostřednictvím Fóra pro rozvojovou spolupráci ''(Development Cooperation Forum - DCF)''<ref>http://www.un.org/en/ecosoc/dcf/index.shtml</ref> o možných rysech obnoveného globálního partnerství pro rozvoj, jejich monitorování a rozdělení zodpovědnosti. Zástupci vlád, občanské společnosti, dobročinných organizací, akademické obce a soukromého sektoru jsou zapojeni do této diskuze, která rovněž zkoumá širší důsledky pro rozvojovou spolupráci v návaznosti na Rozvojovou agendu po roce 2015.
== Skupina OSN pro systémové úkoly ==
Generální tajemník zřídil Skupinu OSN pro systémové úkoly ([http://www.un.org/en/development/desa/policy/untaskteam_undf/them_tp.shtml ''the UN System Task Team'']) zaměřenou na Rozvojovou agendu po roce 2015. Předsedá mu Oddělení pro ekonomické a sociální záležitosti (''the Department of Economic and Social Affairs'') a Rozvojový program OSN (''the United Nations Development Programme''), ve skupině je sdruženo více než [http://www.un.org/en/development/desa/policy/untaskteam_undf/untt_members.pdf 60 úřadů a mezinárodních organizací působících při OSN].
Skupina pro systémové úkoly se v současnosti zaměřuje na analýzu globálního partnerství pro rozvoj a monitorování, indikátory a prostředky financování udržitelného rozvoje. Přidružená Skupina pro technickou podporu (''the Technical Support Team''), která byla zřízena pod křídly Skupiny pro systémové úkoly k tomu, aby zajistila včasné sblížení procesů týkající se SDGs a Rozvojové agendy po roce 2015, poskytuje vstupy do Otevřené pracovní skupiny (''Open Working Group'') Valného shromáždění zaměřené na SDGs,
Ve své první zprávě Generálnímu tajemníkovi v květnu 2012 ([http://www.un.org/millenniumgoals/pdf/Post_2015_UNTTreport.pdf ''Realizing the Future We Want for All'']), popisuje Skupina pro systémové úkoly vizi pro Rozvojovou agendu po roce 2015 a navrhuje čtyři klíčové dimenze sestávající z ekonomického a sociálního rozvoje, udržitelného rozvoje životního prostředí a míru a bezpečí. Členové skupiny také připravují soubor 18 návrhů, které zkoumají jak mohou být rozdílná témata reflektována v novém rámci.
Skupina pro systémové úkoly vydala v březnu 2013 druhou zprávu zaměřenou na obnovené globální partnerství pro rozvoj [http://www.un.org/en/development/desa/policy/untaskteam_undf/report2.shtml ''A Renewed Global Partnership for Development'']. Tato zpráva navrhuje doporučení na klíčové dimenze a možný rozměr pro globální partnerství v období následujícím po roce 2015. Podává doporučení, že partnerství by mělo zahrnovat univerzální závazky ,,vyžadující akci" ze všech zemích, v souladu s jejich situací. Mělo by být vybudováno na již existujících závazcích jako jsou MDGs, Konzensu z Monterey (''the Monterey Consensus''), a Realizačního plán z Johannesburgu (''the Johannesburg Plan of Implementation''), za předpokladu, že bude rozšířen a posílen o konkrétní body, týkající se širokého množství globálních problémů, které před námi stojí v současné době.
== Vrcholový panel významných osobností ==
V červnu 2012 Generální tajemník ustanovil svůj Vrcholový panel významných osobností (''High‐Level Panel of Eminent Persons'')<ref>http://www.post2015hlp.org/
</ref> k zajištění poskytnutí informací a doporučení týkající se rozvojové agendy následující po roce 2015. Panelu předsedá prezident Indonésie a Libérie a ministerský předseda Velké Británie. Jeho 27 členů zahrnuje představitele ze soukromého sektoru, akademické sféry, občanské společnosti a místních úřadů. Po sérii setkání (New York, Londýn, Monrovia, Bali) předložil panel svou zprávu ([http://www.un.org/sg/management/pdf/HLP_P2015_Report.pdf A New Global Parnership: Eradicate Poverty and Transform Economies through Sustainable Development]). V ní vytyčil 5 klíčových doporučení pro agendu po roce 2015:
* '''Podpora potřebných''' (''Leave No One Behind'') - V návaznosti na MDGs dále odstraňovat diskriminaci, chudobu, zlepšovat životní podmínky.
* '''Umístění udržitelného rozvoje do centra dění''' (''Put Sustainable Development at the Core'') - Podpora udržitelného rozvoje skrze principy zelené ekonomiky (''Green economy'')
* '''Ekonomická transformace do všezahrnujícího růstu s dostatkem pracovních příležitostí''' (''Transform Economies for Jobs and Inclusive Growth'') - eliminace chudoby a podpora střední třídy skrze ekonomický rozvoj, upravit regulační pravidla, tak aby nesvazovala ale usnadňovala podnikání při respektování etických pravidel a závazných norem udržitelného rozvoje.
* '''Podpora mírových a efektivních řešení a otevřených a zodpovědných veřejných institucí''' (''Build Peace and Effective, Open and Accountable Public Institutions'') - Prohlubování dialogu mezi vládami a jednotlivými subjekty občanské společnosti
* '''Vytvoření nového globálního partnerství''' (''Forge a new Global Partnership'') - Jeden z nejdůležitějších úkolů (a zároveň nejobtížnějších); potřeba vytvořit novou dohodu, týkající se udržitelného rozvoje, která bude přijatelná pro všechny zúčastněné subjekty.
== Jednání předcházející konferenci v Addis Abebě ==
Diskuze zaměřené na Rozvojovou agendu po roce 2015 probíhají ve více než 70 zemích. Rozvojová skupina při OSN (''The United Nations Development Group'') vymezila soubor jedenácti tematických konzultací zaměřených na: konflikty a nestabilitu; vzdělání; udržitelnost životního prostředí; správu věcí veřejných; růst a zaměstnanost; zdraví; hladovění; potraviny a výživu; nerovnosti; populační vývoj; energii; vodu. [http://www.un.org/en/development/desa/policy/untaskteam_undf/glob_dev_rep_2013.pdf Zpráva] s předběžnými zjištěními z národních a tematických konzultací byla zveřejněna v březnu 2013.<ref>http://www.undg.org/.</ref> Následně proběhlo mnoho výzkumů, které mapují současnou situaci a zabývají se možnými výhledy a návrhy opatření do budoucna. Jedním z nich je i celosvětově prováděný průzkum nazvaný [[MŮJ Svět (MY World)]].
V září 2013 bylo oznámeno datum setkání Mezinárodního sympózia zaměřeného na Rozvojovou agendu po roce 2015 a Cíle udržitelného rozvoje (''International Symposium on the Post 2015 Agenda & The Sustainable Development Goals''), které se mělo uskutečnit v australském Sydney. <ref>http://www.sdgp2015.com/</ref> To bylo ale následně zrušeno z důvodů snížení finanční podpory od australské vlády.<ref>https://www.linkedin.com/groups/Cancellation-International-Symposium-on-Sustainable-6500592.S.5872860530124812292</ref>
V současné době probíhá v rámci OSN proces směřující k určení nového globálního rozvojového rámce, který nahradí v roce 2015 končící [[Rozvojové cíle milénia]]. Definování a etablování nových cílů a agendy je poměrně náročné (vzhledem k tomu, že je potřeba nalézt společný konzensus mezi jednotlivými členskými státy). Pro vytváření koncepce Rozvojové agendy po roce 2015 je pak stěžejní dialog mezi společenskými skupinami a aktéry (tzv. stakeholdery) z různých oblastí (zahrnující i sféru byznysu).
<ref>https://www.unglobalcompact.org/issues/partnerships/post_2015_development_agenda.html</ref>
19. července 2014 Otevřená pracovní skupina Valného shromáždění OSN na Cíle udržitelného rozvoje ''(the UN General Assembly's Open Working Group on Sustainable Development Goals - OWG)'' podala návrh na koncepci Cílů udržitelného rozvoje. Tento návrh obsahoval 17 cílů se 169 dílčími objekty pokrývající širokou škálu témat udržitelného rozvoje. Týkají se například problematiky eliminace chudoby a hladu, zlepšení zdraví a vzdělání, směřování k udržitelnějším sídlům, boje proti změně klimatu, ochrany oceánů a lesů. <ref>https://sustainabledevelopment.un.org/content/documents/4538pressowg13.pdf</ref>
Konkrétní cíle jsou pak zveřejněny [https://sustainabledevelopment.un.org/sdgsproposal zde]. Dne 4. prosince 2014 Valné shromáždění OSN přijalo souhrnnou zprávu generálního tajemníka s názvem [http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/69/700&Lang=E Cesta k důstojnosti 2030: ukončení chudoby, přeměna života a ochrana planety] ''(The road to dignity by 2030: ending poverty, transforming all lives and protecting the planet)'', která apeluje na to, že etablování Rozvojové agendy po roce 2015 a Cílů udržitelného rozvoje by mělo reflektovat tyto návrhy. <ref>http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/69/700&Lang=E</ref> Aktuální informace jsou zveřejňovány na platformě OSN zabývající se udržitelným rozvojem ([https://sustainabledevelopment.un.org/content/documents/5527SR_advance%20unedited_final.pdf zde]).
Důležitým aspektem pro další aktivity směřující k implementaci globálního rozvojového rámce je vazba na financování rozvoje a jeho způsob. Významným impluzem pro další rozvojovou spolupráci, bude v pořadí již třetí [http://www.un.org/esa/ffd/overview/third-conference-ffd.html Mezinárodní konference o financování rozvoje] (International Conference on Financing for Development), která se bude konat 13. - 16. července 2015 v etiopské Addis Abebě. Zúčastní se jí významní političtí zástupci z mnoha zemí, hlavy států, ministři financí, zahraničních věcí, stejně jako všichni relevantní stakeholdeři z řad institucí, nevládní organizace a subjekty podnikatelského sektoru. Výsledky konference se budou reflektovat v dalším mezivládním jednání a tvorbě výsledného konzensu a měly by tak představovat významný příspěvek k rozvoji a podpoře realizace rozvojové agendy po roce 2015. <ref>http://www.un.org/esa/ffd/overview/third-conference-ffd.html</ref>
[[Globální změna klimatu]] má značný vliv na rozvojovou problematiku, vazba na klimatická vyjednávání je součástí tvorby Rozvojové agendy a Cílů udržitelného rozvoje. ,,Společná akce proti klimatické změně se pravděpodobně stane jedním z SDGs. Bude to ale téma, které bude diskutováno i mimo agendu SDGs. Diskuse naváží na úspěšný klimatický summit 2014, svolaný generálním tajemníkem a na 20. konferenci stran (COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) v Limě na konci loňského roku a upínat se budou ke [http://newsroom.unfccc.int/lima/ konferenci COP-21 v Paříži] v prosinci 2015."<ref>http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1967</ref>
Shody na konečné podobě této agendy a koncepce Cílů udržitelného rozvoje zatím nicméně dosaženo nebylo a proces definování a úprav stále probíhá. Delegáti z různých zemí vyjádřili názory na konkrétní aspekty toho, čeho by měly tyto cíle dosáhnout. Pro finalizaci koncepce Cílů udržitelného rozvoje a Rozvojové agendy po roce 2015 pak budou důležitá jednání a závěry konference OSN v New Yorku, která se uskuteční v září 2015.<ref>http://sd.iisd.org/events/70th-session-of-the-un-general-assembly-unga-70/</ref> Česká republika se na aktivitách mezinárodního společenství v této oblasti také podílí. V nedávné době došlo v ČR k restrukturalizaci [http://www.vlada.cz/cz/ppov/rada-vlady-pro-udrzitelny-rozvoj--120432/ Rady vlády pro udržitelný rozvoj], která plní mj. funkci poradního orgánu vlády pro směřování k udržitelnému rozvoji České republiky.<ref>http://www.vlada.cz/cz/ppov/rada-vlady-pro-udrzitelny-rozvoj--120432/</ref>
Pro lepší orientaci v problematice udržitelného rozvoje a komunikaci vazeb mezi jejími jednotlivými aspekty (klimatická vyjednávání, Rozvojová agenda po roce 2015, Cíle udržitelného rozvoje) vypracovala Organizace spojených národů [https://sustainabledevelopment.un.org/sdinaction/newsletter/jan2015 komunikační strategii 2015: Time for Global Action] (na jejíž [https://sustainabledevelopment.un.org/sdinaction/newsletter/jan2015 stránkách] je možné se přihlásit k odběru newsletteru), která si klade za cíl sjednotit postup celého systému OSN vůči veřejnosti, médiím, politikům, nevládním organizacím a dalším hráčům a napomoci úspěšným výsledkům. <ref>http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1967</ref>
== Výsledky konference v Addis Abebě ==
Konferenci předcházely mnohé diskuze v různých zemích i na mezinárodní úrovni. V České republice uspořádalo FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci spolu se sdružením Glopolis diskuzní panel a besedu [http://www.fors.cz/2015/07/01/pozvanka-na-snidani-k-mezinarodni-konferenci-v-addis-abebe/#.Vatc_65D_RY ,,k mezinárodní konferenci o financování rozvoje v Addis Abebě"]. Jedním z hlavních témat předkonferenčních setkání bylo především hodnocení současného stavu Rozvojové spolupráce. Pozornost byla věnována také širším souvislostem a aktuálním tématům, např. jak agenda konference v Addis Abebě souvisí s mezinárodní migrací, jak snížit daňové úniky a přivést tak do rozvojových zemí více peněz.
Po četných jednáních (oficiálních i kuloárních) bylo na konferenci nakonec dosaženo dohody. Jejím výsledkem je zpráva Akční agenda z Addis Abeby [http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/CONF.227/L.1 Addis Ababa Action Agenda]. Tato dohoda obsahuje přes sto opatření, která se zabývají zdroji financování a možnostmi spolupráce v četných oblastech - jako je vývoj nových technologií, věda, inovace, obchod či budování kapacit. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun dosažení dohody přivítal a řekl, že: „je to důležitý krok pro zajištění udržitelné budoucnosti. “<ref>http://www.osn.cz/uspech-konference-v-addis-abebe/</ref> Konference se stala důležitým mezníkem rozvojové pomoci. Poprvé totiž byla věnována větší pozornost mezinárodním finančním operacím a daňovým únikům z rozvojových zemí, kterých se dopouštějí zahraniční firmy, které v nich podnikají. Zamezení (nebo alespoň výrazné omezení) úniku zdrojů by bylo významným přínosem pro lokální ekonomiky rozvojových zemí. Zároveň by mohlo vést k omezení potřeby přímé finanční pomoci ze strany členských států OSN.
Státy se v dohodě také znovu zavázaly k poskytování rozvojové pomoci (ODA) zejména nejchudším státům a k rozšíření spolupráce Jih-Jih.<ref>http://www.enviweb.cz/clanek/polit/103605/uspech-konference-v-addis-abebe</ref> Efektivní financování rozvojové agendy je totiž jedním za základních předpokladů pro úspěšné dosažení [[Cíle udržitelného rozvoje|Cílů udržitelného rozvoje]]. Dohoda z Addis Abeby je nicméně také důležitá pro boj proti globální změně klimatu, její závěry se tak promítnou i do pařížské klimatické konference. V závěrečném článku přijatého dokumentu je pak přislíbeno zvážení potřeby uspořádat navazující konferenci do roku 2019.<ref>http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/CONF.227/L.1</ref>
== Odkazy ==


=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />


== Další zdroje ==
=== Další zdroje ===
*http://www.un.org/millenniumgoals/
*http://www.un.org/en/ecosoc/about/mdg.shtml
*http://www.un.org/en/ecosoc/about/mdg.shtml
*http://www.undp.org/content/undp/en/home/mdgoverview/mdg_goals/post-2015-development-agenda/
*http://www.undp.org/content/undp/en/home/mdgoverview/mdg_goals/post-2015-development-agenda/
*http://www.myworld2015.org/
*http://www.myworld2015.org/
*https://www.mzv.cz/oecd.paris/cz/zpravy_udalosti_aktuality/cr_se_stane_clenem_vyboru_pro_rozvojovou.html
*https://www.mzv.cz/oecd.paris/cz/zpravy_udalosti_aktuality/cr_se_stane_clenem_vyboru_pro_rozvojovou.html
== Odkazy ==


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Řádek 28: Řádek 86:
*[http://www.un.org/en/ecosoc/about/mdg.shtml Rozvojová agenda po roce 2015 a Rozvojové cíle tisíciletí na stránkách OSN]
*[http://www.un.org/en/ecosoc/about/mdg.shtml Rozvojová agenda po roce 2015 a Rozvojové cíle tisíciletí na stránkách OSN]


[[Kategorie:Dokumenty udržitelného rozvoje]]
*[https://sustainabledevelopment.un.org/sdgsproposal Předběžné návrhy pracovní skupiny na Cíle udržitelného rozvoje]
 
 
[[Kategorie:OSN]] [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[Kategorie:Globalizace]]
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]
[[Kategorie:Mezinárodní politika UR]]
 
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
{{MOSUR}}

Aktuální verze z 1. 12. 2020, 13:13

Rozvojová agenda po roce 2015 (Post-2015 Development Agenda) je chystaný koncept cílů, dohod a závazků, týkající se udržitelného rozvoje, kterou připravuje Organizace spojených národů (OSN). Tato koncepce vzniká současně s etablováním Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals - SDGs), které navazují na Rozvojové cíle milénia (Millennium Development Goals - MDGs).

Návaznost na Rozvojové cíle milénia[editovat | editovat zdroj]

Osm Rozvojových cílů milénia se stalo důležitým milníkem v národních i globálních snahách o udržitelný rozvoj. Tato koncepce nejdůležitějších cílů udržitelného rozvoje napomohla k tomu, že si lidstvo uvědomilo a následně se pokouší řešit nejpalčivější problémy, kterým v současnosti čelí.[1] Přes značné úsilí pověřených orgánů OSN je dosažení těchto cílů velice problematické, v globálním měřítku nerovnoměrné a do roku 2015 nereálné. Ve snaze o dosažení některých bodů Rozvojových cílů milénia bude tedy potřeba pokračovat i poté.

V Závěrečném dokumentu schváleném v roce 2010 na Vrcholovém setkání Valného shromáždění OSN zaměřeného na Rozvojové cíle milénia (High-level Plenary Meeting of the General Assembly on the MDGs) je kladen požadavek na Generálního tajemníka OSN, aby začal pomýšlet na Rozvojovou agendu po roce 2015 a zahrnul svá doporučení ohledně zrychlení pokroku (co se týče Rozvojových cílů milénia) ve své výroční zprávě.

Implementace Cílů udržitelného rozvoje[editovat | editovat zdroj]

Závěry, které vzešly z Konference Rio+20 (Rio+20 Conference) záhajily mezivládní proces vedoucí k přípravám souboru Cílů udržitelného rozvoje. Podle vyjádření OSN panuje široká shoda v uvědomění si potřeby vzájemného propojení mezi oběma procesy (MDGs a SDGs) a jejich implementaci v jednu globální Rozvojovou agendu pro období po roce 2015, v jejímž centru bude stát udržitelný rozvoj.[2]

V návaznosti na úspěch při posuzování realizace MDGs prostřednictvím Výročního ministerského hodnocení (the Annual Ministerial Review - AMR)[3], byl také zde ustanoven dozorčí orgán v podobě Ekonomické a Sociální Rady (the Economic and Social Council - ECOSOC), který bude hrát hlavní roli v přípravách, implementaci a prosazování rozvojové agendy po roce 2015.[4] Kromě toho, byl zahájen dialog prostřednictvím Fóra pro rozvojovou spolupráci (Development Cooperation Forum - DCF)[5] o možných rysech obnoveného globálního partnerství pro rozvoj, jejich monitorování a rozdělení zodpovědnosti. Zástupci vlád, občanské společnosti, dobročinných organizací, akademické obce a soukromého sektoru jsou zapojeni do této diskuze, která rovněž zkoumá širší důsledky pro rozvojovou spolupráci v návaznosti na Rozvojovou agendu po roce 2015.

Skupina OSN pro systémové úkoly[editovat | editovat zdroj]

Generální tajemník zřídil Skupinu OSN pro systémové úkoly (the UN System Task Team) zaměřenou na Rozvojovou agendu po roce 2015. Předsedá mu Oddělení pro ekonomické a sociální záležitosti (the Department of Economic and Social Affairs) a Rozvojový program OSN (the United Nations Development Programme), ve skupině je sdruženo více než 60 úřadů a mezinárodních organizací působících při OSN.

Skupina pro systémové úkoly se v současnosti zaměřuje na analýzu globálního partnerství pro rozvoj a monitorování, indikátory a prostředky financování udržitelného rozvoje. Přidružená Skupina pro technickou podporu (the Technical Support Team), která byla zřízena pod křídly Skupiny pro systémové úkoly k tomu, aby zajistila včasné sblížení procesů týkající se SDGs a Rozvojové agendy po roce 2015, poskytuje vstupy do Otevřené pracovní skupiny (Open Working Group) Valného shromáždění zaměřené na SDGs,

Ve své první zprávě Generálnímu tajemníkovi v květnu 2012 (Realizing the Future We Want for All), popisuje Skupina pro systémové úkoly vizi pro Rozvojovou agendu po roce 2015 a navrhuje čtyři klíčové dimenze sestávající z ekonomického a sociálního rozvoje, udržitelného rozvoje životního prostředí a míru a bezpečí. Členové skupiny také připravují soubor 18 návrhů, které zkoumají jak mohou být rozdílná témata reflektována v novém rámci.

Skupina pro systémové úkoly vydala v březnu 2013 druhou zprávu zaměřenou na obnovené globální partnerství pro rozvoj A Renewed Global Partnership for Development. Tato zpráva navrhuje doporučení na klíčové dimenze a možný rozměr pro globální partnerství v období následujícím po roce 2015. Podává doporučení, že partnerství by mělo zahrnovat univerzální závazky ,,vyžadující akci" ze všech zemích, v souladu s jejich situací. Mělo by být vybudováno na již existujících závazcích jako jsou MDGs, Konzensu z Monterey (the Monterey Consensus), a Realizačního plán z Johannesburgu (the Johannesburg Plan of Implementation), za předpokladu, že bude rozšířen a posílen o konkrétní body, týkající se širokého množství globálních problémů, které před námi stojí v současné době.

Vrcholový panel významných osobností[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2012 Generální tajemník ustanovil svůj Vrcholový panel významných osobností (High‐Level Panel of Eminent Persons)[6] k zajištění poskytnutí informací a doporučení týkající se rozvojové agendy následující po roce 2015. Panelu předsedá prezident Indonésie a Libérie a ministerský předseda Velké Británie. Jeho 27 členů zahrnuje představitele ze soukromého sektoru, akademické sféry, občanské společnosti a místních úřadů. Po sérii setkání (New York, Londýn, Monrovia, Bali) předložil panel svou zprávu (A New Global Parnership: Eradicate Poverty and Transform Economies through Sustainable Development). V ní vytyčil 5 klíčových doporučení pro agendu po roce 2015:

  • Podpora potřebných (Leave No One Behind) - V návaznosti na MDGs dále odstraňovat diskriminaci, chudobu, zlepšovat životní podmínky.
  • Umístění udržitelného rozvoje do centra dění (Put Sustainable Development at the Core) - Podpora udržitelného rozvoje skrze principy zelené ekonomiky (Green economy)
  • Ekonomická transformace do všezahrnujícího růstu s dostatkem pracovních příležitostí (Transform Economies for Jobs and Inclusive Growth) - eliminace chudoby a podpora střední třídy skrze ekonomický rozvoj, upravit regulační pravidla, tak aby nesvazovala ale usnadňovala podnikání při respektování etických pravidel a závazných norem udržitelného rozvoje.
  • Podpora mírových a efektivních řešení a otevřených a zodpovědných veřejných institucí (Build Peace and Effective, Open and Accountable Public Institutions) - Prohlubování dialogu mezi vládami a jednotlivými subjekty občanské společnosti
  • Vytvoření nového globálního partnerství (Forge a new Global Partnership) - Jeden z nejdůležitějších úkolů (a zároveň nejobtížnějších); potřeba vytvořit novou dohodu, týkající se udržitelného rozvoje, která bude přijatelná pro všechny zúčastněné subjekty.

Jednání předcházející konferenci v Addis Abebě[editovat | editovat zdroj]

Diskuze zaměřené na Rozvojovou agendu po roce 2015 probíhají ve více než 70 zemích. Rozvojová skupina při OSN (The United Nations Development Group) vymezila soubor jedenácti tematických konzultací zaměřených na: konflikty a nestabilitu; vzdělání; udržitelnost životního prostředí; správu věcí veřejných; růst a zaměstnanost; zdraví; hladovění; potraviny a výživu; nerovnosti; populační vývoj; energii; vodu. Zpráva s předběžnými zjištěními z národních a tematických konzultací byla zveřejněna v březnu 2013.[7] Následně proběhlo mnoho výzkumů, které mapují současnou situaci a zabývají se možnými výhledy a návrhy opatření do budoucna. Jedním z nich je i celosvětově prováděný průzkum nazvaný MŮJ Svět (MY World).

V září 2013 bylo oznámeno datum setkání Mezinárodního sympózia zaměřeného na Rozvojovou agendu po roce 2015 a Cíle udržitelného rozvoje (International Symposium on the Post 2015 Agenda & The Sustainable Development Goals), které se mělo uskutečnit v australském Sydney. [8] To bylo ale následně zrušeno z důvodů snížení finanční podpory od australské vlády.[9]

V současné době probíhá v rámci OSN proces směřující k určení nového globálního rozvojového rámce, který nahradí v roce 2015 končící Rozvojové cíle milénia. Definování a etablování nových cílů a agendy je poměrně náročné (vzhledem k tomu, že je potřeba nalézt společný konzensus mezi jednotlivými členskými státy). Pro vytváření koncepce Rozvojové agendy po roce 2015 je pak stěžejní dialog mezi společenskými skupinami a aktéry (tzv. stakeholdery) z různých oblastí (zahrnující i sféru byznysu). [10]

19. července 2014 Otevřená pracovní skupina Valného shromáždění OSN na Cíle udržitelného rozvoje (the UN General Assembly's Open Working Group on Sustainable Development Goals - OWG) podala návrh na koncepci Cílů udržitelného rozvoje. Tento návrh obsahoval 17 cílů se 169 dílčími objekty pokrývající širokou škálu témat udržitelného rozvoje. Týkají se například problematiky eliminace chudoby a hladu, zlepšení zdraví a vzdělání, směřování k udržitelnějším sídlům, boje proti změně klimatu, ochrany oceánů a lesů. [11]

Konkrétní cíle jsou pak zveřejněny zde. Dne 4. prosince 2014 Valné shromáždění OSN přijalo souhrnnou zprávu generálního tajemníka s názvem Cesta k důstojnosti 2030: ukončení chudoby, přeměna života a ochrana planety (The road to dignity by 2030: ending poverty, transforming all lives and protecting the planet), která apeluje na to, že etablování Rozvojové agendy po roce 2015 a Cílů udržitelného rozvoje by mělo reflektovat tyto návrhy. [12] Aktuální informace jsou zveřejňovány na platformě OSN zabývající se udržitelným rozvojem (zde).

Důležitým aspektem pro další aktivity směřující k implementaci globálního rozvojového rámce je vazba na financování rozvoje a jeho způsob. Významným impluzem pro další rozvojovou spolupráci, bude v pořadí již třetí Mezinárodní konference o financování rozvoje (International Conference on Financing for Development), která se bude konat 13. - 16. července 2015 v etiopské Addis Abebě. Zúčastní se jí významní političtí zástupci z mnoha zemí, hlavy států, ministři financí, zahraničních věcí, stejně jako všichni relevantní stakeholdeři z řad institucí, nevládní organizace a subjekty podnikatelského sektoru. Výsledky konference se budou reflektovat v dalším mezivládním jednání a tvorbě výsledného konzensu a měly by tak představovat významný příspěvek k rozvoji a podpoře realizace rozvojové agendy po roce 2015. [13]

Globální změna klimatu má značný vliv na rozvojovou problematiku, vazba na klimatická vyjednávání je součástí tvorby Rozvojové agendy a Cílů udržitelného rozvoje. ,,Společná akce proti klimatické změně se pravděpodobně stane jedním z SDGs. Bude to ale téma, které bude diskutováno i mimo agendu SDGs. Diskuse naváží na úspěšný klimatický summit 2014, svolaný generálním tajemníkem a na 20. konferenci stran (COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) v Limě na konci loňského roku a upínat se budou ke konferenci COP-21 v Paříži v prosinci 2015."[14]

Shody na konečné podobě této agendy a koncepce Cílů udržitelného rozvoje zatím nicméně dosaženo nebylo a proces definování a úprav stále probíhá. Delegáti z různých zemí vyjádřili názory na konkrétní aspekty toho, čeho by měly tyto cíle dosáhnout. Pro finalizaci koncepce Cílů udržitelného rozvoje a Rozvojové agendy po roce 2015 pak budou důležitá jednání a závěry konference OSN v New Yorku, která se uskuteční v září 2015.[15] Česká republika se na aktivitách mezinárodního společenství v této oblasti také podílí. V nedávné době došlo v ČR k restrukturalizaci Rady vlády pro udržitelný rozvoj, která plní mj. funkci poradního orgánu vlády pro směřování k udržitelnému rozvoji České republiky.[16]

Pro lepší orientaci v problematice udržitelného rozvoje a komunikaci vazeb mezi jejími jednotlivými aspekty (klimatická vyjednávání, Rozvojová agenda po roce 2015, Cíle udržitelného rozvoje) vypracovala Organizace spojených národů komunikační strategii 2015: Time for Global Action (na jejíž stránkách je možné se přihlásit k odběru newsletteru), která si klade za cíl sjednotit postup celého systému OSN vůči veřejnosti, médiím, politikům, nevládním organizacím a dalším hráčům a napomoci úspěšným výsledkům. [17]

Výsledky konference v Addis Abebě[editovat | editovat zdroj]

Konferenci předcházely mnohé diskuze v různých zemích i na mezinárodní úrovni. V České republice uspořádalo FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci spolu se sdružením Glopolis diskuzní panel a besedu ,,k mezinárodní konferenci o financování rozvoje v Addis Abebě". Jedním z hlavních témat předkonferenčních setkání bylo především hodnocení současného stavu Rozvojové spolupráce. Pozornost byla věnována také širším souvislostem a aktuálním tématům, např. jak agenda konference v Addis Abebě souvisí s mezinárodní migrací, jak snížit daňové úniky a přivést tak do rozvojových zemí více peněz.

Po četných jednáních (oficiálních i kuloárních) bylo na konferenci nakonec dosaženo dohody. Jejím výsledkem je zpráva Akční agenda z Addis Abeby Addis Ababa Action Agenda. Tato dohoda obsahuje přes sto opatření, která se zabývají zdroji financování a možnostmi spolupráce v četných oblastech - jako je vývoj nových technologií, věda, inovace, obchod či budování kapacit. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun dosažení dohody přivítal a řekl, že: „je to důležitý krok pro zajištění udržitelné budoucnosti. “[18] Konference se stala důležitým mezníkem rozvojové pomoci. Poprvé totiž byla věnována větší pozornost mezinárodním finančním operacím a daňovým únikům z rozvojových zemí, kterých se dopouštějí zahraniční firmy, které v nich podnikají. Zamezení (nebo alespoň výrazné omezení) úniku zdrojů by bylo významným přínosem pro lokální ekonomiky rozvojových zemí. Zároveň by mohlo vést k omezení potřeby přímé finanční pomoci ze strany členských států OSN.

Státy se v dohodě také znovu zavázaly k poskytování rozvojové pomoci (ODA) zejména nejchudším státům a k rozšíření spolupráce Jih-Jih.[19] Efektivní financování rozvojové agendy je totiž jedním za základních předpokladů pro úspěšné dosažení Cílů udržitelného rozvoje. Dohoda z Addis Abeby je nicméně také důležitá pro boj proti globální změně klimatu, její závěry se tak promítnou i do pařížské klimatické konference. V závěrečném článku přijatého dokumentu je pak přislíbeno zvážení potřeby uspořádat navazující konferenci do roku 2019.[20]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ http://www.un.org/millenniumgoals/
  2. ↑ http://www.un.org/en/ecosoc/about/mdg.shtml
  3. ↑ http://www.un.org/en/ecosoc/amr/index.shtml
  4. ↑ http://www.un.org/en/ecosoc/
  5. ↑ http://www.un.org/en/ecosoc/dcf/index.shtml
  6. ↑ http://www.post2015hlp.org/
  7. ↑ http://www.undg.org/.
  8. ↑ http://www.sdgp2015.com/
  9. ↑ https://www.linkedin.com/groups/Cancellation-International-Symposium-on-Sustainable-6500592.S.5872860530124812292
  10. ↑ https://www.unglobalcompact.org/issues/partnerships/post_2015_development_agenda.html
  11. ↑ https://sustainabledevelopment.un.org/content/documents/4538pressowg13.pdf
  12. ↑ http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/69/700&Lang=E
  13. ↑ http://www.un.org/esa/ffd/overview/third-conference-ffd.html
  14. ↑ http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1967
  15. ↑ http://sd.iisd.org/events/70th-session-of-the-un-general-assembly-unga-70/
  16. ↑ http://www.vlada.cz/cz/ppov/rada-vlady-pro-udrzitelny-rozvoj--120432/
  17. ↑ http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1967
  18. ↑ http://www.osn.cz/uspech-konference-v-addis-abebe/
  19. ↑ http://www.enviweb.cz/clanek/polit/103605/uspech-konference-v-addis-abebe
  20. ↑ http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/CONF.227/L.1

Další zdroje[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

ikona
Autor(ři): Petiška, Eduard, Jr .
Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Petiška, Eduard, Jr . Rozvojová agenda po roce 2015 [online]. Enviwiki, ; [citováno 21. 11.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Rozvojov%C3%A1_agenda_po_roce_2015&oldid=24872>



Tato stránka vznikla za podpory projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje

<!dočasně deaktivováno> </noinclude> -->

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Rozvojová_agenda_po_roce_2015&oldid=24872“