Environmentální postoje: Porovnání verzí
m (typo) |
m (typo) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Klasická psychologická literatura tvrdí, že [[w:cs:postoj|postoje]] sestávají ze 3 komponent: | Klasická psychologická literatura tvrdí, že [[w:cs:postoj|postoje]] sestávají ze 3 komponent: | ||
* kognitivní složky (myšlenky o objektu, které většinou zahrnují hodnocení) | *kognitivní složky (myšlenky o objektu, které většinou zahrnují hodnocení) | ||
* afektivní složky (pocity k objektu) | *afektivní složky (pocity k objektu) | ||
* konativní složky (popudy k chování a jednání okolo objektu). | *konativní složky (popudy k chování a jednání okolo objektu). | ||
Postoje jsou často zaměňovány s [ | Postoje jsou často zaměňovány s [[w:cs:Hodnoty|hodnotami]], domněnkami, názory, osobnostními normami a dispozicemi. I když jsou všechny tyto koncepty s postoji propojeny, můžeme mezi nimi najít důležité rozdíly ve významu.<ref>{{Citace monografie | ||
| příjmení = Výrost | | příjmení = Výrost | ||
| jméno = Jozef | | jméno = Jozef | ||
| Řádek 45: | Řádek 45: | ||
Studium environmentálních postojů je také důležité pro určení míry podpory environmentálních zásahů od veřejnosti. Takové výzkumy jsou pak využity politiky, lesními úředníky, supervizory parků a veřejných budov nebo koordinátory recyklování. | Studium environmentálních postojů je také důležité pro určení míry podpory environmentálních zásahů od veřejnosti. Takové výzkumy jsou pak využity politiky, lesními úředníky, supervizory parků a veřejných budov nebo koordinátory recyklování. | ||
Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální <ref name=":0" /> | Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální.<ref name=":0" /> | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
=== Interní odkazy === | ===Interní odkazy=== | ||
* [[Proměnné ovlivňující environmentální postoje]] | |||
* [[Environmentální hodnotová orientace]] | *[[Proměnné ovlivňující environmentální postoje]] | ||
*[[Environmentální hodnotová orientace]] | |||
===Reference=== | ===Reference=== | ||
<references /> | <references /> | ||
Verze z 23. 7. 2019, 07:09
Environmentální postoje (nebo také pro-environmentální postoje, anglicky – environmental attitudes) jsou definovány zájmem a starostí o životní prostředí nebo problémy životního prostředí. Posuzují se dle toho, zda jedinec hodnotí přírodní prostředí a jeho důležitost kladně či záporně.
Psychologická definice postojů
Klasická psychologická literatura tvrdí, že postoje sestávají ze 3 komponent:
- kognitivní složky (myšlenky o objektu, které většinou zahrnují hodnocení)
- afektivní složky (pocity k objektu)
- konativní složky (popudy k chování a jednání okolo objektu).
Postoje jsou často zaměňovány s hodnotami, domněnkami, názory, osobnostními normami a dispozicemi. I když jsou všechny tyto koncepty s postoji propojeny, můžeme mezi nimi najít důležité rozdíly ve významu.[1]
Zkoumání environmentálních postojů
Jedním z nejintuitivnějších důvodů, proč je důležité zkoumat environmentální postoje, je, že by mohly ovlivňovat chování jednotlivců. Jenže vztah mezi postoji a následným chováním je nejasný. Některé studie prokázaly silné propojení mezi postoji a proenvironmentálním chováním jiné však takovouto spojitost nenalezly [2]
Jedním z možných vysvětlení pro tento rozpor ve vědeckých výsledcích může být využívání různých metod pro sběr údajů o chování jedinců. Existuje totiž silná souvislost mezi postoji a chováním, které popisují samotní respondenti, oproti chování, které je pozorováno výzkumníky. Dalším vysvětlením může být zkoumání specifických a obecných postojů a jejich vliv na specifické a obecné chování. Obecné postoje více působí na obecné chování, zatímco specifické postoje zase na jednotlivé specifické jednání.
Ale ukazuje se, že i některé specifické environmentální postoje, které predikují specifické chování, mohou předvídat i některé obecné vzorce chování. To proto, že při ovlivnění jednoho specifického druhu chování se k němu přiřadí nějaké podobné chování. Pro příklad: recyklování může být prvním krokem k dalšímu přiřazenému chování, jako kompostování a následně snahu šetrně nakládat s odpady.
Studium environmentálních postojů je také důležité pro určení míry podpory environmentálních zásahů od veřejnosti. Takové výzkumy jsou pak využity politiky, lesními úředníky, supervizory parků a veřejných budov nebo koordinátory recyklování.
Velkým problémem při měření postojů však může být zkreslení odpovědí respondenty, aby byli vnímáni výzkumníky jako sociálně žádoucnější. Vzhledem k tomu, že jedinci vidí pro environmentální postoje a chování jako sociálně žádoucí a většina měření probíhá na základě sebe-popisu, respondenti mohou poskytnout odpovědi, které jsou zkresleny na více pro-environmentální.[2]
Odkazy
Interní odkazy
Reference
- ↑ VÝROST, Jozef; SLAMĚNÍK, Ivan. Sociální psychologie. 2., přepracované a rozšířené vydání. vyd. Praha: Grada, 2008. 416 s. ISBN 978-80-247-1428-8.
- ↑ 2,0 2,1 CLAYTON, Susan. The Oxford Handbook of Environmental and Conservation Psychology. Oxford, UK: Oxford University Press, 2012. ISBN 9780199733026.