Změny vzorců spotřeby
Klíčový problém pro příští léta představuje ale též hypotetická varianta postupného zvýšení životní úrovně v zemích, které dnes řadíme k rozvojovým. Z pravidel demografické transformace lze odvodit, že pokles růstu populace jde ruku v ruce s rozvojem ekonomik transformujících se států. Co ale znamená tato transformace pro životní prostředí?
Zvýší-li se industrializace, zvýší se také spotřeba zboží, surovin, energie, změní se zcela tzv. vzorce spotřeby. I velmi početné populace v rozvojových zemích dnes spotřebovávají zlomky energie a surovin a produkují zlomky odpadů a skleníkových plynů, než industrializované ekonomicky rozvinuté státy. Vzorce spotřeby obyvatel těchto států se významně kvantitativně i kvalitativně liší od našich. Změna vzorců spotřeby v globálním měřítku směrem ke „konzumerizmu“ by znamenala drastické (i když určitě postupné) zvýšení nároků na prostředí, ať už ho pokládáme za zdroj surovin nebo za asimilační a detoxikační mechanismus pro naše emise a odpady. Vize vyspělého industriálního a populačně stabilizovaného světa musí s tímto problémem rozhodně počítat. Primárním problémem budoucnosti však bude, jak a čím se bude narůstající populace člověka živit.
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>
