Ekologická stopa: Porovnání verzí

Požadavky lidí na ekosystémové služby se neustále zvyšují a mnohé naznačuje tomu, že tyto požadavky možná přesahují regenerační schopnost a absorpční kapacitu biosféry. Limitujícím faktorem lidského rozvoje se tak stále více stává produktivita přírodního kapitálu. Je proto třeba vytvořit standardizované způsoby měření, které by sledovaly požadavky lidí na regenerační schopnost a absorpční kapacitu pro odpady v rámci biosféry a také dostupnost této regenerační schopnosti, resp. absorpční kapacity. Jedním z takovýchto standardizovaných způsobů měření je ekologická stopa, která vyjadřuje míru lidského přivlastnění si ekosystémových produktů a služeb z hlediska množství bioproduktivní půdy a plochy moří, které jsou třeba k poskytování těchto služeb.

[[Ekologická stopa]] vyjadřuje nároky lidských aktivit na obnovitelnou kapacitu [[biosféra|biosféry]]. Vychází tak z jednoduchého předpokladu dlouhodobé ekologické udržitelnosti, že biologické zdroje nemohou být využívány rychleji, než se obnovují. Jedná se v podstatě o typ účtu, nikoliv však vedeného v penězích, ale v přírodních prostorových jednotkách. Výsledkem tohoto ekologického účetnictví jsou účty ekologické stopy a biokapacity. Vzájemným porovnáním dostupné nabídky biologicky produktivních ploch a poptávky po spotřebě produktů biologického původu je možné zhodnotit udržitelnost dané socioekonomické jednotky, například domácnosti, města či státu.  

O ekologické stopě lze tedy hovořit jako o nástroji „[[ekologické účetnictví|ekologického účetnictví]]“. Zatímco běžné účetnictví používá pro zobrazení stavů, toků a výsledků určité činnosti peněžní jednotky, ekologická stopa pracuje s plošnými jednotkami biologicky produktivní země (v tomto případě [[globální hektar|globálními hektary]] - gha). Plošné jednotky jsou v případě „zeleného účtování“ alternativou k peněžní hodnotě či hmotnosti materiálů protékajících ekonomikou. Převedeme-li přírodní zdroje na odpovídající plochu biologicky produktivní země, což je podstatou analýzy ekologické stopy, získáme uchopitelnou a vysoce relevantní jednotku.

Ukazatel a účty ekologické stopy a biokapacity jsou v současnosti rozvíjeny zejména organizací [[wikipedia:en:Global Footprint Network]] (GFN 2008) a jejími partnerskými organizacemi.

*EWING, B. S., GOLDFINGER, M., WACKERNAGEL, M., STECHBART, S. M., RIZK, A. REED,  KITZES, J. (2008). The Ecological Footprint Atlas 2008. Global Footprint Network, Oakland.

*GFN (2008). Calculation methodology for the National Footprint Accounts, 2008 edition. Global Footprint Network, Oakland.  

*IIASA (2000). Global Agro-ecological zones assessment: methodology and results. International Institute for Applied Systems Analysis, Laxenburg,

*IPCC (2007). Climate Change 2007: Synthesis Report. Contribution of Working Groups I, II and III to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Geneva.

*SEI (2005). Reducing Wales´ Ecological Footprint. A resource accounting tool for sustainable consumption. Stockholm Environment Institute, York.  

[http://www.footprintnetwork.org Global Footprint Network], síť organizací zabývajících se ekologickou stopou, odkazy, metodika, příklady, rejstřík, atd.

[http://www.bestfootforward.com Best Foot Forward], organizace sídlící v anglickém Oxfordu a zabývající se výpočtem ekologické stopy na různých úrovních.

[http://www.ekostopa.cz/ Stránky Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR)], ekologická stopa města, ekologická stopa ve výuce, místní udržitelný rozvoj.