123
editací
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
a životnímu prostředí. Podpořeno navíc vírou v tom, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť pravé | a životnímu prostředí. Podpořeno navíc vírou v tom, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť pravé | ||
křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). | křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). | ||
Na druhou stranu však v knize knih nalezneme i druhou pasáž o stvoření člověka, stojící hned za tou první, ovšem s poněkud jiným náladěním. Dočítáme se tu totiž, že člověk byl stvořen jako "prach ze země" (Gn:2,7). Čili v tomto druhém vysvětlení stvoření již člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, jako jakýsi polobůh, ale jako bytost, jako každý jiný tvor, jež je pouhým prachem a ničím víc (ne ve smyslu materiálu, ale ve smyslu kvality). Jan Sokol ve své stati ve sborníku Demokracie a ústavnost hovoří o tomto ponechání dvou kontradikotorických příběhů stvoření vedle sebe jako o velké odvaze starozákonních učenců a jako o příkladu praxe, která je skutečně demokratická a pluralitní. Právě mnohé dvojznačnosti v bibli, včetně této nejzásadnější (jde tu o charakteristiku člověka v jeho celkovosti), považuje za důvod toho, proč je bible stále tak živou knihou. | Na druhou stranu však v knize knih nalezneme i druhou pasáž o stvoření člověka, stojící hned za tou první, ovšem s poněkud jiným náladěním. Dočítáme se tu totiž, že člověk byl stvořen jako "prach ze země" (Gn:2,7). Čili v tomto druhém vysvětlení stvoření již člověk nevystupuje jako vládce nad přírodou, jako jakýsi polobůh, ale jako bytost, jako každý jiný tvor, jež je pouhým prachem a ničím víc (ne ve smyslu materiálu, ale ve smyslu kvality). [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Sokol Jan Sokol] ve své stati ve sborníku Demokracie a ústavnost hovoří o tomto ponechání dvou kontradikotorických příběhů stvoření vedle sebe jako o velké odvaze starozákonních učenců a jako o příkladu praxe, která je skutečně demokratická a pluralitní. Právě mnohé dvojznačnosti v bibli, včetně této nejzásadnější (jde tu o charakteristiku člověka v jeho celkovosti), považuje za důvod toho, proč je bible stále tak živou knihou. | ||
Dále pak ve starém i novém zákoně nalezneme mnohé příklady, které vyjadřují, že člověk má soucítit s ostatním stvořením, že se o něj má starat: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) | Dále pak ve starém i novém zákoně nalezneme mnohé příklady, které vyjadřují, že člověk má soucítit s ostatním stvořením, že se o něj má starat: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." (Př 12:10) "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) | ||
Jedním z velkých praktiků, který chápal přírodu jako Boží stvoření byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Známé jsou jeho motlitby, v nichž všechno stvoření oslovuje bratře či sestro. Sv.František ve svém Chavlozpěvu stvoření mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." Ti všichni jsou Boží stvoření a mají za to Boha chválit. V některých řádových komunitách, u nás např. františkáni či kapucíni, kteří vykovávají řeholní život v duchu Františkova "bratrského společenství se všemi tvory" (viz např. http://www.kapucini.cz/). | Jedním z velkých praktiků, který chápal přírodu jako Boží stvoření byl [http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_z_Assisi František z Assisi]. Známé jsou jeho motlitby, v nichž všechno stvoření oslovuje bratře či sestro. Sv.František ve svém Chavlozpěvu stvoření mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." Ti všichni jsou Boží stvoření a mají za to Boha chválit. V některých řádových komunitách, u nás např. františkáni či kapucíni, kteří vykovávají řeholní život v duchu Františkova "bratrského společenství se všemi tvory" (viz např. http://www.kapucini.cz/). |
editací