165
editací
Littering: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
== Basilejská studie == | == Basilejská studie == | ||
STUDIE UNIVERZITY V BAZILEJI VYPRACOVANÁ V RÁMCI PROGRAMU „ČLOVĚK, SPOLEČNOST A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ“ (MENSCH, GESELLSCHAFT UND UMWELT = MGU) | |||
Cílem průzkumu bylo ukázat na všeobecné vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech | |||
a kvantitativně je vyhodnotit. | |||
Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků nacházejících se přímo na místě. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů (graf A a/). Na jednotlivých stanovištích se vyskytly v závislosti na jejich konkrétním užívání a denní době relativně velké rozdíly (tab. 4). | |||
Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty, přičemž však poměry jednotlivých skupin mezi stanovišti částečně silně variovaly (graf A b)); tab. 11, 12, 13, 17). Skladba odpadků nacházejících se v odpadkových koších a skladba odpadu odhozeného na zem byla srovnatelná. | |||
Nejvyšší podíly znečištění (51,5%) tvořily jednorázové obaly a nápojové obaly z rychlého občerstvení (nápojové obaly a Take-away). Variabilita mezi jednotlivými stanovišti však byla velká (viz tab. 17) a činila od 18% na Rue de St. Laurent v Lausanne do 84% v Marktgasse | |||
v Bernu. | |||
Přes dominanci obalů z rychlého občerstvení je nutné zabývat se při dalším zpracování problému také tématem papíru (v podstatě noviny distribuované zdarma) a dále významné frakce z rubriky „různé“ (např. cigaretové krabičky). | |||
Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností, jak odpad zdarma zlikvidovat (tab. 4). Příkladem je Rheinbord v Bazileji. I přes nejvyšší hustotu odpadních košů zde bylo na zem odhozeno 69% odpadu. Současně bylo 96% odpadních košů poloprázdných nebo zcela nepoužitých. | |||
Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadu dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, která dosáhla na bazilejském předměstí Steinenvorstadt podíl ve výši 67% a v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Tato vysoká průměrná hodnota je však vyvozena z měst Bazilej a Curych, zatímco města Bern, Lausanne a Illnau-Effretikon vykazovala v této litteringové frakci jen nízké kvóty. „Nákupní tašky“ měly s celkovým průměrným podílem ve výši 4,9% jen malý význam | |||
a významného podílu dosáhly jen na náměstí Waisenhausplatz s hodnotou 17% (tab.12, 13, 14). | |||
videnská studie | |||
Znečištění životního prostoru odhozeným odpadem představuje odpuzující vjem, v mnohých případech dokonce ohrožení životního prostředí. V každém případě je sbírání těchto odpadků nacházejících se na velké ploše úkolem vyžadujícím velké pracovní úsilí a finanční náklady pro firmy zabývající se úklidem komunikací a další úklidové služby. Aby bylo možné prozkoumat příčiny tohoto problému, bylo z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně | |||
a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. | |||
5.2 Metodika | |||
Ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona bylo po 4 po sobě následující dny (středa až sobota) monitorováno vždy centrální náměstí, silně frekventovaná ulice s obchody, park v blízkosti centra města a velké nádraží. | |||
materiál. skupina podskupina mater. sk. litteringová skupina | |||
papír a karton papírové obaly - nápoje sklo skleněné obaly - nápoje | |||
papírové obaly – NE nápoje skleněné obaly - NE nápoje | |||
noviny střepiny skla | |||
hygienický papír sklo - ostatní | |||
reklamní materiál kovy plechovky - nápoje | |||
papír - ostatní kovové obaly – NE nápoje | |||
biogenní materiál zbytky jídla kovy - ostatní | |||
dřevo ostatní nerostné látky | |||
rostlinné látky různé textil | |||
psí (zvířecí) exkrementy neskladný odpad | |||
biogenní materiál - ostatní problematické látky | |||
žvýkačky "černý odpad" | |||
umělé hmoty PET nápojové láhve nedefinovatelné | |||
plastové pohárky cigarety cigaretové obaly | |||
umělohmotné obaly – NE nápoje cigarety (jednotlivé) | |||
vrstvené hmoty, např. Tetrapack cigarety (množství > 5) | |||
umělá hmota - ostatní | |||
Při vyhodnocování dat vyšlo najevo, že žádné město ve všech 4 oblastech provádění statistického šetření (náměstí, ulice, park a nádraží) nedopadlo skvěle. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila (graf F, G). Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad | |||
v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní. | |||
Graf E: Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť (koláčový graf viz originál) | |||
cigarety | |||
58,3% umělé hmoty | |||
11,6% biogenní materiál | |||
9,8% papír, karton | |||
8,8% sklo | |||
7,3% kovy | |||
3,9% různé | |||
0,5% | |||
Zdaleka největší podíl vyhozeného odpadu ve všech městech a na monitorovaných stanovištích (při kusově zaměřeném monitoringu) představují nedopalky cigaret (graf E). 58,3% spočítaného odpadu tvořily cigarety. Druhou nejčastější materiálovou skupinu tvoří „plastické hmoty“ (vzhledem k tomu, že se vyskytly, byly v této skupině evidovány také vrstvené hmoty), následovány „biogenním materiálem“ a materiálovou skupinou „papír & karton“. | |||
Co se týká velikosti pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v prvé řadě problém malých předmětů. 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky). Bere-li se v úvahu celková suma všech zaevidovaných kusů, zásadně v to nepočítaje cigaretové nedopalky, bylo to stále ještě 93,2% „malých“ částí. Tato skutečnost staví odpovědné úklidové služby před náročný a finančně nákladný úkol, který nebyl ve všech městech řešen se stejným úspěchem. | |||
Podíl volných odpadkových košů na zkoumaných stanovištích činil od 61% do 99%, | |||
s průměrem 87,5%. Praha vykazovala s průměrem 80,4% nejmenší kvótu volných odpadkových košů, Vídeň s 92,3% nejvyšší kvótu, následovala Barcelona (91,6%), Brusel (88,1%) a Frankfurt (85,1%). V Bruselu a v Praze vykazovaly ulice s obchody nejnižší kvótu volných odpadkových košů, neodrážela se však žádná korelace mezi disponibilitou odpadkových košů a typem stanoviště (graf I). | |||
Po transformaci do bazilejského systému se ukázalo, že ve vídeňské studii činil odpad | |||
z rychlého občerstvení („Take-away“ a „nápojové obaly“) s 52% největší podíl znečištění. | |||
Z tohoto počtu však „nápojové obaly“ představují v průměru jen 6%. Tento poměr mezi „nápojovými obaly“ a odpadem z občerstvení typu „Take-away“ byl na všech stanovištích relativně konstantní. Odpadky z rychlého občerstvení zaujímaly na všech stanovištích dominantní podíl na pohozeném odpadu. Litteringová frakce “noviny a reklamní materiál“ nepředstavovala se 7,4% (střední hodnota ze všech stanovišť) významný podíl. Největší podíl měla ve všech městech na ulicích s obchody. Spíše nižší podíl představovaly „nákupní tašky“ se 7,4% z celkového množství, které na všech stanovištích vykazují zcela konstantní poměr. | |||
Poznatky a závěry bazilejské studie: | |||
o Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Při namátkovém testování odhozeného odpadu nebyly nalezeny žádné domovní odpadky. Výskyt povalujících se odpadků nelze vysvětlit tím, že byly zavedeny poplatky za pytle s odpadem. | |||
o Porovnání dat ukazuje, že littering je problémem, který je závislý na typech stanovišť. Souvislosti musejí být nicméně ještě dále zpracovávány, je však jasné, že opatření vedoucí k nápravě musejí odpovídat jednotlivým typům stanovišť. | |||
o Littering není primárně problémem stávající disponibility odpadkových košů. Muselo by se však zkoumat, jaké dopady má umístění, počet a design odpadkových košů. | |||
Závěry vídeňské studie: | |||
o Na monitorovaných stanovištích různých měst bylo nalezeno rozdílné množství odhozeného odpadu. Přitom se projevily velké rozdíly ve struktuře materiálu mezi jednotlivými městy. Přitom se signifikantně odlišovaly zejména materiálové skupiny „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“. | |||
o Dále vyšlo najevo, že určité druhy odpadu (podskupiny), které zaujímají velký prostor ve veřejných diskuzích (např. žvýkačky, zvířecí exkrementy), přispívají do problematiky litteringu co do počtu kusů jen velmi málo. | |||
o Ve všech městech a monitorovaných oblastech byly nedopalky cigaret zdaleka nejčastěji odhozeným odpadem. Vzhledem k jejich malé velikosti a relativně rychlé biologické rozložitelnosti je povědomí obyvatelstva o tomto problému zřejmě obzvlášť málo vyhraněné. | |||
o U formy monitoringu prováděného vídeňskou studií (počítání všech na zem odhozených předmětů nezávisle na jejich velikosti) poskytly kusy odpadu přiřazené jako obaly celkově jen malý příspěvek. Počet odhozených nápojových obalů vykazoval při zohlednění všech zaevidovaných předmětů velké rozdíly mezi jednotlivými městy. | |||
V transformovaných záznamech však procentuální podíl nápojových obalů vykazoval nižší variabilitu. | |||
o Ve vztahu k velikosti jednotlivých kusů pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je | |||
v první řadě problémem malých předmětů: 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky). Uvažujeme-li celkovou částku všech zaznamenaných kusů v zásadě bez nedopalků cigaret, bylo to stále ještě 93,2% „malých“ součástí. Tato skutečnost staví odpovědné úklidové služby před náročný a finančně nákladný úkol, který není možné vyřešit ve všech městech stejně úspěšně. | |||
Společné závěry: | |||
o Přes jisté rozdíly vykázaly tyto hodnoty částečně také velké analogie. Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle bazilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky | |||
z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat. | |||
o Vysoké hodnoty ve frakci „noviny a reklamní materiál“ zjištěné bazilejskou studií nebyly podepřeny zjištěními z evropských měst, kde činily jen bezvýznamnou část zvící cca 6%. | |||
V průměru tato litteringová frakce nepředstavuje dominantní faktor, v určité době a na určitých místech se může stát hlavní frakcí. Tento případ by mohl nastat především | |||
v párty-zónách a částečně také v průchozích zónách, kde jsou distribuovány letáky | |||
a noviny zdarma. | |||
o Oba průzkumy byly prováděny v letních měsících. Výsledky obou studií ukazují, že odpadky byly odhazovány na zem během celého období monitoringu, které v bazilejské studii sahalo od začátku července do začátku října a ve vídeňské studii od poloviny července do poloviny září. Bazilejská studie nicméně ukazuje mírnou tendenci, která svědčí o tom, že kolem podzimu je odhazováno méně odpadků, což bylo evidentní na menším množství odpadu v Lausanne, kde byl statistický průzkum prováděn na podzim. Protože se však podmínky jednotlivých stanovišť v mnoha bodech lišily (počasí, roční období, sloučení jednotlivých typů stanovišť atd.), nelze tuto tendenci bezpečně doložit. | |||
10. ZPŮSOBY CHOVÁNÍ A OPATŘENÍ | |||
10.1 Návrh opatření | |||
Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být v zásadě rozdělena do čtyř skupin: | |||
o opatření vedoucí k uvědomělosti občanů a jejich informovanosti | |||
o opatření motivující k neodhazování odpadků na zem | |||
o represivní opatření | |||
o internalizace externích nákladů za účelem odstranění odpadu (pravdivý obraz o všech skutečně vynaložených nákladech) | |||
Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných opatření (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. „Správnou uvědomělost“ je nutno podporovat motivačními systémy (snazší vracení nápojových obalů, soutěže atd.). U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu). Pro trvalé řešení problému litteringu je zpravidla účelná kombinace | |||