7 218
editací
m (added Category:Projekt Udržitelný rozvoj na místní úrovni using HotCat) |
Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobn%C3%AD digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozlo%C5%BEiteln%C3%BD odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie. | Bioplynová stanice je technologické zařízení využívající procesu [[wikipedia:cs:Anaerobn%C3%AD digesce|anaerobní digesce]] ke zpracování [[wikipedia:cs:Biologicky rozlo%C5%BEiteln%C3%BD odpad|bioodpadu]], případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Hlavním produktem anaerobní digesce je [[wikipedia:cs:Bioplyn|bioplyn]], který lze využít jako alternativní zdroj energie. | ||
[[Image:Bioplynova stanice Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]] | == Hlavní princip bioplynových stanic == | ||
Jedná se o zařízení, jejichž hlavním procesem a účelem je přeměna substrátů ze zemědělství, čistírenských kalů či biologicky rozložitelných odpadů na výstup, tzv. bioplyn. Jeho energetický potenciál je možné využít buď přímo v lokalitě bioplynové stanice, nebo skrze distribuční kanál přesunout na místo spotřeby (Česká bioplynová asociace, 2014). V obecné rovině se vstupům do procesu přeměny na bioplyn říká biomasa. Do této kategorie spadá veškeré hmota organického původu, která může být ve formě dendromasy (dřevní biomasa), fytomasy (zemědělské plodiny, rostliny) a biomasy živočišného původu (Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2013). | |||
Biomasa jako významný obnovitelný zdroj dostala své významné místo díky evropské politice zaměřené na hospodářský růst, který je podpořen formou inovací do alternativních zdrojů a udržitelné a konkurenceschopné energeticky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES určila cíl zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU na 20 % do roku 2020 a biomasa v tomto směřování má zásadní pozici.<ref>{{Citace elektronické monografie | |||
| příjmení = Evropský parlament a Rada | |||
| jméno = | |||
| titul = Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES | |||
| url = https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32009L0028&from=EN | |||
| vydavatel = | |||
| místo = | |||
| datum vydání = 2009 | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
}}</ref> | |||
Česká republika je dle dat z roku 2014 na pátém místě za Německem, Itálií, Švýcarskem a Francií v produkci elektřiny z bioplynu.<ref name=":0">{{Citace periodika | |||
| příjmení = | |||
| jméno = | |||
| titul = Strategická výzkumná agenda oboru bioplyn | |||
| periodikum = Česká bioplynová asociace | |||
| datum = | |||
| ročník = | |||
| číslo = | |||
| strany = | |||
| url = https://www.czba.cz/files/ceska-bioplynova-asociace/uploads/files/SVA_CzBA_2014_FINAL.pdf | |||
}}</ref> | |||
Vzhledem ke zkušenostem zahraničních firem se stavbou bioplynových stanic jsou stanice v České republice založené na technice zejména z německy mluvících sousedních zemí.<ref name=":0" /> | |||
Od roku 2020 se změnila pravidla finanční podpory bioplynových stanic. Do té doby Energetický regulační úřad rozlišoval dvě kategorie – zemědělské a odpadové bioplynové stanice. Vyšší podpora byla dříve směřována k zemědělským bioplynovým stanicím, které byly označeny jako AF1, které zpracovávají primární energetické suroviny. Kategorie AF2 byla pro tzv. odpadové bioplynové stanice a byla jim přiřazena nižší podpora. Obě kategorie byly sjednoceny do jedné, AF, která je na úrovni předchozí AF1.<ref>{{Citace elektronické monografie | |||
| příjmení = Škrdlíková | |||
| jméno = Helena | |||
| titul = Zajímej.se | |||
| url = https://zajimej.se/zemedelske-bioplynove-stanice-konecne-mohou-prijimat-ke-zpracovani-i-bioodpady/ | |||
| datum vydání = 2020-05-26 | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
| jazyk = cs | |||
}}</ref> | |||
== Zemědělské bioplynové stanice == | |||
Hojně rozšířené jsou zemědělské bioplynové stanice. Příkladem může být Jihočeský kraj, kde jsou zastoupeny 77 %.<ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| příjmení = | |||
| jméno = | |||
| titul = Mapa bioplynových stanic | |||
| periodikum = Česká bioplynová asociace | |||
| url = https://www.czba.cz/mapa-bioplynovych-stanic.html | |||
| jazyk = cs | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
}}</ref> Jejich největším přínosem je podpora lokální ekonomiky a pozitivní vliv na stabilitu podniků v zemědělství.<ref>{{Citace elektronické monografie | |||
| příjmení = Sagapová | |||
| jméno = N. | |||
| příjmení2 = Cudlínová | |||
| jméno2 = Eva | |||
| titul = Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Region v rozvoji společnosti 2017 | |||
| url = https://www.researchgate.net/profile/Peter_Papso/publication/339739145_Analyza_novo_vynarajucich_sa_potrieb_deti_a_mladeze_jako_cesta_k_tvorbe_mladeznickej_politiky_na_urovni_obce/links/5e62185d45851516355213e6/Analyza-novo-vynarajucich-sa-potrieb-deti-a-mladeze-jako-cesta-k-tvorbe-mladeznickej-politiky-na-urovni-obce.pdf | |||
| vydavatel = Mendelova univerzita v Brně | |||
| místo = Brno | |||
| datum vydání = 2017 | |||
| datum přístupu = 2021-02-13 | |||
| kapitola = Vliv zemědělských bioplynových stanic na lokální ekonomiku - bioekonomika v rurálním prostředí | |||
}}</ref> | |||
Tyto stanice pomohu být obyvateli obcí vnímány negativně, ale výhody, které přináší hlavně v rámci energetické soběstačnosti a redukce emisí v lokalitě, tato negativa znatelně převyšují. Pro lokální ekonomiku také znamenají příležitost k budoucímu rozvoji.<ref name=":0" /> | |||
Základním předpokladem pro správný provoz zemědělských bioplynových stanic je vždy dostatek biomasy. Globální klimatická změna se projevuje i v rámci českého území, kdy se hospodáři stále častěji potýkají se suchými léty. Pro budoucí vývoj je pak zásadní otázkou, jakým směrem rozvíjet zemědělské bioplynové stanice v kontextu úbytku využitelné biomasy. Podíváme-li se na tento problém z pohledu přidané hodnoty, kdy biomasa zaujímá nejnižší stupeň, tak se nabízí transformace bioplynových stanic na tzv. biorafinérie, z nichž vstupy v podobě chemikálií a farmaceutik jsou na vyšším stupni vzhledem k přidané hodnotě (Sagapova & Buchtele, 2020).[[Image:Bioplynova stanice Lipa.jpg|right|Bioplynová stanice Lípa]] | |||
==Anaerobní digesce== | ==Anaerobní digesce== |