7 218
editací
Ekologicky šetrná vozidla: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
m (added Category:Sport a životní prostředí using HotCat) |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Mezi '''ekologicky šetrná vozidla,''' angl. '''green vehicle, eco-friendly vehicle''' patří vozidla, která do ovzduší produkují méně škodlivých látek než vozidla poháněná klasickým spalovacím (naftovým či benzinovým) motorem. | Mezi '''ekologicky šetrná vozidla,''' angl. '''[[w:en:Green vehicle|green vehicle]], eco-friendly vehicle''' patří vozidla, která do ovzduší produkují méně škodlivých látek než vozidla poháněná klasickým spalovacím ([[w:cs:Naftový motor|naftovým]] či [[w:cs:Benzínový motor|benzinovým]]) motorem. | ||
Za taková vozidla obecně považujeme vozidla využívající '''alternativní pohon''' nebo '''alternativní paliva.''' Za alternativní pohon je považován elektromotor nebo motor hybridní kombinující elektromotor se spalovacím motorem. Mezi alternativní paliva řadíme LPG (Liquid Petroleum Gas – zkapalněný ropný plyn), CNG (Compress Nature Gas – stlačený zemní plyn) a vodík. | Za taková vozidla obecně považujeme vozidla využívající '''alternativní pohon''' nebo '''alternativní paliva.''' Za alternativní pohon je považován elektromotor nebo motor hybridní kombinující elektromotor se spalovacím motorem. Mezi alternativní paliva řadíme [[w:cs:LPG|LPG (Liquid Petroleum Gas – zkapalněný ropný plyn]]), [[w:cs:Stlačený zemní plyn|CNG (Compress Nature Gas – stlačený zemní plyn]]) a [[Vodík a energie|vodík]]. | ||
== Alternativní pohon == | ==Alternativní pohon== | ||
[[Elektromobily]] jsou často vnímány jako automobily zcela ekologické a k životnímu prostředí šetrné. Je zde ale mnoho faktorů, které tento pohled minimálně upravují, v některých případech až vyvrací. | |||
Při výrobě '''lithium-iontové baterie''' do elektromobilu je spotřebováváno o min. 70% více CO2 než při výrobě konvenčního spalovacího motoru. Ve srovnání s automobilem na naftový motor trvá elektromobilu 10 let bezemisního fungování, než vykompenzuje tuto ekologickou zátěž způsobenou při samotné výrobě. V dnešní době přicházejí do výroby elektromobily s ještě většími bateriemi, než které byly testovány ve výzkumu spol. Bloomberg, což znamená, že jejich '''ekologická stopa''' se tím může zvýšit až na dvojnásobek. Navíc z odhadů světových zásob nerostných surovin vychází, že při pokračování současného trendu elektromobilů dojdou kolem roku 2030 zásoby kobaltu, který se také využívá na výrobu baterií. | Při výrobě '''lithium-iontové baterie''' do elektromobilu je spotřebováváno o min. 70% více CO2 než při výrobě konvenčního spalovacího motoru. Ve srovnání s automobilem na naftový motor trvá elektromobilu 10 let bezemisního fungování, než vykompenzuje tuto ekologickou zátěž způsobenou při samotné výrobě. V dnešní době přicházejí do výroby elektromobily s ještě většími bateriemi, než které byly testovány ve výzkumu spol. Bloomberg, což znamená, že jejich '''ekologická stopa''' se tím může zvýšit až na dvojnásobek. Navíc z odhadů světových zásob nerostných surovin vychází, že při pokračování současného trendu elektromobilů dojdou kolem roku 2030 zásoby kobaltu, který se také využívá na výrobu baterií. | ||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
Například tisíce tun niklu ročně sloužící k výrobě baterií do aut Toyota Prius je těženo v kanadském Ontariu, kde v širokém okolí továrny vznikla takzvaná mrtvá zóna, kde díky absenci jakéhokoliv života může NASA zkoušet měsíční vozidla. Vezmeme-li již zmíněnou Toyotu Prius jako nejznámější a nejrozšířenější hybridní vozidlo, zcela enviromentálně nešetrnou těžbou niklu to zdaleka nekončí. Vytěžený nikl je v kontejnerech přepravován do Evropy, kde je čištěn a dále přepravován do Číny, kde probíhá výroba niklové pěny, ta je konečně posílána do Japonska, kde dochází k finální výrobě baterie. Tato cesta kolem světa předchází vyrobení každé baterie, je tedy na zvážení, zda po takovémto výrobním procesu je ještě možné toto auto považovat za ekologicky šetrné. | Například tisíce tun niklu ročně sloužící k výrobě baterií do aut Toyota Prius je těženo v kanadském Ontariu, kde v širokém okolí továrny vznikla takzvaná mrtvá zóna, kde díky absenci jakéhokoliv života může NASA zkoušet měsíční vozidla. Vezmeme-li již zmíněnou Toyotu Prius jako nejznámější a nejrozšířenější hybridní vozidlo, zcela enviromentálně nešetrnou těžbou niklu to zdaleka nekončí. Vytěžený nikl je v kontejnerech přepravován do Evropy, kde je čištěn a dále přepravován do Číny, kde probíhá výroba niklové pěny, ta je konečně posílána do Japonska, kde dochází k finální výrobě baterie. Tato cesta kolem světa předchází vyrobení každé baterie, je tedy na zvážení, zda po takovémto výrobním procesu je ještě možné toto auto považovat za ekologicky šetrné. | ||
== Alternativní paliva == | ==Alternativní paliva== | ||
Mezi nejrozšířenější alternativní paliva patří '''LPG''', jedním z důvodů je fakt, že se jedná o nejsnáze dostupné alternativní palivo – v ČR až 900 čerpacích stanic disponuje právě tímto typem paliva. Motor fungující na zkapalněný ropný plyn nevylučuje dým, prach, saze, oxidy síry, olovo a produkuje méně oxidu uhelnatého a nespalitelných uhlovodíků. | Mezi nejrozšířenější alternativní paliva patří '''LPG''', jedním z důvodů je fakt, že se jedná o nejsnáze dostupné alternativní palivo – v ČR až 900 čerpacích stanic disponuje právě tímto typem paliva. Motor fungující na zkapalněný ropný plyn nevylučuje dým, prach, saze, oxidy síry, olovo a produkuje méně oxidu uhelnatého a nespalitelných uhlovodíků. | ||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
Vodíkový pohon se již rozšířil téměř do všech druhů dopravních prostředků, ať už ve formě prototypů, nebo sériových produktů. Existují vozidla, letadla i plavidla s vodíkovým pohonem. Nejrozšířenější jsou vodíkové automobily a vodíkové autobusy. V Evropě je „vodíkovou velmocí“ Německo. V České republice nejsou vodíková vozidla zatím moc rozšířena zejména proto, že se u nás nachází pouze jedna čerpací stanice, a to v Neratovicích, Ministerstvo dopravy ale v nejbližší době finančně podpoří výstavbu dalších. | Vodíkový pohon se již rozšířil téměř do všech druhů dopravních prostředků, ať už ve formě prototypů, nebo sériových produktů. Existují vozidla, letadla i plavidla s vodíkovým pohonem. Nejrozšířenější jsou vodíkové automobily a vodíkové autobusy. V Evropě je „vodíkovou velmocí“ Německo. V České republice nejsou vodíková vozidla zatím moc rozšířena zejména proto, že se u nás nachází pouze jedna čerpací stanice, a to v Neratovicích, Ministerstvo dopravy ale v nejbližší době finančně podpoří výstavbu dalších. | ||
== Reference == | ==Reference== | ||
<nowiki>http://www.hybrid.cz</nowiki> | <nowiki>http://www.hybrid.cz</nowiki> | ||