7 218
editací
BSK: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
úprava vzorečku do math, typo
m (typo) |
(úprava vzorečku do math, typo) |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Využití BSK == | == Využití BSK == | ||
BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí. <ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref>Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. | BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí.<ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref> Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. | ||
Pomocí BSK<sub>5</sub> lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standardní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK<sub>5</sub>. Po stanovení maximálního denního množství organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK<sub>5</sub>, v průměru se v Evropě pohybují okolo | Pomocí BSK<sub>5</sub> lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standardní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK<sub>5</sub>. Po stanovení maximálního denního množství organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK<sub>5</sub>, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600 mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20 mg/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s, ISBN 80-7066-530-0.</ref> | ||
Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod | Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1 mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8 mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref> | ||
== Doba inkubace == | == Doba inkubace == | ||
Celková BSK je závislá na době inkubace a její průběh může být časově náročný<ref name="Pitter"> </ref>. Přistoupilo se tedy k jednotné inkubační době 5 dní. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK<sub>5</sub> existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK<sub>7</sub>, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako například BSK<sub>2,5</sub> se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např. při terénních měřeních. | Celková BSK je závislá na době inkubace a její průběh může být časově náročný<ref name="Pitter"> </ref>. Přistoupilo se tedy k jednotné inkubační době 5 dní. Kromě nejrozšířenější pětidenní BSK<sub>5</sub> existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Poměrně častá je BSK<sub>7</sub>, rozšířená hlavně v severních zemích, která je praktická v tom, že celé sledování končí stejný den v týdnu, jako bylo započato, a tudíž ho lze použít kterýkoliv pracovní den. Kratší metody, jako například BSK<sub>2,5</sub> se v laboratořích příliš neujaly a užívají se hlavně při nedostatku času, např. při terénních měřeních. | ||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
== Stanovení BSK<sub>5</sub> == | == Stanovení BSK<sub>5</sub> == | ||
U vzorků, kde se očekává vyšší znečištění, je vhodné použít tzv. zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK<sub>5</sub> u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref> | U vzorků, kde se očekává vyšší znečištění, je vhodné použít tzv. zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK<sub>5</sub> u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref> | ||
[ | |||
<ref name="mendel"> Stanovení BSK<sub>5</sub> http://www.rybarstvi.eu/dok%20rybari/navody/BSK5.pdf</ref> | |||
Výpočet (bez ředění): <math>{\rm BSK_5} \; {\rm [mg/l]} = a-b </math> | |||
Výpočet (s ředěním): <math> {\rm BSK_5} = \frac{a-b-c(1-{\rm R})}{{\rm R}} </math> | |||
:a - koncentrace rozpuštěného kyslíku nultý den v mg/l | |||
:b - koncentrace rozpuštěného kyslíku po pěti dnech v mg/l | |||
:c - hodnota slepího pokusu zřeďovací vody v mg/l | |||
:R - ředění - poměr objemu vzorku k objemu připravené směsi vzorku se zřeďovací vodou<ref name="mendel"> Stanovení BSK<sub>5</sub> http://www.rybarstvi.eu/dok%20rybari/navody/BSK5.pdf</ref> | |||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||