7 218
editací
BSK: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
typo
(+kat) |
m (typo) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Biochemická spotřeba kyslíku (BSK)''' je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Slouží tedy jako je nepřímý ukazatel množství biologicky rozložitelných organických látek ve vodě. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK<sub>5</sub>, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů, za aerobních podmínek a při teplotě 20°C.<ref name="Pitter"> Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str, ISBN 80-7080-340-1.</ref> | |||
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Slouží tedy jako je nepřímý ukazatel množství biologicky rozložitelných organických látek ve vodě. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK<sub>5</sub>, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů, za aerobních podmínek a při teplotě 20°C.<ref name="Pitter"> Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str, ISBN 80-7080-340-1.</ref> | |||
BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou, a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK<sub>5</sub> srovnat s [[CHSK]], tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,5. Poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,3 poukazuje na zvýšenou přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter"> </ref> | BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou, a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK<sub>5</sub> srovnat s [[CHSK]], tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,5. Poměr BSK<sub>5</sub>:CHSK > 0,3 poukazuje na zvýšenou přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek.<ref name="Pitter"> </ref> | ||
== Využití BSK == | == Využití BSK == | ||
BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí. <ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref>Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. | BSK má nejčastější využití při stanovení organického [[znečištění vody]]. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standardní rozšířila do většiny zemí. <ref name="Wiki"> BSK<sub>5</sub> na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand</ref>Díky tomu jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. | ||
Pomocí BSK<sub>5</sub> lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standardní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK<sub>5</sub>. Po stanovení maximálního denního množství organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK<sub>5</sub>, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20mg/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s, ISBN 80-7066-530-0.</ref> | Pomocí BSK<sub>5</sub> lze například stanovit kapacity [[čistírna odpadních vod|čístíren odpadních vod]]. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standardní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK<sub>5</sub>. Po stanovení maximálního denního množství organických látek, které je čistírna schopna z vody odstranit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující. Odpadní vody mají velkou variabilitu BSK<sub>5</sub>, v průměru se v Evropě pohybují okolo 600mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20mg/l.<ref name="Wiki"> </ref><ref name="Lellák"> Lellák J., Kubíček F. (1991): Hydrobiologie. UK Praha, 257 s, ISBN 80-7066-530-0.</ref> | ||
Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref> | Samočistící schopnost vodních toků při [[eutrofizace|eutrofizaci]] lze rovněž vyjádřit pomocí BSK. Běžné vodní toky obvykle mívají BSK<sub>5</sub> pod 1mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8mg/l. Schopnost vodního toku zbavit se znečišťujících organických látek můžeme sledovat, pokud odebereme vzorky vody z několika míst toku postupně se vzdalujících od místa, kde ke znečištění dochází. Podle toho, jak strmě klesají naměřené hodnoty BSK, můžeme hodnotit schopnost toku znečišťující látky odbourávat.<ref name="Lellák"> </ref> | ||
== Doba inkubace == | == Doba inkubace == | ||
| Řádek 26: | Řádek 27: | ||
=== Další literatura === | === Další literatura === | ||
*[http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543 ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod] | *[http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543 ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod] | ||
* | *{{Wikipedia en|Eutrofication}} | ||
*Čistírna odpadních vod | *{{Wikipedia cs p|Čistírna odpadních vod}} | ||
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]] | [[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]] | ||