Byrokraté, editor
1 523
editací
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Ve dvacátém století se umělou inteligencí začíná zabývat věda a vznikají první odborné publikace na toto téma. Jednou z nejznámějších a nejvíce citovanou je studie Počítačové stroje a inteligence ''(Computing Machinery and Intelligence)'' již zveřejnil v roce 1950 známý britský matematik Alan Turing a v níž předkládá Turingův test (jenž navrhuje jako kritérium po jehož zvládnutí je možné stroj prohlásit za inteligentní - přičemž měřítkem této inteligence je inteligence lidská). V padesátých letech začíná zlatá éra umělé inteligence, která byla po roce 1970 (kvůli nevalným výsledkům) vystřídána pesimismem a omezením finančních prostředků na výzkum. Další rozvoj oboru přichází v osmdesátých letech spolu s rozvojem počítačů, který přinesl přehnaná očekávání a investice, jež byly ale po čase zase omezeny. Obrat a třetí velká vlna zájmu o umělou inteligenci nastává v roce 1997 kdy počítačový systém Deep Blue firmy IBM porazil světového šampiona šachů Garry Kasparova. To odstartovalo celosvětovou vlnu zájmu o oblast umělé inteligence. V roce 2016 oznámila firma Google Deep Mind, že její systém porazil šampiona ve hře Go, jež je mnohem náročnější než šachy a často vyžaduje schopnost intuice. Podle výzkumu mezi předními odborníky v oblasti je pravděpodobnost, že umělá inteligence dosáhne úrovně té lidské, 50% mezi lety 2040-2050 a 90% do roku 2075.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Müller|jméno=Vincent C.|příjmení2=Bostrom|jméno2=Nick|titul=Future Progress in Artificial Intelligence: A Survey of Expert Opinion|url=http://philpapers.org/rec/MLLFPI|editoři=Vincent C. Müller|vydavatel=Springer|strany=553–571}}</ref> | Ve dvacátém století se umělou inteligencí začíná zabývat věda a vznikají první odborné publikace na toto téma. Jednou z nejznámějších a nejvíce citovanou je studie Počítačové stroje a inteligence ''(Computing Machinery and Intelligence)'' již zveřejnil v roce 1950 známý britský matematik Alan Turing a v níž předkládá Turingův test (jenž navrhuje jako kritérium po jehož zvládnutí je možné stroj prohlásit za inteligentní - přičemž měřítkem této inteligence je inteligence lidská). V padesátých letech začíná zlatá éra umělé inteligence, která byla po roce 1970 (kvůli nevalným výsledkům) vystřídána pesimismem a omezením finančních prostředků na výzkum. Další rozvoj oboru přichází v osmdesátých letech spolu s rozvojem počítačů, který přinesl přehnaná očekávání a investice, jež byly ale po čase zase omezeny. Obrat a třetí velká vlna zájmu o umělou inteligenci nastává v roce 1997 kdy počítačový systém Deep Blue firmy IBM porazil světového šampiona šachů Garry Kasparova. To odstartovalo celosvětovou vlnu zájmu o oblast umělé inteligence. V roce 2016 oznámila firma Google Deep Mind, že její systém porazil šampiona ve hře Go, jež je mnohem náročnější než šachy a často vyžaduje schopnost intuice. Podle výzkumu mezi předními odborníky v oblasti je pravděpodobnost, že umělá inteligence dosáhne úrovně té lidské, 50% mezi lety 2040-2050 a 90% do roku 2075.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Müller|jméno=Vincent C.|příjmení2=Bostrom|jméno2=Nick|titul=Future Progress in Artificial Intelligence: A Survey of Expert Opinion|url=http://philpapers.org/rec/MLLFPI|editoři=Vincent C. Müller|vydavatel=Springer|strany=553–571}}</ref> | ||
[[Soubor:Enon_robot.jpg|náhled|Enon robot]] | [[Soubor:Enon_robot.jpg|náhled|Enon robot]] | ||
Současný prudký rozvoj umělé inteligence v mnoha oblastech (vyhledávače, samořídící auta, rozpoznávání obrazů, překladače atd.) vzbuzuje mnohé obavy. Mezi | Současný prudký rozvoj umělé inteligence v mnoha oblastech (vyhledávače, samořídící auta, rozpoznávání obrazů, překladače atd.) vzbuzuje mnohé obavy. Mezi ně patří strach ze ztráty zaměstnání - není totiž příliš jasné, co lidé budou dělat, když množství současných profesí bude v brzké době pravděpodobně nahrazeno stroji.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Ford|jméno=Martin|příjmení2=Cummings|jméno2=Jeff|titul=Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future|url=http://www.amazon.com/Rise-Robots-Technology-Threat-Jobless/dp/1480574775|vydání=MP3 Una edition|vydavatel=Brilliance Audio|isbn=9781480574779|jazyk=English}}</ref> Na vědecké úrovni se začínají řešit také úvahy, jež byly dříve doménou autorů science fiction, jako ovládnutí lidstva umělou inteligencí či vyhynutí lidského rodu (viz koncept [[Existenciální rizika|existenciálních rizik]]). Rozvoj umělé inteligence tak může představovat největší výzvu pro udržitelný rozvoj vůbec (přičemž jí v oficiálních dokumentech zatím není věnována prakticky žádná pozornost). O aplikaci výpočetních modelů, popř. umělé inteligence v oblasti udržitelného rozvoje se snaží nově se etablující obor [[výpočetní udržitelnost]] ''(computional sustainability)''.<ref>http://www.vuse.vanderbilt.edu/~dfisher/IEEEIS/Computing-and-AI-for-a-Sustainable-Future.htm</ref> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == |