Byrokraté, editor
1 523
editací
(Založena nová stránka s textem „ '''Umělá inteligence''' ''(anglicky: artificial intelligence)'' je obtížně vymezitelný pojem, který se používá jak pro označení inteligence v…“) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Umělá inteligence''' ''(anglicky: artificial intelligence)'' je obtížně vymezitelný pojem, který se používá jak pro označení inteligence v neživých organismech, tak jako název vědního oboru, jenž se zabývá vývojem a technickými i filozofickými otázkami s ním spojenými. Hlavním problémem definice je obtížné vymezení inteligence samé, proto není ani jasné, podle jakého kritéria umělou inteligenci hodnotit (resp. kdy ji již prohlásit za inteligenci). Podle některých vědců představuje základní hrozbu pro udržitelný rozvoj a existenci člověka.<ref>Bostrom, N. (2002). Existential risks. Journal of Evolution and Technology, 9(1), 1-31.</ref> | |||
'''Umělá inteligence''' ''(anglicky: artificial intelligence)'' je obtížně vymezitelný pojem, který se používá jak pro označení inteligence v neživých organismech, tak jako název vědního oboru, jenž se zabývá vývojem a technickými i filozofickými otázkami s ním spojenými. Hlavním problémem definice je obtížné vymezení inteligence samé, proto není ani jasné, podle jakého kritéria umělou inteligenci hodnotit (resp. kdy ji již prohlásit za inteligenci). | |||
Počátky uvažování o umělé inteligenci nalézáme již ve starověkých bájích a pověstech, v nichž jsou líčena různá neantropogenní stvoření, jež jsou schopna cítit jako člověk či jsou nadána nadpřirozenou mocí. Americká spisovatelka Pamela McCorduck, která se zabývá filozofickými aspekty umělé inteligence, píše, že její počátky nalézáme ve starověkých '',,přáních připodobnit se bohům"''.<ref>McCorduck, Pamela (2004), ''Machines Who Think'' (2nd ed.), Natick, MA: A. K. Peters, Ltd., [[International Standard Book Number|ISBN]] [[Speciální:BookSources/1-56881-205-1|1-56881-205-1]], [[OCLC]] 52197627</ref> Mechanické umělé bytosti se objevují již v řeckých mýtech, jako jsou Hefaistovi zlatí roboti a Pygmalion Galatejský. Ve středověku přibyly pověsti o tajných mystických či alchymistických prostředcích jak transformovat mysl do hmoty, jak se o to pokoušel např. Jābir ibn Hayyān's (viz Takwin), Paracelsus (viz Homunculus) či Rabbi Judah Loew's (viz Golem). Dále se objevují představy o umělé inteligenci lidí/myslících strojů, jež byly rozvinuty v beletrii, např. Frankenstein Mary Shelleyové, R.U.R. Karla Čapka a filozofické úvahy, jako je Butlerův "Darwin mezi stroji." Umělá inteligence se posléze stává jedním ze základních témat science fiction. | Počátky uvažování o umělé inteligenci nalézáme již ve starověkých bájích a pověstech, v nichž jsou líčena různá neantropogenní stvoření, jež jsou schopna cítit jako člověk či jsou nadána nadpřirozenou mocí. Americká spisovatelka Pamela McCorduck, která se zabývá filozofickými aspekty umělé inteligence, píše, že její počátky nalézáme ve starověkých '',,přáních připodobnit se bohům"''.<ref>McCorduck, Pamela (2004), ''Machines Who Think'' (2nd ed.), Natick, MA: A. K. Peters, Ltd., [[International Standard Book Number|ISBN]] [[Speciální:BookSources/1-56881-205-1|1-56881-205-1]], [[OCLC]] 52197627</ref> Mechanické umělé bytosti se objevují již v řeckých mýtech, jako jsou Hefaistovi zlatí roboti a Pygmalion Galatejský. Ve středověku přibyly pověsti o tajných mystických či alchymistických prostředcích jak transformovat mysl do hmoty, jak se o to pokoušel např. Jābir ibn Hayyān's (viz Takwin), Paracelsus (viz Homunculus) či Rabbi Judah Loew's (viz Golem). Dále se objevují představy o umělé inteligenci lidí/myslících strojů, jež byly rozvinuty v beletrii, např. Frankenstein Mary Shelleyové, R.U.R. Karla Čapka a filozofické úvahy, jako je Butlerův "Darwin mezi stroji." Umělá inteligence se posléze stává jedním ze základních témat science fiction. |