60
editací
Environmentální Kuznetsova křivka: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
==Vznik Kuznetsovi křivky== | ==Vznik Kuznetsovi křivky== | ||
V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''<ref name="KUZNETS, S. (1995)">KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28 [online]. [cit. 2010-04-11] Dostupný z www: http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca537/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf | V roce 1955 byl publikován článek s názvem ''Economic Growth and Income Inequality''<ref name="KUZNETS, S. (1995)">KUZNETS, S. (1955): Economic Growth and Income Inequality, The American Economic Review, Vol. 45, No. 1,pp.1- 28 [online]. [cit. 2010-04-11] Dostupný z www: http://courses.nus.edu.sg/course/ecshua/eca537/Economics%20growth%20and%20income%20inequality_Kuznets_AER55.pdf</ref>, ve kterém se Kuznets zabýval především příčinami dlouhodobých změn v rozložení příjmů jednotlivců. | ||
Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky. | Ve své práci upozornil také na existenci inverzního vztahu mezi ekonomickým rozvojem společnosti a příjmovou nerovností, který lze charakterizovat pomocí křivky ve tvaru obráceného písmene U. Z jeho hypotézy vyplývá, že v počátcích ekonomického růstu je nerovnost v příjmech větší a poté začíná klesat v pokročilých stádiích rozvoje ekonomiky. | ||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí. | V počáteční fázi ekonomického růstu se [[znečištění životního prostředí]] zvyšuje. Pokud je příjem na hlavu nízký, což je většinou v zemích, jejichž ekonomická aktivita spočívá převážně v zemědělství, lze očekávat, že environmentální podmínky budou příznivé. V těchto ekonomikách se totiž ve velkém množství nenacházejí znečišťující látky typické pro průmyslové činnosti. S procesem industrializace se zvyšuje pravděpodobnost vzniku škod na životním prostředí, protože dochází ke zvýšení [[emisí znečišťujících látek]] a ve větší míře se využívají přírodní zdroje. Lidé se v této fázi daleko méně zajímají o čisté [[životní prostředí]], důraz je kladen především na ekonomický rozvoj, prosperitu a zaměstnanost. V této fázi nemá společnost dostatek prostředků na to, aby zmírňovala negativní dopady na životní prostředí. | ||
Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M."> | Avšak poté, co země dosáhne určité úrovně příjmů na hlavu, dochází k obratu v trendu – kvalita životního prostředí se zvyšuje se zvyšující se úrovní příjmů a ekonomického růstu. V této fázi se lidé daleko více zajímají o kvalitu životního prostředí, mění se jejich preference, více si váží čisté [[vody]] a [[vzduchu]]. S tím souvisí zpřísňování environmentálních standardů a posun k technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pokud výše uvedené skutečnosti zaneseme do grafu, získáme křivku ve tvaru převráceného písmene U.<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref> | ||
[[Soubor:Graf_EKC.jpg]]<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M."> | [[Soubor:Graf_EKC.jpg]]<ref name="YANDLE B., BHATTARAI M.">YANDLE B., BHATTARAI M., VIJAYARAGHAVAN M., (2004): Environmental Kuznets Curves: A Review of Findings, Methods, and Policy Implications [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.perc.org/pdf/rs02_1a.pdf</ref> | ||
==Názory na EKC== | ==Názory na EKC== | ||
| Řádek 62: | Řádek 62: | ||
[[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]][http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf | [[Soubor:EKC_different scenarios.jpg]]<ref name="DASGUPTA, S., LAPLANTE, B.">DASGUPTA, S., LAPLANTE, B., WANG, H., WHEELER, D. (2002): Confronting the Environmental Kuznets Curve, Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 1, pp. 147-168 [online]. [cit. 2010-04-11]. Dostupný z www: http://www.owlnet.rice.edu/~econ480/notes/Kuznets_curve.pdf</ref> | ||