88
editací
mBez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
== Produkty anaerobní digesce == | == Produkty anaerobní digesce == | ||
* '''Bioplyn''' | * '''Bioplyn''' | ||
:Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.<ref>PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: Biomasa – obnovitelný zdroj energie. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.ref> Bioplyn se využívá pro přímou výrobu tepla nebo ke [[Kogenerace|kogeneraci]]. | :Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.<ref>PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: Biomasa – obnovitelný zdroj energie. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.</ref> Bioplyn se využívá pro přímou výrobu tepla nebo ke [[Kogenerace|kogeneraci]]. | ||
* '''Digestát''' | * '''Digestát''' | ||
:Tuhý zbytek po vyhnití se | :Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek. Tento stabilní materiál lze využít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k úpravě povrchu terénu.. | ||
* '''Fugát''' | * '''Fugát''' | ||
:Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek. | :Fugát, nebo-li procesní voda, je tekutý produkt vyhnívacího procesu a má charakter vody odpadní. Je silně zakalený a obsahuje produkty anaerobního rozkladu organických látek. | ||
== Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí == | == Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí == | ||
Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic, z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Každý rok je zprovozněno několik nových stanic, dosud však panuje nedůvěra k tomuto způsobu zpracování bioodpadu. Důvodem jsou hlavně vysoké investiční náklady, mnohé legislativní a administrativní bariéry a také neznalost technologie. | |||
Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly. Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově. | |||
České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015. | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
1. | 1. PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: Biomasa – obnovitelný zdroj energie. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s. | ||
2. BAČÍK, Ondřej: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. Biom.cz [online]. 2008-01-14 [cit. 2008-11-24]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=2067753>. ISSN: 1801-2655. | 2. BAČÍK, Ondřej: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. Biom.cz [online]. 2008-01-14 [cit. 2008-11-24]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=2067753>. ISSN: 1801-2655. | ||
Řádek 40: | Řádek 43: | ||
3. KAJAN, M.: Bioplynová stanice Třeboň. Biom.cz [online]. 2004-06-07 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=183796>. ISSN: 1801-2655. | 3. KAJAN, M.: Bioplynová stanice Třeboň. Biom.cz [online]. 2004-06-07 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=183796>. ISSN: 1801-2655. | ||
4. | 4. CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. Biom.cz [online]. 2007-03-15 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=1975599>. ISSN: 1801-2655. | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Řádek 50: | Řádek 53: | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Biologicky_rozlo%C5%BEiteln%C3%BD_odpad Biologicky rozložitelný odpad] na české Wikipedii | |||
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Anaerobn%C3%AD_digesce Anaerobní digesce] na české Wikipedii | |||
[http://www.biom.cz CZ Biom] České sdružení pro biomasu | |||
=== Literatura === | === Literatura === |
editací