Fenomén Wikipedie: Porovnání verzí

Možná také o Wikipedii platí to, co se říká o politicích – tedy, že každý národ má takovou Wikipedii, jakou si zaslouží. Do určité míry odráží naše myšlení a celkovou vzdělanost. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz velikost populace, která hovoří daným jazykem. Například českou Wikipedii nelze srovnávat s anglickou. Klíčová je tedy pro Wikipedii komunita, která ji utváří.

Editovat Wikipedii může být jak velice jednoduché, tak extrémně náročné. Většinu článků může editovat každý i bez přihlášení (stačí kliknout na stránku editovat vpravo nahoře). Vytvořila se v ní ale také již určitá hierarchie. Nováčci jsou pod větším dohledem než ''zasloužilí editoři'', volení správci mohou blokovat uživatele, zamykat stránky k editacím atd.  

Kromě politické, genderové a rasové kritiky může být Wikipedie obviňována také z toho, že prezentuje ''západní pohled'' na svět. Možná i proto s ní mají problémy v Rusku a v Číně.  

Wikipedie je provozovaná americkou nadací a mezi její hlavní donátory patří americké subjekty. Nadace sídlí v Kalifornii, spadá tak pod americkou jurisdikci a Spojené státy jsou také [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Wikipedians nejčastějším domovem jejích editorů]. Mohou proto vznikat obavy, že jejím prostřednictvím upevňují Američané svou pozici hegemona v oblasti informačních technologií, šíření znalostí a ovlivňují veřejné mínění v jiných zemích. Nadace Wikimedia, nicméně není zodpovědná za tvorbu obsahu, ten vytváří komunita, která si žije vlastním životem a nikdo nad ní nemá formální moc. To ale politické autority může znepokojovat ještě víc.

Wikipedie nezná ,,[https://www.gdpr.cz/gdpr/heslo/pravo-byt-zapomenut/ Právo být zapomenut]” jaké byl před časem donucen přijmout Google. Co se na ní jednou objeví je již těžké odstranit, za předpokladu, že je to ozdrojováno důvěryhodným zdrojem. Každý tak například může změnit článek u významných politiků či jiných autorit a upravit tak jejich obraz ve veřejném prostoru.

Je možné, že také Wikipedie, podobně jako francouzská Encyklopedie, stojí u zrodu jisté revoluce v našem myšlení a přispívá k přechodu z [http://ceskapozice.lidovky.cz/otevrena-spolecnost-je-cestou-po-ostri-noze-fmq-/recenze.aspx?c=A170924_232628_pozice-recenze_lube uzavřené do otevřené společnosti] (pokud použijeme koncept Karla Poppera). Právě otevřený přístup ke znalostem je důležitý pro individualizaci a vymanění se ze struktur uzavřené společnosti, v níž se jedinec nerozhoduje sám za sebe ale podle zvyklostí. A zpřístupňování znalostí je hlavní misí Wikipedie, což ilustruje výrok jejího zakladatele: ,,Představte si svět, ve kterém má každá osoba na Zemi volný přístup k veškerému lidskému poznání. To je to, co děláme.”

[https://meta.wikimedia.org/wiki/WikiJournal_User_Group V rámci Wikipedie začínají vznikat i první vědecké časopisy], které umožňují jak rychlou publikaci výsledků (preprinty), otevřené recenzní řízení a snadné sdílení obsahu do relevantních článků na Wikipedii. To je zajímavé i pro komunikaci vědeckých výsledků a jejich citovanost.  

Z nevýznamného projektu se během pár let stala největší encyklopedie v lidských dějinách. Její význam si uvědomují i PR a marketingové agentury, které se snaží na Wikipedii vylepšit obraz svých klientů. Pokud to ale dělají nepřiznaně hrozí jim, že se to provalí a budou mít ostudu, jako se to [https://en.wikipedia.org/wiki/Conflict-of-interest_editing_on_Wikipedia#Microsoft stalo] například Microsoftu. Komunita Wikipedie nemá ráda marketing. Zato má ráda vědu a kulturu, nabízí tak prostor i pro jejich zviditelnění. Přední kulturní a akademické instituce proto také najímají [https://outreach.wikimedia.org/wiki/Wikipedian_in_Residence wikipedisty rezidenty], aby je propojovali s Wikipedií. Wikipedie se i díky tomu stává respektovanější.

*Stránka [[Wikipedie:Externí odkazy|Wikipedie]] na anglické Wikipedie,

*Stránka [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie Wikipedie] na české Wikipedii.