Byrokraté, editor
1 523
editací
Fenomén Wikipedie: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
rozšíření
m (oprava linku) značka: editace z Vizuálního editoru |
(rozšíření) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 67: | Řádek 67: | ||
Možná také o Wikipedii platí to, co se říká o politicích – tedy, že každý národ má takovou Wikipedii, jakou si zaslouží. Do určité míry odráží naše myšlení a celkovou vzdělanost. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz velikost populace, která hovoří daným jazykem. Například českou Wikipedii nelze srovnávat s anglickou. Klíčová je tedy pro Wikipedii komunita, která ji utváří. | Možná také o Wikipedii platí to, co se říká o politicích – tedy, že každý národ má takovou Wikipedii, jakou si zaslouží. Do určité míry odráží naše myšlení a celkovou vzdělanost. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz velikost populace, která hovoří daným jazykem. Například českou Wikipedii nelze srovnávat s anglickou. Klíčová je tedy pro Wikipedii komunita, která ji utváří. | ||
== Komunita Wikipedie == | |||
Editovat Wikipedii může být jak velice jednoduché, tak extrémně náročné. Většinu článků může editovat každý i bez přihlášení (stačí kliknout na stránku editovat vpravo nahoře). Vytvořila se v ní ale také již určitá hierarchie. Nováčci jsou pod větším dohledem než ''zasloužilí editoři'', volení správci mohou blokovat uživatele, zamykat stránky k editacím atd. | |||
Při editaci Wikipedie nicméně platí, že rozhodující je kvalita práce, kterou editor dělá. I v tom je určité kouzlo editace Wikipedie, že každý je oceněn primárně podle toho, co dělá a ne jak vypadá či intrikaří (alespoň v ideálním případě). U každého registrovaného editora je možno dohledat celkový počet a historii jeho úspěšných a neúspěšných editací. Na základě nich je také možné obdržet různá [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:U%C5%BEivatelsk%C3%A1_vyznamen%C3%A1n%C3%AD vyznamenání]. | |||
Někteří editoři mají reálná jména jiní anonymní. A nikdo neví, jestli se za nimi skrývá uznávaný profesor či podivínský autista. Při běžném čtení také nevíme, která tvrzení napsal člověk a která robot, popř. kdo a k jakým účelům daného robota naprogramoval. Například filipínská Wikipedie (v jazyce Cebuano) se po anglické stala druhou největší na světě díky robotovi [https://en.wikipedia.org/wiki/Lsjbot Lsjbot]. Ten napsal 2 700 000 článků a naprogramoval ho Švéd Sverker Johansson, který si vzal Filipínku. Roboti mezi sebou také válčí v [http://ceskapozice.lidovky.cz/wikipedicke-valky-oc-se-na-webu-bojuje-nejcasteji-fbe-/tema.aspx?c=A130721_221357_pozice_134483 editačních válkách]. Britský Guardian [https://www.theguardian.com/technology/2017/feb/23/wikipedia-bot-editing-war-study uvádí], roboti Xqbot a Darknessbot válčili ve více než třech tisících článků. Xqbot zrušil Darknessbotovi přes 2000 editací, ten mu to oplatil tak, že mu zrušil 1700 jeho změn. | |||
[https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia_community Komunita Wikipedie] je také [https://en.wikipedia.org/wiki/Criticism_of_Wikipedia#Criticism_of_the_community předmětem kritiky]. Můžeme předpokládat, že ji tvoří většinou vzdělaní bílí, mladší muži z větších měst, kteří mají dobrý socioekonomický status, liberální pohledy na svět a ''západní smýšlení''. Podle [https://en.wikipedia.org/wiki/Gender_bias_on_Wikipedia průzkumu] do projektů Wikimedie v roce 2018 přispívalo 90% mužů. Není také asi přesné tvrdit, že články na Wikipedii jsou psány kolektivně velkým davem. Výsledky výzkumu před časem ukázaly, že [https://motherboard.vice.com/en_us/article/7x47bb/wikipedia-editors-elite-diversity-foundation téměř 80% obsahu Wikipedie bylo napsáno pouze 1% jejích editorů]. Nejpilnějším z nich je pak Američan [https://en.wikipedia.org/wiki/Steven_Pruitt Steven Pruitt], který provedl přes [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:List_of_Wikipedians_by_number_of_edits tři miliony editací] a napsal přes 35 000 článků. A celkem se prý podílel na editaci třetiny článků na anglické Wikipedii (kterých je přes 5 800 000). | |||
Články na anglické Wikipedii také pravděpodobně odpovídají více [https://en.wikipedia.org/wiki/Ideological_bias_on_Wikipedia demokratickému než republikánskému světonázoru]. Proto na ní mohou mít větší problémy i republikánští reprezentanti než demokratičtí. Například článek Donald Trump na anglické Wikipedii byl [https://www.theverge.com/2018/11/24/18110545/wikipedias-trump-penis-vandalism-account-hacking zablokován k editacím], protože mu někteří editoři jeho profilovou fotku opakovaně nahrazovali obrázkem mužského pohlavního orgánu. | |||
Kromě politické, genderové a rasové kritiky může být Wikipedie obviňována také z toho, že prezentuje ''západní pohled'' na svět. Možná i proto s ní mají problémy v Rusku a v Číně. | |||
== Wikipedie a politika == | |||
Wikipedie je provozovaná americkou nadací a mezi její hlavní donátory patří americké subjekty. Nadace sídlí v Kalifornii, spadá tak pod americkou jurisdikci a Spojené státy jsou také [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Wikipedians nejčastějším domovem jejích editorů]. Mohou proto vznikat obavy, že jejím prostřednictvím upevňují Američané svou pozici hegemona v oblasti informačních technologií, šíření znalostí a ovlivňují veřejné mínění v jiných zemích. Nadace Wikimedia, nicméně není zodpovědná za tvorbu obsahu, ten vytváří komunita, která si žije vlastním životem a nikdo nad ní nemá formální moc. To ale politické autority může znepokojovat ještě víc. | |||
Vzhledem k míře jejího vlivu není překvapivé, že se o ni zajímají tajné služby. Wikimedia Foundation vstoupila do [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikimedia_Foundation_v._NSA soudního sporu s americkou bezpečnostní agenturou (NSA)] kvůli masivnímu dohledu NSA nad uživateli Wikipedie. Francouzská tajná služba dokonce hrozila editorovi Wikipedie zatčením, pokud neodstraní [https://en.wikipedia.org/wiki/Pierre-sur-Haute_military_radio_station článek o údajně utajovaném vojenském vysílači]. Spor se ale dostal do médií a článek o vysílači je na Wikipedii dodnes – i s popsáním celé kauzy. V průběhu kauzy se stal dokonce nejčtenějším článkem na francouzské Wikipedii a byl přeložen do dalších jazyků. | |||
[https://en.wikipedia.org/wiki/Censorship_of_Wikipedia Wikipedie zaznamenala svoji úplnou či částečnou cenzuru v řadě zemí]. Kromě Ruska a Číny také v Íránu, Pákistánu, Saúdské Arábii, Turecku atd. Komunita se také někdy rozhodne zablokovat Wikipedii krátkodobě sama a to na protest proti některým zákonům, které ohrožují její misi (jako je například svoboda šíření informací na internetu). Takový případ [https://www.lidovky.cz/domov/ceska-wikipedie-ve-ctvrtek-nepobezi-editori-protestuji-proti-evropske-zmene-autorskeho-prava.A190318_080114_ln_domov_form proběhl i v České republice]. Dočasně byly také [https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/wikipedie-potrestala-sasko-za-smazani-textu-o-rasismu-stopy-vedou-na_1804281959_jgr zablokovány] anonymní editace článků v německém Sasku. Z počítače zemské správní sítě totiž došlo k vymazání pasáží na Wikipedii, které se týkaly rasismu v Sasku. | |||
Další kapitolou jsou politické kauzy, kdy se politici snaží upravit údaje o sobě, např. vymazat problematické etapy svého života, aby si vylepšili obraz na veřejnosti. Pokud ale netuší jak Wikipedie funguje a dělají to špatně, tak na sebe akorát upozorní pozornost. Tím riskují, že se kauza dostane do médií a následně bude popsána i v jejich hesle na Wikipedii a zvýší se mu čtenost – podobně jako v případě francouzského vysílače. | |||
Wikipedie nezná ,,[https://www.gdpr.cz/gdpr/heslo/pravo-byt-zapomenut/ Právo být zapomenut]” jaké byl před časem donucen přijmout Google. Co se na ní jednou objeví je již těžké odstranit, za předpokladu, že je to ozdrojováno důvěryhodným zdrojem. Každý tak například může změnit článek u významných politiků či jiných autorit a upravit tak jejich obraz ve veřejném prostoru. | |||
== Filozofie Wikipedie == | |||
Je možné, že také Wikipedie, podobně jako francouzská Encyklopedie, stojí u zrodu jisté revoluce v našem myšlení a přispívá k přechodu z [http://ceskapozice.lidovky.cz/otevrena-spolecnost-je-cestou-po-ostri-noze-fmq-/recenze.aspx?c=A170924_232628_pozice-recenze_lube uzavřené do otevřené společnosti] (pokud použijeme koncept Karla Poppera). Právě otevřený přístup ke znalostem je důležitý pro individualizaci a vymanění se ze struktur uzavřené společnosti, v níž se jedinec nerozhoduje sám za sebe ale podle zvyklostí. A zpřístupňování znalostí je hlavní misí Wikipedie, což ilustruje výrok jejího zakladatele: ,,Představte si svět, ve kterém má každá osoba na Zemi volný přístup k veškerému lidskému poznání. To je to, co děláme.” | |||
Wikipedie pomohla rozšířit povědomí o otevřených licencích a myšlence svobodně sdílet obsah, tak aby k němu měl každý přístup. S jejím rozvojem začíná i rozvoj otevřených vzdělávacích kurzů (MOOC), vzdělávacích materiálů ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Otev%C5%99en%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_zdroje OER]) stejně jako trend otevřeného přístupu k vědeckým výsledkům (Open Access). Na jejích sesterských projektech je možné zdarma sdílet různý obsah (Wikimedia Commons), data (Wikidata) nebo vydávat knihy (Wikibooks). | |||
[https://meta.wikimedia.org/wiki/WikiJournal_User_Group V rámci Wikipedie začínají vznikat i první vědecké časopisy], které umožňují jak rychlou publikaci výsledků (preprinty), otevřené recenzní řízení a snadné sdílení obsahu do relevantních článků na Wikipedii. To je zajímavé i pro komunikaci vědeckých výsledků a jejich citovanost. | |||
== Budoucnost == | |||
Z nevýznamného projektu se během pár let stala největší encyklopedie v lidských dějinách. Její význam si uvědomují i PR a marketingové agentury, které se snaží na Wikipedii vylepšit obraz svých klientů. Pokud to ale dělají nepřiznaně hrozí jim, že se to provalí a budou mít ostudu, jako se to [https://en.wikipedia.org/wiki/Conflict-of-interest_editing_on_Wikipedia#Microsoft stalo] například Microsoftu. Komunita Wikipedie nemá ráda marketing. Zato má ráda vědu a kulturu, nabízí tak prostor i pro jejich zviditelnění. Přední kulturní a akademické instituce proto také najímají [https://outreach.wikimedia.org/wiki/Wikipedian_in_Residence wikipedisty rezidenty], aby je propojovali s Wikipedií. Wikipedie se i díky tomu stává respektovanější. | |||
Největší encyklopedie se ale potýká také s problémy. Jedním z nejzávažnějších je [https://en.wikipedia.org/wiki/Predictions_of_the_end_of_Wikipedia trend klesajícího počtu editorů]. Většina článků o důležitých tématech byla napsána a editorů, které baví články jen aktualizovat tolik není. Je proto možné, že Wikipedie začne zastarávat a nebude poskytovat aktuální informace, popř. na ní začnou přibývat dezinformace. | |||
Dalším problémem je i [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia údajně] klesající počet čtenářů. [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia To může být způsobeno informačními boxy Googlu] (okénka, co při vyhledávání některých témat vyjedou napravo), které vytahují informace z Wikipedie. To řadě uživatelů stačí a nepotřebují již klikat na Wikipedii. Vzhledem k tomu, že obsah z Wikipedie je pod otevřenou licencí, tak také Googlu nic nebrání ho zadarmo převzít a vytvořit si vlastní encyklopedii, která bude pravidelně aktualizovaná jeho vyhledávacími algoritmy. Ostatně, i při nedávném protestním zablokování české Wikipedie, Google ve svých [https://en.wikipedia.org/wiki/Knowledge_Graph infoboxech] stejně prezentoval část jejího obsahu. | |||
Google navíc s Wikipedií spolupracuje, poskytl jí svůj překladač a finančně podpořil nadaci, jež ji provozuje. Díky pokrokům v oblasti strojových překladačů také může nabízet obsah z různých jazykových mutací Wikipedie svým uživatelům v jejich mateřštině. A protože své uživatele dobře zná, mohl by jim nabízet i obsah, o němž si myslí, že je pro ně relevantní (a tak je třeba i uzavírat v jejich informačních bublinách). Podobně jako jim personalizuje reklamu či zprávy. | |||
Encyklopedické ambice Googlu nemusí být science fiction. Již před lety zkoušel vytvořit vlastní encyklopedii [https://en.wikipedia.org/wiki/Knol Knol], která tvůrcům umožňovala generovat příjem z reklamy. Výsledky vyhledávání na Googlu tak třeba budou časem připomínat encyklopedický článek, který bude vygenerován během zlomku vteřiny a bude nám navíc ušitý přímo na míru. To se možná již trochu děje. Je proto možné, že Wikipedie jednou skončí stejně spontánně jako začala. Její obsah se ale asi neztratí a bude využit dále. Ostatně kdokoliv si ho přes její rozhraní může [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Database_download#Where_do_I_get_it.3F stáhnout třeba na flashku]. | |||
Encyklopedické projekty tak možná nekončí, jen vstupují do nové éry, v níž budou čím dál víc důležitější roboti a různé algoritmy umělé inteligence. To může být jak nebezpečné, tak prospěšné. Asi totiž nehrozí, že by roboti vyhlásili lidem válku, chtěli nám změnit myšlení a tak nás zničit. Stroje vždycky poslouchají svého pána a dělají to, co jim řekne. A tak záleží na nás, jaké jim dáme pokyny. | |||
==Zdroje pro další studium== | ==Zdroje pro další studium== | ||