Globální trhy: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 48 bajtů ,  16. 2. 2008
bez shrnutí editace
(Nová stránka: Pokud jde o mezinárodní instituce ovlivňující světový obchod, jedna z nejdůležitějších je „Světová obchodní organizace“ – WTO – se sídlem v Ženevě. Ta nahra...)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
Pokud jde o mezinárodní instituce ovlivňující světový obchod, jedna z nejdůležitějších je „Světová obchodní organizace“ – WTO – se sídlem v Ženevě. Ta nahradila dřívější GATT, ale podstata zůstává: její globální regulační rámec stojí a padá s multilaterálními dohodami států (a integračních seskupení). Vyjednávání o clech a technických podmínkách obchodu je obtížné, protože na sebe narážejí omezené zájmy vlád a regionálních seskupení. Přestože deklaratorně převážila argumentace ve prospěch liberalizace globálních trhů, pokušení protekcionismu (ochranářství) zůstávají a nejsou jich ušetřeny ani ty nejbohatší země, pokud zrovna na určitých trzích zaostávají v efektivnosti (ochrana ocelářství USA, textilu v EU, zemědělství v USA i v EU, a ještě silněji ve Švýcarsku – sídle WTO!). Otázka stability globálního obchodu je ovšem klíčová pro další hospodářský rozvoj (Drábek, 2001).
Pokud jde o mezinárodní instituce ovlivňující světový obchod, jedna z nejdůležitějších je [[Světová obchodní organizace]] – WTO – se sídlem v Ženevě. Ta nahradila dřívější GATT, ale podstata zůstává: její globální regulační rámec stojí a padá s multilaterálními dohodami států (a integračních seskupení). Vyjednávání o clech a technických podmínkách obchodu je obtížné, protože na sebe narážejí omezené zájmy vlád a regionálních seskupení. Přestože deklaratorně převážila argumentace ve prospěch liberalizace globálních trhů, pokušení protekcionismu (ochranářství) zůstávají a nejsou jich ušetřeny ani ty nejbohatší země, pokud zrovna na určitých trzích zaostávají v efektivnosti (ochrana ocelářství USA, textilu v EU, zemědělství v USA i v [[EU]], a ještě silněji ve Švýcarsku – sídle WTO!). Otázka stability globálního obchodu je ovšem klíčová pro další hospodářský rozvoj (Drábek, 2001).
 
[[Kategorie:Globalizace]]
{{upravit martin}}
2 625

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu