2 625
editací
Politická geografie: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Klasická politicko-geografická zkoumání se odehrávají v poměrně širokém prostorovém rámci, jehož horním limitem je celý svět, přirozený globální celek. Nejmenší zkoumanou '''teritoriální jednotkou''', protipólem globálního celku, je tzv. lokalita, což může být v podstatě jakkoli malé území. Některé nové trendy v politické geografii se však již nespokojují s planetárním omezením a zcela vážně se začínají věnovat i zkoumání vesmíru, který planetu obklopuje. | Klasická politicko-geografická zkoumání se odehrávají v poměrně širokém prostorovém rámci, jehož horním limitem je celý svět, přirozený globální celek. Nejmenší zkoumanou '''teritoriální jednotkou''', protipólem globálního celku, je tzv. lokalita, což může být v podstatě jakkoli malé území. Některé nové trendy v politické geografii se však již nespokojují s planetárním omezením a zcela vážně se začínají věnovat i zkoumání vesmíru, který planetu obklopuje. | ||
== Teritoriální vymezení státu == | |||
Politicko-geografická zkoumání se, stejně jako u ostatních geografických disciplín, odvíjejí od konkrétního zkoumaného prostoru. Standardní teritoriální jednotkou, na kterou je soustředěna největší pozornost, je základní organizační prvek mezinárodního systému – teritoriální stát. Nejběžnějším typem mapy, která čtenáři umožňuje provést lokalizaci těchto jednotek, je tzv. politická mapa. Snaží se přinést maximálně přesný obraz teritoriální distribuce politické moci zobrazovaného regionu. Každý ze zhruba dvou set států, které v současnosti na Zemi máme – jejichž plocha beze zbytku vyplňuje kontinenty – je od teritoria všech svých sousedů důsledně a zřetelně oddělen tenkou čarou, která představuje '''státní hranici'''. Proto můžeme hranici považovat za vůbec nejdůležitější geografický fenomén v politické sféře. Kvůli lepší vizualizaci se kartografové snaží sousedící teritoria vyznačit kontrastními barvami. Výsledným efektem takového přístupu je pestrá mozaika různě velkých teritorií, která na první pohled čtenáři mapy evokuje dva pocity. Řád tvoří jednotlivá teritoria (jejich barvy), jež se nepřekrývají a způsobují totální parcelizaci celé planety, s výjimkou neobydlené Antarktidy (ve skutečnosti se i tam setkáme s teritoriálními nároky). | |||
=== Změny teritoria v čase === | |||
Zásadní politické změny – ztráta či nabytí velké části teritoria, případně vznik či naopak zánik státu – jsou na mapě zaznamenána „přelakováním“ příslušných území. Vzhledem k tomu, že politický vývoj je velmi dynamický, zatímco politické mapy jsou statické, často trvá velmi dlouho, než je nová realita zviditelněna. Klasická politická mapa je tedy schopna podat přesnou informaci pouze o „historické“ prostorové lokaci členů mezinárodního společenství. V podstatě neřešitelným problémem je věrohodné zachycení regionů s nevyřešeným politickým statutem. Největším územím tohoto typu je v současnosti západní Sahara, dalšími příklady mohou být Kašmír, na nějž vznášejí nárok (a od roku 1947 o něj vedou válku) Indie a Pákistán, nebo z Evropy dobře známý problém Kypru. | |||
== Metoda politické geografie == | == Metoda politické geografie == | ||
| Řádek 33: | Řádek 40: | ||
== Témata == | == Témata == | ||
*[[Význam přírodních zdrojů]] | *[[Význam přírodních zdrojů]] | ||