2 625
editací
Politická geografie: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
'''Periferie''' z hlediska geografie představuje relativně odlehlou oblast teritoria, která je pod kontrolou centra. Dokonce může nastat situace, kdy periferie je dobyté území které je ovládáno úředníky dosazenými z geograficky velmi vzdáleného centra (tradičně metropole – kolonie) (Říchová, 2000, str. 284–291). | '''Periferie''' z hlediska geografie představuje relativně odlehlou oblast teritoria, která je pod kontrolou centra. Dokonce může nastat situace, kdy periferie je dobyté území které je ovládáno úředníky dosazenými z geograficky velmi vzdáleného centra (tradičně metropole – kolonie) (Říchová, 2000, str. 284–291). | ||
== Vztah geografie a politické sféry == | |||
Chceme-li nastínit nejdůležitější kontury vztahu mezi geografií a politickou sférou, včetně dimenze mezinárodních vztahů, považujeme za užitečné vyjít z toho, že každý stát někde leží, má konkrétní polohu. Geografie jako přírodovědecká disciplina rozlišuje '''geografickou polohu absolutní''' (též ji můžeme označit jako matematickou či geometrickou), která je dána souřadnicemi, a '''relativní''', která se odvozuje od polohy vůči ostatním geografickým objektům (Vilímek, 1996, str. 14). Pro naše účely je podstatná poloha relativní, kterou můžeme dále podrobněji členit: | |||
*''poloha fyzicko-geografická'' si všímá především postavení regionu vůči důležitým fyzicko-geografickým prvkům, jako jsou například rozvodí či vzdálenost k mořím; | |||
*''poloha politicko-geografická'' vychází z obecné geografické polohy a sleduje, jakou roli tato poloha ve vztahu k okolním regionům hrála v dlouhodobém historicko-politickém vývoji; | |||
*''poloha ekonomicko-geografická'' představuje komplex vzájemných vazeb a působení všech typů geografické polohy ve vztahu k ekonomické činnosti obyvatelstva. | |||
Tyto tři specifické polohy, respektive faktory, které pro ně jsou relevantní, umožňují vyhodnotit tzv. '''geografický potenciál území''', což je specifická kategorie komplexně vyjadřující hodnotu geografického prostředí pro společenské, zejména ekonomické využití energie a zdrojů (surovinových, infrastrukturních, demografických, atd.). | |||
Geografický potenciál je objektivně ovlivňován působením neměnných faktorů, které můžeme nejlépe vysvětlit za použití tzv. '''axiomů''', neboli geografických zákonů, jež vyjadřují objektivní řád určitého trvale se opakujícího děje. Úroveň geografického potenciálu rovněž podléhá časové dimenzi – tzv. chronologickému axiomu. (Mištera, 1996, str. 28–31) | |||
Asi nejlepší způsob, jak určit fyzicko-geografickou polohu nějakého regionu, je vztáhnout ji k poloze nějaké jiné, dostatečně zřetelné teritoriální jednotky. Logické při tom je držet se hierarchicky uspořádaných jednotek vyššího a nižšího řádu, ve většině případů se jedná o škálu zahrnující kontinent, přes jehož zřetelně vyprofilované části (tj. regiony) se dostaneme ke konkrétnímu území. Determinující význam má tzv. '''planetární axiom''', určující polohu kontinentu, respektive jeho regionů v rámci Země. Tato poloha má zásadní vliv na převládající přírodní podmínky, jakými jsou například celkový úhrn srážek nebo energetická bilance slunečního záření (Mištera, 1996, str. 9). Tyto faktory, které vycházejí z cykličnosti v přírodní sféře, dále ovlivňují i veškeré společenské aktivity, např. zavedení letního a zimního času, jízdní řád dopravních spojů; klimatické podmínky zásadně ovlivňují zemědělskou činnost atd. | |||
== Témata == | == Témata == | ||
*[[Teritoriální vymezení státu]] | *[[Teritoriální vymezení státu]] | ||
*[[Význam přírodních zdrojů]] | *[[Význam přírodních zdrojů]] | ||