Byrokraté, editor
1 523
editací
Systémová teorie v ekologickém myšlení: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
|||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
[[w:cz: systém|Systém]] je skupina nebo kombinace vzájemně spojených, závislých nebo interagujících prvků tvořících souborný celek, který nemůže existovat bez [[w:cz: prostředí|prostředí]] (''například každé [[w:cz: společenstvo|společenstvo]] - systém - musí žít v nějakém ekosystému - prostředí)''. Systémy jsou strukturálně orientované na své prostředí. Konstituují se a udržují se vzhledem ke svému prostředí a to v procesu utváření a udržování [[w:cz: diference|diference]] vůči svému prostředí; v systémech také probíhá proces neustálého odlišování se - ''[[w:cz: diferenciace|diferenciace]]''. | [[w:cz: systém|Systém]] je skupina nebo kombinace vzájemně spojených, závislých nebo interagujících prvků tvořících souborný celek, který nemůže existovat bez [[w:cz: prostředí|prostředí]] (''například každé [[w:cz: společenstvo|společenstvo]] - systém - musí žít v nějakém ekosystému - prostředí)''. Systémy jsou strukturálně orientované na své prostředí. Konstituují se a udržují se vzhledem ke svému prostředí a to v procesu utváření a udržování [[w:cz: diference|diference]] vůči svému prostředí; v systémech také probíhá proces neustálého odlišování se - ''[[w:cz: diferenciace|diferenciace]]''. | ||
Systémy mají své [[w:cz: prvek|prvky]], tyto prvky pak mají mezi sebou [[w:cz: vztah|vztahy]]. '''Prvek je vždy to, co funguje pro systém jako dále nerozložitelná jednotka na zvolené analytické úrovni'''<ref>JENÍK, Jan. Ekosystémy: úvod do organizace zonálních a azonálních biomů. 2. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 135 s. ISBN 80-246-0002-1. Viz box: ,,hierarchie hladin biotické komplexity"</ref>. V časové perspektivě je prvkem i časová událost. Všechny systémy mají určitou mírou sebereference (autopoiesis); jedná se o určitou formu odkazu k sobě samému, přeneseně je to něco jako zpětná vazba. Systém sám sebe učí na základě zkušeností ze svého prostředí. Funguje to i na úrovni odkazu sama k sobě (pocit, že | Systémy mají své [[w:cz: prvek|prvky]], tyto prvky pak mají mezi sebou [[w:cz: vztah|vztahy]]. '''Prvek je vždy to, co funguje pro systém jako dále nerozložitelná jednotka na zvolené analytické úrovni'''<ref>JENÍK, Jan. Ekosystémy: úvod do organizace zonálních a azonálních biomů. 2. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 135 s. ISBN 80-246-0002-1. Viz box: ,,hierarchie hladin biotické komplexity"</ref>. V časové perspektivě je prvkem i časová událost. Všechny systémy mají určitou mírou sebereference (autopoiesis); jedná se o určitou formu odkazu k sobě samému, přeneseně je to něco jako zpětná vazba. Systém sám sebe učí na základě zkušeností ze svého prostředí. Funguje to i na úrovni odkazu sama k sobě (pocit, že na mě jde nějaká nemoc). | ||
Mezi systémy existují vztahy | Mezi systémy existují vztahy (i vztahy mezi prvky mezi systémy a prostředím), typy vztahu: | ||
* '''Neutrální vztahy''' – populace hnědých medvědů v Evropě a na Aljašce (jeden systém těžko ovlivní systém druhý) | * '''Neutrální vztahy''' – populace hnědých medvědů v Evropě a na Aljašce (jeden systém těžko ovlivní systém druhý) | ||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
Některé vztahy můžeme demonstrovat na [[w:cz: potravní sít|potravní síti]]. Kde rostou kytky, je více býložravců (přímý vztah), masožravci mají co jíst – vysokoúrovňový vztah nepřímý (''je to vztah mezi vztahy'').<ref>JENÍK, Jan. Ekosystémy: (úvod do organizace zonálních a azonálních biomů). 2. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 135 s. ISBN 80-246-0002-1. Obr. 34 na str. 100. Potravní síť ve sníženém porostě v oblasti opadavého širokolistého lesa.</ref> | Některé vztahy můžeme demonstrovat na [[w:cz: potravní sít|potravní síti]]. Kde rostou kytky, je více býložravců (přímý vztah), masožravci mají co jíst – vysokoúrovňový vztah nepřímý (''je to vztah mezi vztahy'').<ref>JENÍK, Jan. Ekosystémy: (úvod do organizace zonálních a azonálních biomů). 2. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 135 s. ISBN 80-246-0002-1. Obr. 34 na str. 100. Potravní síť ve sníženém porostě v oblasti opadavého širokolistého lesa.</ref> | ||
Spojovací kapacita prvků je omezená, hovoříme o tzv. '''imanentním omezení''' | Spojovací kapacita prvků je omezená, hovoříme o tzv. '''imanentním omezení''' ''(tzn., že nelze každý prvek kdykoliv spojit s dalšími prvky v systému)''. Vztahy mezi prvky jsou uspořádány, tvoří '''strukturu systému'''. | ||
Komplexní systém má své subsystémy (''Luhmann je označuje jako parciální systémy''). Jsou to systémy ve vnitřním prostředí systému. Prostředí není jen vnější, ale i vnitřní. Stejný systém může být někdy prvek a někdy to může být i subsystém, záleží na perspektivě (globální, planetární, skupinová,…). Na jednom objektu zkoumání můžeme pozorovat nekonečné množství systémů. | Komplexní systém má své subsystémy (''Luhmann je označuje jako parciální systémy''). Jsou to systémy ve vnitřním prostředí systému. Prostředí není jen vnější, ale i vnitřní. Stejný systém může být někdy prvek a někdy to může být i subsystém, záleží na perspektivě (globální, planetární, skupinová,…). Na jednom objektu zkoumání můžeme pozorovat nekonečné množství systémů (''např. člověk v [[w:cz: Chráněná krajinná oblast|CHKO]] si zvolí analytickou perspektivu CHKO a jeho okolí''). Vždy je potřeba si ujasnit analytickou úroveň (''různé úrovně zkoumání a analýzy''). Vymezení je snadnější u živé přírody (u neživé je to složitější). V systémové teorii můžeme rozlišit 10 analytických úrovní. | ||
=== Analytické úrovně (přístupy k analýze) === | === Analytické úrovně (přístupy k analýze) === | ||
| Řádek 51: | Řádek 51: | ||
* '''Geosystémová = planetární''' (''neboli supraekosystémová'') | * '''Geosystémová = planetární''' (''neboli supraekosystémová'') | ||
Tvoří ji: | |||
'''Pedosféra''' – dle zeměpisné šířky se dělí na pásma, procesy: horotvorné, tektonika, eroze půdy, desertifikace, chemická degradace půd, zasolování půd, okyselování půd. Důležité umět analyticky uchopit, že kyselé děště se dějí na úrovni atmosféry a pedosféry atd. | '''Pedosféra''' – dle zeměpisné šířky se dělí na pásma, procesy: horotvorné, tektonika, eroze půdy, desertifikace, chemická degradace půd, zasolování půd, okyselování půd. Důležité umět analyticky uchopit, že kyselé děště se dějí na úrovni atmosféry a pedosféry atd. | ||
'''Atmosféra''' | '''Atmosféra''' - plynný obal země, subsystémy troposféra. Procesy, srážková činnost, mokrá depozice | ||
'''Hydrosféra''' – vodstvo, subsystém oceány, jezera, řeky potoky, mokřady (patří i do pedosféry). Procesy vodního koloběhu (srážení vody, okyselování vod, eutrofizace, koloběh vody) | '''Hydrosféra''' – vodstvo, subsystém oceány, jezera, řeky potoky, mokřady (patří i do pedosféry). Procesy vodního koloběhu (srážení vody, okyselování vod, eutrofizace, koloběh vody) | ||
'''Kryosféra''' – zmrzlá voda, subsystém: ledovce, permafrost (pomezí kryosféry a pedosféry je to mezní susbsystém), mořský led,.. | '''Kryosféra''' – zmrzlá voda, subsystém: ledovce, permafrost (pomezí kryosféry a pedosféry je to mezní susbsystém), mořský led,.. | ||