4
editace
Konference Rio+20: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Konference OSN o udržitelném rozvoji (United Nations Conference on Sustainable Development, UNCSD) se konala ve dnech 20. - 22. června 2012 v brazilském Rio de Janeiru. Setkání se pořádalo u příležitosti 20. výročí Summitu Země (Earth Summit), pořádaného | Konference OSN o udržitelném rozvoji (United Nations Conference on Sustainable Development, UNCSD) se konala ve dnech 20. - 22. června 2012 v brazilském Rio de Janeiru. Setkání se pořádalo u příležitosti 20. výročí [[Konference OSN o životním prostředí a rozvoji]], tzv. Summitu Země (Earth Summit), pořádaného v Riu v roce 1992, proto je letošní konference známa též jako Rio+20. | ||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
== Co dál? == | == Co dál? == | ||
Ačkoli se může zdát, že konference v roce 2012 byla jen fraška, Rio dalo vzniknout několika projektům. Ty nejvýznamější se ale dohodly mimo hlavní sály a byly výsledkem iniciativ skrze četných kampaní a aktivit dílčích vlád a organizací. Austrálie oznámila vytvoření největší mořské rezervace na světě s cílem ochránit Velký bariérový útes. Premiér Aruby ve spolupráci s miliardářem Richardem Bransonem chtějí převést používání energie tohoto ostrovního státu ze100% obnovitelných zdrojů<ref>WATTS, Johnathan a Liz FORD. Rio+20 Earth summit: pressure for deal – but will leaders hold their nerve?. The Guardian [online]. 2012-06-20.Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/environment/2012/jun/19/rio-earth-summit-sustainability-conference?INTCMP=ILCNETTXT3487</ref>.Kolumbie se zavázala vytvořit celonárodní kompenzační program na zmírnění dopadů na životní prostředí ve strategických lokalitách a zajistit největší možnou návratnost přírodě. Organizace National Resource Defense Council vytvořila speciální stránku | Ačkoli se může zdát, že konference v roce 2012 byla jen fraška, Rio dalo vzniknout několika projektům. Ty nejvýznamější se ale dohodly mimo hlavní sály a byly výsledkem iniciativ skrze četných kampaní a aktivit dílčích vlád a organizací. Austrálie oznámila vytvoření největší mořské rezervace na světě s cílem ochránit Velký bariérový útes. Premiér Aruby ve spolupráci s miliardářem Richardem Bransonem chtějí převést používání energie tohoto ostrovního státu ze100% obnovitelných zdrojů<ref>WATTS, Johnathan a Liz FORD. Rio+20 Earth summit: pressure for deal – but will leaders hold their nerve?. The Guardian [online]. 2012-06-20.Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/environment/2012/jun/19/rio-earth-summit-sustainability-conference?INTCMP=ILCNETTXT3487</ref>.Kolumbie se zavázala vytvořit celonárodní kompenzační program na zmírnění dopadů na životní prostředí ve strategických lokalitách a zajistit největší možnou návratnost přírodě. Organizace National Resource Defense Council vytvořila speciální stránku [http://www.cloudofcommitments.org Cloud of Commitments], na které se snaží zaznamenat všechny dobrovolné závazky přislíbené na konferenci. Ke konci summitu bylo na sekretariátu Rio+20 zaregistrováno přes 700 dobrovolných aktivit (Voluntary Commitments)<ref>Rio+20. United Nations: Sustainable Development Knowledge Platform [online].Dostupné z: http://sustainabledevelopment.un.org/index.php?menu=1070</ref>. Nejvíce závazků se týká tématu energie. Konference Rio+20 byla tedy příležitostí, která dala vziknout velkému množství tzv. bottom-up iniciativ a zaktivizovala občanskou společnost. Nejvýznamější byly podle zpravodajů z The Guardian kampaň na ochranu Arktidy a snižování dotací na fosilní paliva<ref>VIDAL, John. Rio+20: reasons to be cheerful. The Guardian [online]. 2012-06-27 [cit. 2013-07-29]. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/global-development/poverty-matters/2012/jun/27/rio20-reasons-cheerful</ref>, zmíněné výše. | ||
Nejdůležitějším bodem celého závěrečného oficiálního dokumentu ''Budoucnost, kterou chceme'' je tedy podle Gro Bruntlandové plán na vytvoření a integraci do rozvojové agendy OSN tzv. cílů udržitelného rozvoje (''Sustainable Development Goals, SDGs'' – čl. B, § 245–251 dokumentu The Future We Want), které by měly být implementovány od roku 2015 a navázat na rozvojové cíle tisíciletí (MDG´s), kterým k tomuto roku vyprší platnost. SDG´s se ale nezabývají pouze snižováním chudoby, ale kladou si cíle i v oblasti udržitelné výroby a spotřeby, ochrany ovzduší, klimatu atd. | Nejdůležitějším bodem celého závěrečného oficiálního dokumentu ''Budoucnost, kterou chceme'' je tedy podle Gro Bruntlandové plán na vytvoření a integraci do rozvojové agendy OSN tzv. cílů udržitelného rozvoje (''Sustainable Development Goals, SDGs'' – čl. B, § 245–251 dokumentu The Future We Want), které by měly být implementovány od roku 2015 a navázat na rozvojové cíle tisíciletí (MDG´s), kterým k tomuto roku vyprší platnost. SDG´s se ale nezabývají pouze snižováním chudoby, ale kladou si cíle i v oblasti udržitelné výroby a spotřeby, ochrany ovzduší, klimatu atd. | ||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
Po 20 letech od přelomového summitu Země v roce 1992 se svět velmi změnil. Na konferenci v Riu v roce 1992 to byla Evropa, kdo udával tempo rozvoje. Nyní, po dvaceti letech, to jsou dříve rozvojové země, ke kterým se upíná pozornost světa. A to i z toho důvodu, že nejvyšší státní představitelé nově nastupujících ekonomik (země BRICS) se konference, na rozdíl od představitelů nejvyspělejších států světa, zúčastnili. Čína, Brazílie, Indie, Jihoafrická republika ani Rusko nemohou otázky udržitelného rozvoje ignorovat. Jejich představa o udržitelnosti či zelené ekonomice je ale zcela odlišná. V závěrečné části dokumetu, Means of Implemetation<ref>Post-Rio to Post-2015 Background Paper: Means of Implementation. In: UNEP [online].Dostupné z: http://www.unep.org/civil-society/Portals/24105/documents/NY%20consultation/MOI.pdf</ref>, se jen znovu potvrzují nástroje (např. Agenda 21), jakými se dosáhne implementace dohod, a že každý stát nese zodpovědnost za jejich prosazení. Tudíž se zde nehovoří o etice, technologické vyspělosti států či profesionalitě ve vztahu k zavádění plánů udržitelného rozvoje. | Po 20 letech od přelomového summitu Země v roce 1992 se svět velmi změnil. Na konferenci v Riu v roce 1992 to byla Evropa, kdo udával tempo rozvoje. Nyní, po dvaceti letech, to jsou dříve rozvojové země, ke kterým se upíná pozornost světa. A to i z toho důvodu, že nejvyšší státní představitelé nově nastupujících ekonomik (země BRICS) se konference, na rozdíl od představitelů nejvyspělejších států světa, zúčastnili. Čína, Brazílie, Indie, Jihoafrická republika ani Rusko nemohou otázky udržitelného rozvoje ignorovat. Jejich představa o udržitelnosti či zelené ekonomice je ale zcela odlišná. V závěrečné části dokumetu, Means of Implemetation<ref>Post-Rio to Post-2015 Background Paper: Means of Implementation. In: UNEP [online].Dostupné z: http://www.unep.org/civil-society/Portals/24105/documents/NY%20consultation/MOI.pdf</ref>, se jen znovu potvrzují nástroje (např. Agenda 21), jakými se dosáhne implementace dohod, a že každý stát nese zodpovědnost za jejich prosazení. Tudíž se zde nehovoří o etice, technologické vyspělosti států či profesionalitě ve vztahu k zavádění plánů udržitelného rozvoje. | ||