Problematika plýtvání potravinami na sportovních akcích pořádaných RunCzech – osobní zkušenost

Jídlo v životě každého z nás hraje zásadní roli, a to především kvůli zajištění energie. Mimo jiné bývá jídlo i součástí mnoha společenských událostí. V dnešní době se však až jedna třetina jídla nikdy ani nedostane na talíř a je vyhozena. Představuje to až 1,3 miliard tun jídla, což je množství, které by každý rok stačilo k obživě skoro 3 miliard lidí. Takové množství téměř čtyřikrát překračuje počet lidí hladovějících na celém světě. V Evropě připadá na jednoho člověka 96–115 kg vyhozeného jídla za rok. Odhaduje se, že v EU se každý rok vyhodí 89 milionů tun potravin a říká se, že Evropská Unie je odpadovou velmocí. Organizace spojených národů pro potraviny a zemědělství (FAO) uvádí, že každý rok spotřebitelé v industrializovaných zemích plýtvají přibližně 222 miliony tun potravin, což je téměř stejné číslo, jako celá čistá produkce potravin v subsaharské Africe, která tvoří 230 milionů tun potravin (EUC, 2014).

Následující téma jsem zvolila, protože mě zajímá a mám s touto tématikou své vlastní zkušenosti. Už vícekrát jsem měla možnost podílet se jako dobrovolník na běžeckých závodech značky RunCzech, která pořádá série závodů po celé republice v několika různých disciplínách. Dobrovolníci na této akci můžou vykonávat různé funkce – na trase, na občerstvovacích a osvěžovacích stanicích, v úschovně zavazadel, „info“ dobrovolníka apod. Já jsem měla téměř vždy možnost být u občerstvovací stanice buď podél trati, nebo v cíli. Na každé stanici jsou pro běžce připraveny stejné potraviny a nápoje – jedná se o isotonický nápoj Gatorade, pomeranče a banány, dále je zde voda Mattoni a sůl + za chladného počasí v cíli čaj. Běžec má na každé stanici nárok na libovolné množství jídla a pití. Občerstvovací stanice jsou po trati rozděleny vždy zhruba po pěti kilometrech a v cíli. Před začátkem každého závodu se připravují nápoje do plastových kelímků a krájí ovoce do velkých plastových beden. Ovoce se rozkrájí na třetiny nebo čtvrtiny, ale zůstává ve slupce. Velké množství jídla se však nespotřebuje (především na občerstvovacích stanicích ze začátku trati) a po závodě jsou bedny s obrovským množstvím nakrájeného ovoce nekompromisně vyhozeny do kontejneru se směsným odpadem. Nerozkrájené ovoce se rozdá dobrovolníkům, a co zbude, to se také vyhodí.

Je to obrovská škoda a myslím si, že by se dalo předejít tomu, aby spotřeba vyhozeného jídla byla tak veliká. Bohužel se ale obávám, že nad tímto problémem se pořadatelé závodů příliš nezamýšlí.

Osobně se mi velmi líbí myšlenka projektu "Sport pro všechny a životní prostředí". Tento projekt vznikl s úmyslem zvýšit povědomí o výhodách plynoucích z ekologického chování ve sportu. Cílem je výchova k respektování životního prostředí při sportu a vykonávání sportovních činností v bezpečném a čistém prostřední. Úkolem je také informovat, že fyzická aktivita udržuje lidstvo ve zdravém a aktivním životním stylu. Ochrana přírodních zdrojů je zásadní pro zachování čistého životního prostředí pro příští generace. Projekt SforAE sdružuje čtyři země střední a východní Evropy - Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Ve své elektronické příručce s mnoha doporučeními, jak snížit negativní dopady sportovních akcích na životní prostředí, též uvedli způsoby, jak na akcích eliminovat plýtvání s potravinami. Stručně jsou popsány v následujících bodech:

1. Preferovat produkty, které jsou šetrné k životnímu prostředí a pocházejí z lokálních zdrojů. Pokud možno objednávat jídlo, které je místní, sezónní a ekologické. Zajistit, aby produkty byly z udržitelného zdroje.
2. Minimalizovat potravinový odpad objednáním a přípravou pouze přiměřeného množství. Kontaktovat systém pro správu kompostování či hospodaření s potravinami a umístit kompostovací kontejnery na vhodných místech.
3. Zajistit potraviny v recyklovatelných obalech nebo s minimální hmotností obalu.
4. Umístit kontejnery na odpadky v blízkosti food trucks (jídelních vozů).
5. Zvážit, jaký typ stravovací služby bude produkovat nejméně odpadu - bufet, posezení, výběr z jídelního lístku.
6. Používat přiměřené množství jídla a vody pro účastníky. Při pořádání sportovních událostí ověřit možnost distribuce potravin a nápojů lidem v nouzi, například do potravinové banky, která se nachází poblíž.

(Kompostování jídla je trvalou ztrátou, takže tuto možnost považovat za poslední volbu.).

Osobně si myslím, že některými body by se mohli organizátoři běžeckých závodů inspirovat. Především bych zdůraznila bod č. 2 – zajistit a připravovat jen přiměřené množství jídla a umístit kompostovací kontejnery – a bod č. 6 – ověřit možnost distribuce na místa, která by s potravinami mohla ještě dále pracovat.

Odkazy

Související stránky

• Omezení plastů při sportovních akcích
• Vliv výživy na zdraví jedince
• Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce
• Dopady běžeckých závodů na přírodu a životní prostředí