Možná negativa OER MWS
S využíváním OER MWS mohou být také spojena jistá negativa, můžeme uvést například následující:[1]
Nedůvěra[editovat | editovat zdroj]
OER jsou relativně nová záležitost a značná část učitelů a pracovníků ve školství je konzervativních. Kvalita zdrojů značně variuje a často chybí garant kvality.
Nedostatečná vybavenost hardwarem[editovat | editovat zdroj]
Ač dochází k postupné digitalizaci v celosvětovém měřítku, řada studentů (zejm. v rozvojových zemích) nemá zařízení, na němž by mohla využívat digitální texty. To bylo vidět například i v České republice při koronavirové pandemii v roce 2020, kdy se část studentů nemohla účastnit distančního vyučování právě kvůli nedostatečné vybavenosti hardwarem.
Nízká digitální gramotnost[editovat | editovat zdroj]
Řada pedagogů (ale i studentů) neumí využívat nové technologie, popř. pro ně není snadné OER nalézt či vytvořit.
Financování[editovat | editovat zdroj]
Otevřené zdroje jsou na výrobu levnější než klasické tištěné, nicméně je potřeba zaplatit autorský kolektiv, popř. platformu, na níž bude text k dispozici. Vzhledem k tomu, že z otevřených učebnic nejsou žádné příjmy pro vydavatele, nabízí se např. následující způsoby financování:
1) Státem;
2) školou;
3) studenty (např. formou paušálu);
4) sponzory.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu "Zajištění kvality otevřených vzdělávacích zdrojů: jak správně vytvářet a využívat volně dostupné studijní materiály“, podpořeného v letech 2019–2021 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.
- ↑ Petiška, E. (2018). Otevřené vzdělávací zdroje: podpora tvůrcům otevřených vzdělávacích materiálů. Praha: Ústřední knihovna Univerzity Karlovy.