Kolaps společnosti

Kolaps společnosti (anglicky: societal collapse) je označení pro pád či rozpad lidského společenství (kulturního celku). Problematikou kolapsů se zabývají badatelé v rámci oborů jako je antropologie, historie, sociologie, politologie, ekologie, systémové teorie atd. Studium kolapsů vyžaduje interdisciplinární perspektivu. Jejich předcházení je základní premisou udržitelného rozvoje.

Budování pyramid vytvářelo kulturu Staré říše (přispělo ke vzniku společenských struktur), ale později přispělo k jejímu zániku (díky socioekonomickému vyčerpání z jejich budování).

V průběhu lidských dějin docházelo k velkému množství kolapsů společenských celků. Mezi nejstarší známé patří kolapsy starověkého Egypta, úpadek antického Řecka či pád Římského impéria. Ve středověku docházelo mj. ke ke kolapsům kultur latinské Ameriky (zčásti způsobené evropskými dobyvateli), v novověké historii patří mezi nejznámější kolaps kultur severní Ameriky, kde došlo k drtivému vymírání původního obyvatelstva (způsobené mj. nemoci, jež přivezli evropští kolonizátoři).

Častými faktory, které mohou přispět ke kolapsu jsou ekonomické, environmentální, sociální a kulturní a rychlé sledy disrupcí. V některých případech mohou ekologické katastrofy (např. tsunami, zemětřesení, požáry velkého rozsahu či klimatické změny) vést ke kolapsu. Další příčinou může být vyčerpání zdrojů, přelidnění či naopak vymírání z důsledku nízké míry porodnosti. Kolaps společnosti má své paralely v k kolapsu přírodního ekosystému; v němž po kolapsu v podobě disturbance (např. požár), dochází k postupné sukcesi (opětovné zarůstání), která ústí klimaxem (vrcholové stádium sukcese, které ale může bývá narušeno další disturbancí).

Kolapsům se věnuje řada vědců. Mezi průkopníky zkoumání kolapsů řadíme britského historika Edwarda Gibbona, jenž ve svém díle popsal vzestup a pád Římského impéria a německého filozofa Oswalda Spenglera, jenž své názory shrnul v knize Zánik Západu. Bitský historik Arnold Joseph Toynbee se pak ve své knize Studium dějin pokusil najít vzorce vzestupu a pádu velkých civilizací. Joseph Tainter se ve své knize Kolapsy složitých společností věnoval kolapsům lidských i ostatních společností a vyjmenoval a rozvedl do detailů několik hlavních příčin. Jared Diamond ve své knize Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed definuje dvanáct environmentálních problémů, kterým v současné době lidstvo čelí, přičemž uvádí, že osm přispělo ke společenským kolapsům v minulosti. V České republice se kolapsy zabývá Miroslav Bárta a Martin Kovář, kteří iniciovali jejích mezioborové zkoumání. Výsledky této práce jsou uveřejněny v knize Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur.

Externí odkazy

• Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur. [s.l.] : [s.n.]. Online.
• Weiss, H., & Bradley, R. S. (2001). What drives societal collapse?. Science,291(5504), 609-610.
• Aimers, J., & Hodell, D. (2011). Societal collapse: Drought and the Maya. Nature,479(7371), 44-45.
• Pearson, L. J., & Pearson, C. J. (2012). Societal collapse or transformation, and resilience. Proceedings of the national academy of sciences, 109(30), E2030-E2031.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Societal collapse na anglické Wikipedii.