Havárie ropné plošiny Deepwater horizon
V roce 2010 došlo k jedné z největších ekologických katastrof s rozsáhlými dopady na ekonomické a ekologické zdraví Mexického zálivu, při níž do vody nedopatřením uniklo až 780 milionů litrů ropy. Důvodem byla exploze na těžební plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu. Jednalo se o největší únik ropy v historii USA. Plošina byla postavena v roce 2001. 22. 4. 2010 se plošina potopila při vrtání v Mexickém zálivu v důsledku exploze. Samotný vrt zůstal otevřen a začalo z něj unikat obrovské množství ropy. Havárie způsobila největší zamoření pobřežních vod ropnou skvrnou v historii Spojených států.
Přes rozsáhlé nasazení norných stěn a dalších prostředků dorazila ropná skvrna během několika dnů ke břehům Louisiany a nakonec poškodila pobřeží pěti amerických států, včetně cenných mokřadů v deltě řeky Mississippi. V důsledku této katastrofy zemřelo téměř 6000 mořských želv, 26 000 delfínů a velryb, 82 000 ptáků a další obrovské množství ryb a bezobratlých živočichů. Kromě škod na životním prostředí měla havárie i sociální aspekt. O obživu dočasně připravila rybáře, chovatele ústřic i další obyvatele zasažených přímořských oblastí.[1][2][3]
Pelikáni jako smutný symbol Louisiany[editovat | editovat zdroj]
V minulém století je téměř vyhubily pesticidy, v 21. století je málem zahubila katastrofa v Mexickém zálivu. Osudem pelikánů hnědých v Louisianě je zřejmě být neustále symbolem nejprve tohoto amerického státu, poté symbolem boje o přežití a před 10 lety i ekologické katastrofy v Mexickém zálivu. Pelikán hnědý je symbolem Louisiany, čtyřicet let tam ale patřil mezi ohrožené druhy. A právě ve chvíli, kdy se mu začalo zase dařit, přišla havárie ropné plošiny Deepwater Horizon společnosti BP. Dnes, o deset let později, se mu Louisiana snaží problémy vynahradit. Dokončuje obnovu ostrova, kam se kolonie pelikánů každý rok vrací kvůli hnízdění. Queen Bess Island se každé léto mění na ostrov pelikánů. Šest a půl tisíce se jich mačká na zbytku pevniny. Bojují o poslední místa k hnízdění, stejně jako Louisiana bojuje o ně. „Za posledních deset let jsme přišli asi o polovinu našich kolonií pelikánů hnědých. Zbývá nám jich asi deset,“ uvedl biolog Todd Baker.[4][5]
Odstraňování škod[editovat | editovat zdroj]
V roce 2017 se ukázalo, že většinu ropné skvrny z vody odstranily olej požírající mořské mikroby. Příroda si s katastrofou uměla poradit, přece jen jí ale na začátku pomohl člověk. Do vody byly nality chemikálie používané k disperzi oleje, které ropnou skvrnu udržely pod hladinou. Ropa se tak dostala blíž k mikrobům, které žijí v hlubších částech oceánu. Mikrobi tak pomohli zmírnit škody způsobené jednou z nejhorších ekologických katastrof v historii, zároveň však vědcům ukázali cestu, jak by se budoucí úniky ropy daly zmírnit.[6]
Přesný objem oleje, který mikrobi požrali, je podle mikrobiálního ekologa z Kalifornské univerzity a hlavního autora studie Garyho Andersona těžké určit. Největší kus práce však podle jeho týmu odvedla hlavně bakterie zvaná Candidatus Bermanella macondoprimitus, kterou předchozí výzkumné týmy neviděly.
Dopad na životní prostředí[editovat | editovat zdroj]
Málokterá ekologická katastrofa má tak dramatický průběh, jako rozsáhlé úniky ropy do moře. Moře po takové havárii je dočista zdevastované a naftou nasáklá pobřeží budí dojem, že už nikdy nebudou vypadat jako dříve. Ptáci a mořští savci hynou po tisících. Ropa je ekologicky závadná tím, že otravuje potravní řetězec a životní prostředí jako celek. Nejhorší následky má na ptáky a savce. Ropa zalepí peří ptákům nebo srst savcům, čímž znemožní normální regulaci teploty a následek je smrt z prochlazení.[7]
Proč je ropa tak nebezpečná pro životní prostředí[editovat | editovat zdroj]
Hořící nafta je podle expertů pro světové životní prostředí nebezpečnější než užití zbraní hromadného ničení. Látky vznikající hořením ropy totiž v přírodě zůstávají a putují bez ohledu na hranice. Při hoření ropy vznikají v nezanedbatelném množství dioxiny, dibenzofurany a polyaromatické uhlovodíky. Tyto látky vznikají při každém spalování a jejich neblahé působení se projevuje i na zdraví lidí a živočichů v arktických oblastech. Látky zvyšují riziko vzniku rakoviny a hormonálních změn. Procesy nastartované hořením ropy jsou nezvratné. dioxiny v prostředí zůstávají a nedají se nijak zničit na rozdíl od bojových látek, které jsou vyráběny na jiném základu.
Zmutovaní krabi pokrytí parazity[editovat | editovat zdroj]
Tým mořských biologů se ponořil na místo, kde z ropné plošiny Deepwater Horizon před deseti lety došlo k masivnímu úniku ropy. Vědci tam našli téměř mrtvý ekosystém, jedinými živými organismy byli masivně poškození členovci. Výzkumníci se potopili na místo už roku 2017, nyní vydali v odborném časopise Royal Society Oper Science obsáhlou zprávu, která přinesla podrobnou analýzu toho, co na místě pozorovali.[8]
Podle ní se tato část Mexického zálivu z ekologické katastrofy stále ještě nevzpamatovala a některé oblasti jsou zřejmě zničené permanentně. Nedaří se tu téměř žádným formám života, jediné složitější organismy, které zde vědci pozorovali, byli krabi a krevety s chybějícími končetinami, těly pokrytými nádory a posetí parazity.
Podle biologů se zde tito krabi nerodí, ale migrují do této oblasti – a to omylem. Uniklá ropa je totiž podobná olejům, které se přirozeně vyskytují na krabích tělech; nadměrné množství ropy je tam tedy láká. Jenže ropa má zcela jiné, toxické složení, takže krabům způsobuje masivní poškození a jejich těla mutují. „Olej na tomto místě je přitahuje, ale dál už to jde všechno z kopce“ říká Nunnaly.[8]
V Mexickém zálivu žijí desítky druhů ryb, které tam nemají co dělat[editovat | editovat zdroj]
Bohužel přírodní katastrofa může vědcům někdy paradoxně pomoci. Tým expertů, který zkoumal, jak znečištění ovlivnilo podmořský život, ale díky tomu objevil více jak 60 nových živočišných druhů. Společnost BP, která plošinu provozovala, zaplatila za havárii z roku 2010 neuvěřitelných 56 miliard dolarů, sama se navíc dobrovolně rozhodla investovat dalších 500 milionů dolarů do následného výzkumu. Petrolejářská společnost chtěla vědět, jak moc znečištění ovlivnilo přírodu v lokalitě, do které vytekly více než 3 miliony barelů ropy. Položila tak základ výzkumné iniciativě GoMRI (Gulf of Mexico Research Initiative), v níž 20 nezávislých vědců sbíralo informace například o vlivu ropy na hormonální změny u ryb.
Jednou z činností byl i monitoring mořských živočichů, kteří v Mexickém zálivu žijí. A během něho došlo k zajímavému zjištění. Vědci nalezli více než 60 druhů, které v dané lokalitě podle odborníků neměly vůbec být.[9]
„Našli jsme přes 60 druhů ryb, které v Mexickém zálivu nikdy nežily, a asi 7 dosud nepopsaných druhů dalších živočichů,“ popsala oceánografka Tracey Suttonová. Její kolegyně Heather Judkinsová dodala, že mezi nimi jsou minimálně dva nové druhy chobotnic a další hlavonožec, o němž si dosud mysleli, že žije v jiné části Atlantského oceánu. Judkinsová ale upozorňuje, že objev není zas tak velkým překvapením, jak by se mohlo zdát. Lidstvo dosud neprozkoumalo 95 procent prostoru ve všech oceánech, a podobné nálezy tak nemusí být výjimkou.[10]
Závěr[editovat | editovat zdroj]
Ať se všichni snažili sebevíc, Mexický záliv a tisíce kilometrů vzdálené okolí síla uniklé ropy citelně poznamenala. Katastrofa zasáhla mimo pobřeží i obtížně čistitelná místa, jako jsou mokřady a ústí řek, které slouží jako „výchovné školky“ mnoha čerstvě narozených zvířecích druhů. Někde se ropa vsákla do půdy, v jejímž nitru trpělivě vyčkává, aby se následně dlouhé roky pomalu a nerušeně uvolňovala zpět do vody. Společnost BP stála ropná havárie na likvidaci a pokutách dohromady neuvěřitelných 56 miliard dolarů. Obrovskou a nenávratnou ekologickou škodu však ani tak horentní suma nahradit nedokáže. Na celkový a konečný dopad ropné havárie si ale budeme muset počkat. Zhruba 20 procent ropy uniklo pod hladinu na mořské dno, kde byl negativně ovlivněn například fytoplankton, což jsou drobné řasy a organismy rostlin zodpovědné za produkci přibližně poloviny kyslíku na naší planetě. Ani hlubinní koráli se zasažení ropou nevyhnuli. Vzhledem k jejich pomalému růstu však může trvat celá desetiletí nebo staletí k pochopení toho, jakou měrou únik z ropné plošiny Deepwater Horizon tyto rostliny ovlivnil.[11]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 10 let od největší ropné katastrofy v historii USA: Deepwater Horizon - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Tragédie černého zlata: Největší ropné katastrofy světa – EpochálníSvět.cz [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ČTK. Havárie v Mexickém zálivu: Následky jsou patrné i po roce, někteří na ní vydělali. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2011-04-17 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Pelikáni jako smutný symbol Louisiany. Před ropou je hubily pesticidy. iDNES.cz [online]. 2010-06-17 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Pelikáni zváni. Louisiana dokončuje ptačí ostrov, který před deseti lety zničila ropná katastrofa [online]. Česká televize, 2020-02-25 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Bakterie umí zázraky. Většina ropné skvrny po obří havárii zmizela díky mikrobům. Info.cz [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Nejhorší ropné katastrofy zabily statisíce zvířat a zničily celé ekosystémy [online]. ČT 24, 2017-03-18 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
- ↑ 8,0 8,1 MCCLAIN, Craig R.; NUNNALLY, Clifton; BENFIELD, Mark C.. Persistent and substantial impacts of the Deepwater Horizon oil spill on deep-sea megafauna. Royal Society Open Science. 2019-08-30, roč. 6, čís. 8, s. 191164. Dostupné online [cit. 2020-03-26]. ISSN 2054-5703. DOI:10.1098/rsos.191164. PMID 31598269. (anglicky)
- ↑ Zmutovaní krabi pokrytí parazity, jinak jen černá smrt. Vědci se vrátili na místo katastrofy Deepwater Horizont [online]. ČT24, 2019-09-26 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
- ↑ V Mexickém zálivu žijí desítky druhů ryb, které tam nemají co dělat. Jak s tím souvisí ropná havárie?. Info.cz [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Výročí 20. 4. 2010 – den, kdy došlo k největší havárii ropné plošiny v historii lidstva. Zoom magazin [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. (česky)