Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti
K Úmluvě o biologické rozmanitosti byl přijat první protokol po složitých mezinárodních jednáních 29. ledna 2000 v Montrealu – Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti. Cílem tohoto protokolu je zajistit ochranu a bezpečnost při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů především přes hranice států. Biologická rozmanitost má být chráněna před potenciálními riziky, která mohou představovat živé modifikované organismy (LMO), jež jsou výsledkem moderní w:cs:biotechnologie. Protokol byl poprvé vystaven k podpisu při příležitosti pátého zasedání Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v květnu r. 2000 v keňském hlavním městě Nairobi. Česká republika podepsala Protokol mezi prvními státy 24. května 2000 a ratifikovala ho 8. října 2001. Protokol vstoupil v platnost dne 11. září 2003, po ratifikaci 50 zemí.
Hlavní části Protokolu zahrnují i postupy pro mezistátní pohyb LMO, které jsou záměrně uváděny do prostředí (postup pro předchozí informovaný souhlas (AIA)), a pro LMO, které jsou zamýšleny pro přímé využití jako potraviny či krmiva či pro další zpracování. Dovozce se rozhoduje v souladu s vědecky podloženým odhadem rizika. Protokol stanovuje principy a metodologii ohledně odhadu rizik.
Strany Protokolu také musí zajistit, aby zacházení s LMO určené k záměrnému mezistátnímu pohybu, jejich balení a přeprava probíhaly za bezpečných podmínek a aby byla vedena příslušná dokumentace.
Pro podporu a zajištění implementace Protokol zakládá Biosafety Clearing House (BCH) pro výměnu informací, a obsahuje mnoho důležitých opatření včetně budování kapacity, finančních mechanismů, procedur souhlasu a informovanosti a zapojení veřejnosti.
Protokol se odkazuje na přístup předběžné opatrnosti zakotvený v Principu 15 Deklarace z Rio o životním prostředí a rozvoji a také zakládá Biosafety Clearing House, který má pomáhat s výměnou informací a zkušeností s LMO a asistovat státům s implementací Protokolu.
Přijatý stranami konvence o biologické rozmanitosti v lednu 2000 vstoupil Cartagenský protokol v platnost 11. září 2003, potom co byl ratifikován 50 různými státy. Česká republika ratifikovala CPB dne 8. října 2001 jako jeden z prvních států. CPB dosud ratifikovalo 131 států a Evropské společenství.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- http://chm.nature.cz/convention/other_conv
- Sbírka zákonů, Česká republika, Ročník 2005. Částka 42. 89/2005 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti. Viz http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=ss05089&cd=76&typ=r
- Co je protokol o biologické bezpečnosti?
Související stránky[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Biosafety Clearing-House na anglické Wikipedii.
Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Living modified organism na anglické Wikipedii.